Spáry - tutorial

"Teprve ve spáře se ukáže co jsi za chlapa."

Spárové lezení není pro každého, nic zde totiž neuhádáš jak na chatu krasových srdcařů -zakázaný chyty, sednutí do jištění, nacvičování TR.
...spáry jsou jinej svět. Divokej a dobrodružnej.

Ukážou ti kamaráde, že se máš ještě co učit. Nalézt kilometry a vylízat se z jejich ran a odřenin nedokáže každý obejda s rejoice kalhotama. Kdo ale vytrvá, toho po zásluze příroda odmění krásnými zážitky ze syrového lezení těch nejhezčích lezeckých línií.

K samotnému lezení spár. Zde je rozhodující technika, která zůstává již desetiletí stejná. Osvojit si ji musí postupně každý, kdo se spárami začíná - žádný Cikán z nebe nespadl. Zejména při lezení širokých spár je dobré znát technické finesy, není to jen o tom zaseknout ruku a posrat se do vejšky.

Vypůjčil jsem si proto manuál "divného pi....se" Brutschera a předkládám vám jej na hliníkovém podnose. Nelekejte se, tak Brutcherovi říká můj guru Petr Mocek.

foto: www.piskari.cz
Základní pravidlo zní : Pokládejte ruce a nohy na skálu tak, aby kontaktní plocha kůže a tlak na ni byl co největší a minimalizovala se přitom bolest a riziko zranění. Je důležité se naučit také správné blokovací pozice za účelem odpočívání ve spáře - správné odpočivání je základ podobně jako vyklepávání u stěnového lezení.

Jinak pro začínající vřele doporučuji spárové rukavice, hádinky (kožené návleky na kotník) nebo kotníkové lezečky a lezečky kde budete mít naplé prsty (se skrčenými to hodně bolí). Kalhoty dlouhé (menšestráky, řeznické kalhoty z Karsu), dlouhou mikinu nebo flanelovou košili ( nevytahané, přiléhající na tělo), šťáradlo (ze zárožáku,ze dřeva - do Ádru spíše delší) a samozřejmě smyce, bambule, ufa, trikovky, kevlary a jiné chujoviny na přijištění.

Prstová spára
Jsou velice obtížné z pozice umístění špiček bot do spáry - je úzká. Prsty rukou se obvykle vkládájí do spáry bokem a při krutu do směru zatížení (nejčastěji dolů) se jejich pozice blokuje. V případě, že spárka tvoří hnizda (rozšířená místa) celkem příjemně se zde člověk zasekne klouby prstů. Často se prstové trhlinky lezou na sokola (na odtlak). Pro začínající lezce je vhodné najít si prstovku, kde je možnost odšlapávat si nohama na stupy okolo spáry.

**
*
**

TIP- prstovka vedoucí od Myší díry na Velkého Konšela v Adršpachu. (vhodné si někým zkušeným vytáhnout lano k prvnímu kruhu a prubnout to TR) pro hodně zkušené pardály pak třeba "Čardáš" VIIIb na Chrubín, "Prckova porucha" IXa na Annapurnu, nebo "Gorbův pád" VIIIb na Pimpršlukovu stěnu.

Spára na kohoutka, prsten, ring...

Tato šířka je široká na zaseknutí se klouby prstů a přitom úzká na žabičku. Prekérní co?
Řešení je přiložit palec ruky na stěnu spáry a ukázováčkem a ostatními prsty jej utemovat a zaseknout se. Tento způsob je trochu energeticky náročnější ale zvyknete si, že kohoutci celkem dobře drží.
*
TIP - nástupy cest "Past na Volhejny" VIIa na Mezáče a "Praspára" VIIa na Adršpašskou Čarodějnici (u Tří Obrů), + pár míst v úzké spáře na Klajdě.

Ruční spára, žába, lambáda, koloběžka, promenáda, jeden velký chyt...

Je více variací jak lézt tento optimální spárový rozměr. Když je rozměr spáry vyrovnaný a přímo spára ubíhá vzhůru, žabujeme palcem nahoru, což je nejrychlejší způsob lezení spár. Avšak když spára ubíhá trochu do boku nebo je trochu užší, horní ruku dáváme palce dolů. Když máme obě ruce palcem dolů, špatně se drží rovnováha. Nohy máme klasicky pravá noha - levá ruka u sebe. viz. obrázek.

