*www.lkp.cz - Vladimír Střihavka, úvodní slovo o přeskocích.
Minulý příspěvek zaměřený na fantastický přeskok kamarádů z Ostravy mne připomněl, že je na internetu celkem dost zajímavých informací týkajících se právě této specifické odnože pískovcového lezení. Zkusil bych tedy lehce nastínit zepár informací, tipů a odkazů.
Nejstarší významný přeskok, který byl zaznamenán na píscích paradoxně provedl jeden polský artista v roce 1837, který pouze bos a bez jištění prásknul přeskok z hradu z Oybina na Schluchwächter (Cirkusák) a poté stejným způsobem houpnul i zpět. Je jasné, že kdyby jebl dolů nepomohl by mu k životu ani Red Bull. Jméno skokana se bohužel nedochovalo. První opakování následovalo až po dlouhých 120 letech! a u skoku zpět ještě o dvě desetiletí později...
Přeskoky začaly vznikat čistě z praktických důvodů: zdolání panenské věže, lehčí sestup z jiného vrcholku atd. Samozřejmě zároveň s prováděním skoků zde byla potřeba je nějakým způsobem oklasifikovat a dnešní otevřená stupnice má celkem pět stupňů. Hodnotí se dálka skoku, převýšení, možnost rozběhu, přesnost atd. Skáče se nejen na vrcholy, ale i do chytů. Přeskok je uznán pouze je-li jištěn skokan zezadu, tj. lano je upevněno na odrazové věži nebo je-li skokan nejištěn. nemusím jistě zdůrazňovat jak je "příjemné" padat po nezdařeném skoku po zádech pendlem do stěny.
U nás po válce Joska Janeba ( známý pískovcový lezec) zdůrazňoval, že přeskoky nemají žádnou sportovní hodnotu. Obrat nastal v 60. a 70. letech minulého století společně s rozvojem pískovcového lezení. Mezi nejodvážnější skokany bezesporu patřil Petr Prachtel (které často zdolával sólo) se svou ženou Zorkou a také Petr Mocek, atlet bez nervů zdolal spousty extrémních skoků nejen v Prachově (vzpomeňte si jeho neúspěšný pokus na Palcát z roku 1976 viz. filmy Jump a The Sharp End)
V Teplických skalách je nejlegendárnější přeskok "Hobišhop" klas. 4 z Herynka na Polární trůn. Historii přepsal Karel Šimek, který jej zdolal v roce 1983 poté co se v něm rozsekalo spousta lezců ( rozbité hlavy, pánve, slezlé nehty atd.) Skok je dlouhý necelé 4metry a skáče se do chytů v rovině odrazu a rozběh je do k tomu do kopce.
Největším skokanským talentem v 90.letech byl jistě Milan "Kyslík" Zdvořilý, který posunul laťku skokem ze Zběnčické věže na Pernikářku v Teplicích ve stupni 5, skoku se říká "Paragliding" (Kyslíkovo rogalo) a poté pro natáčení kultovního filmu "Jump" skočil další pětkové peklo - z Fortnýře na Pošťáka v Adršpachu "Americký skok".
Btw: Pro film Jump houpnul "Hobišhop" 4x za sebou, což je fakt mazec. Zeptejte se v hospodě na historku se Zlomenáčem a tímto skokem.
V dnešní době se čas od času objeví nějací exoti, kterří trestají skoky na samé hranici svých možností. Nejvíc řádí asi Vladimír "Střihoun" Střihavka na Prachově, což je oblast s největším skokanským potenciálem. Seznam všech zdejších přeskoků Střihou zpracoval zde:
http://www.lkp.cz/lkpguide.php?ID=902000&GRP=Seznam
A k historii skoků na Prachově přidávámnějaké ty historky rovněž z jeho pera:
"Jednou v létě v šestém století uprostřed pracovní doby šel Ctibor Čech zaměstnanec stavební společnosti zabývající se stavbou vnitřního obraného valu (dále pouze SSZSSVOV) se šutrem na rameni Javorovým dolem. Tu potkal dívku krásnou s rozpuštěnými vlasy a bujnými vnady, co byla na Starém Hrádku na brigádě, jak jde se džbánem pro vodu. Padli si rázem do oka a už to vypadalo zajímavě, když je najednou spatřil proradný stavbyvedoucí SSZSSVOV, který si na dívku myslel. Viděl jak se k sobě tisknou, strašně se rozčílil a poslal na Ctibora všechny svoje chlapy. Jakmile zjistil Ctirad do jaké se dostal šlamastiky, utíkal co mu nohy stačili. Nakonec byl dostižen a obklíčen. Dva tucty chlapů jako hora stálo kolem a vyhrnovalo si rukávy. Po jednom by jen jistě zvládl, ale tohle byla přesila. Inu napadla jej spásná myšlenka a skočil na malou věžičku. A aby si to rozdal s každým zvlášť, hodil kámen z ramene mezi věžičku a pevnou zemi tak, aby museli lézt po jednom. Když je všechny pobil, vytrhla se krásná dívka proradnému stavbyvedoucímu a ten vzal do zaječích. A ti dva…? Tak to je už jiný příběh." *
"Druhý přeskok byl uskutečněn až v 19. století, hnedle dvěmi lezci a to Rumcajsem a Mankou, kteří zde skákali až do rána. Manka stále křičela:,,Kruci písek." Rumcajs měl zalehlý uši a slyšel jen:,,Cipísek" A od té doby se té skalce říkalo Cipísek. Za třičtvrtě roku se jim narodil kluk a tak mu dali jméno po té skalce."*
*www.lkp.cz -Vladimír Střihavka, úvodní slovo o přeskocích.
Kultovní film o přeskocích je bezesporu "Jump", který mám doma, ale nesmím jej šířit, takže můžu někdy třeba udělat nějaké to promítání.
Z dalších videjí je zde:
http://www.youtube.com/watch?v=SrxTMVA2LqQ
http://www.vimeo.com/6356606
Tak co, už jsi někdy překonal strach a skočil?