*
Když je spára širší, na řadu nastoupí Ropuchy - pěkně macatá žába, kde ovšem je kontaktní plochy méně ( spíše jen klouby hřbetu ruky), chce to trochu cviku abyste získali i v ropuše jistotu. Jinak žabuje se tak, že strčíš otevřenou dlaň do spáry, palec tlačíš do dlaně a je to.

**
*
TIP: Projekt na Sněhurku, "Přirozený třes" VIIa na Permoníčka, "Papouščí spára" VIIc na Papouška v Ádru. "JZ spára" VI na Sokolíka, "Žabková" VIIa na Stříbnou a "Bič"VVIa v Teplicích.

Pěsťové spáry

Správně založená pěsť bolí a drží! O něco větší než žaba je rozměr pěsťové spáry. Je časově náročnější najít si optimální rozměr spáry kde pěst bude držet, ale jde to. U širších pěsťovek někteří masochisti opřou palec o ukazováček aby zvětšili šířku pěsti. Špek prý ještě vystrkuje ohnutý malíček do boku. Nechápu to, ale věřím že Špek dovede ledacos.
*
Chrastící pěst

Spára je trochu širší, takže pěst nedrží, ale přitom ještě nedokážeme dát koleno do spáry. Tak to vám řeknu, že je pěkně kokotský rozměr. Ale jde to, jak to vám bohužel nepovím, asi použitím některé z dalších technik.

Dvojžáby...

Zde se šprajcneme dvěma žábama hřbety proti sobě. Když je širší rozměr můžeme volit i kombinaci žaba - pěst nebo pěst - pěst. Základní pravidlo je pohrát si s vysokým kolenem aby tě zamklo a pomohlo ti odlehčit si obě ruce. Je to kumšt, ale dobré koleno je základ pro dvojité ruční techniky ve spáře. Dvojžáby jsou vhodné pro překonání širočinových převisů nebo v položené širočině, ale obecně se používá spíše zřídka.
*
*

*

Čelní útok, technika nůžek...

Se na skalách už nevidí tak často, ale mnozí pískovcoví mistři tímto způsobem dokázali divy. Například Láďa Šolc a jeho sólo v holinkách na Hlásku za 10minut a jiné povedené historky.
Ruce vložíme do spáry zkříženě jako nůžky, postavení ramen tě pěkně zasekne. Není zde ani nutné mít dobré vysoké koleno, ale nohy si musíme porovnat dobře např.technikou pata špička atd. Tato technika je trochu choulostivá a proto v ní začátečníci celkem zbytečně vytváří enormní a zbytečný tlak na skálu.
*
**

TIP: Hláska v Teplicích :-)))

Úzká širočinová technika, šukačka...

Jednou rukou uvnitř spáry tlačíme do stěny (nebo hluboko žabujem, pesťujem) a druhou se odtlačujem od vnější hrany. Je zde velice důležité mít vnitřní vysoké koleno a levou nataženou na kraji nejlépe stylem pata - špička.

*

Typickou chybou je opačné postavení nohou, vnitřní noha je nízko a levá se obepíná kolem hrany, šmajdáš jak tele a pomalu jedeš dolů.

**
*
*

TIP: "Stará cesta" IV Na Věž tří meltů, "Kozí dech" V na Kozlíky z Roháčku a na další kupu širočin se zeptejte Tatuše nebo Slépy.

Klíčovká, širší širočina

Vnitřní rukou vytvoříš klíč - ruka se zasekne tlakem ramene proti loktu(viz. obrázek) Když je spára širší, může být vnitřní noha mírně pokrčená a pohybujeme se vnější nohou po malých krůčcích technikou pata-špička.
**
*

No už jsem toho napsal dost, stačilo. Příště třeba komínové techniky, taktiky ve sparách, zajišťování atd. Jedu na dva až tři týdny makat, takže si to tu bude režírovat Asu - Jesenický chobot. Mějte se pěkně.

Méně atletiky a více vzrušujících zážitků přeje Čaj.

PS: Return 2 sender je pěkný film na demonstraci spárových technik. např:http://www.youtube.com/watch?v=gWXMPYlBQ3o

* foto:http://www.joergbrutscher.homepage.t-online.de/index.htm
** foto:www.horolezeckametodika.cz

Uno stránská-spřewodo pikolo

Vzhledem k nepřízni počasí sme párkrát zevlili i na Stránské a jelikož se linky i bouldry míjely a my se v nich navíc přestali orientovat, bylo na čase se v této situaci o něco opřít. Vytlouct z Vlkodava starého spřewoda od Pípala a spol je nadlidský výkon (z Poka už ne) a tak níže přikládám upgrade verzi ze zmíněného průvodce i se subjektivním pohledem na klasu (Vycházeje z přelezu Hudyho bouldru jako 7A, Zubů nektů jako 6C+, Zkus se životu dál smát 6B+, Dvojí chňápnutí jako 6B, Na náhrobek 6A+, Přes hrušku 6A a Vozdoby 5C). K té původní se aspoň stupeň přidal, ale možná i tak to má k Evropě ještě daleko. Značnou roli hraje i kvalita jištění, případně uklouzanost skály. Typické je vesměs naprostá striktnost cest v rámci linie (viz koment). U cest, kde nebyl název, jsem nějaký pro cestu charakteristický doplnil (v závorce číslo z Pípalova a dále ze Zobanova průvodce, teda pokud vůbec je), tam kde sme s borci, či borkama směr volně nevylezli je klasa převzatá, či s otazníkem. Bouldry francouzskou, cesty ujá.
Příjemnou zábavu u černého převisu:

1. Velká díra (55,52b) – přímo stěnou přes díry – 5+

2. Malá díra (56, 53) – stěnou přes díru přímo n.v. – 5

3. Hrana (57, 54) – plotnou a podél hrany na vrchol – 6-

4. Dětská (58,-) – hladkou položenou plotnou pod stěnu – 3-

5. Lehká spára (59,-) – podél spárky pod kolmou stěnu – 3

6. Silné kafe (60,55) – stěnkou kolem nýtu a přes něj přímo (prstový bouldr) P. Weisser ´83 – 8-

6a. Silné kafe – varianta – nad nýtem možno uhnout kousek doprava (ne až do hrany) a nad převisem návrat zpět do originálu, logický průstup – 7

7. Školní (61,56) – hladkou plotnou přes díru – 4

8. Druhá školní – hladkou plotnou přímo – 4+

9. Hranka (62,58) – striktně podél hrany, možná i SD verze

P. Weisser ´82 – 6A

10. Ledový koutek (63,59) – ohlazeným koutkem na polici

J. Růžička ´59 – 5C

11. Zuby nehty (65, 60) – hladkou plotnou přímo, držet se pouze v linii a neodšlapávat do koutku

J. Šimon, T. Kastner ´82 – 6C+

11a. Zuby nehty SD –hodně velké peklo dostat se do nástupových chytů originálu – 7B?

12. Brtova cesta (66,-) – nebrat, ani neodšlapávat do spárky vlevo, bere se první chyt ze Zubů, dále hladkou plotnou

R. Brt ´84 – 6A+

13. Hodiny – specifický bouldr – rukama ve dvou madlech asi metr nad zemí a pak otočka nohama 360st. kolem celého těla – 6A+

14. Sokolíky (64,57) – logická linie podél sokolíka a pak přehup podél jemnějších spárek přes stěnku, nepříjemné cvakání kruhu

I. Straka, P. Weisser ´83 – 6+

15. Bouldrproblém (67,61) – hladkou stěnkou kolem dvou nýtů, těžký prstový bouldr přes jamky a dírku T. Pilka ´88 – 9+?

16. Přes jamku s vlnkou (68,62) – stěnkou přes jamku a kolem nýtu přes převis J. Šustr ´81 – 6-

17. Štinglova cesta (69,65) – podél hrany a přes díry striktně v linii na polici J. Štingl ´83 – 5B

18. Hrana převisu (70,-) – striktně podél hrany s dobrými chyty na polici – 5C

19. Odpolední (71,63) – šikmo stěnkou kolem nýtu a skoby

P. Weisser ´86 – 5+

20. Spára (72,64) – podél dobře dojistitelné spáry na vrchol – 5

21. Vrána (73,66) – okrajem černého převisu přes dírky, bez použití pravé hrany – 6B

22. Trhlina (79,69) – podél trhliny přes skobu na vrchol, těžký bouldr – 8?

23. Pravá varianta (74,67) – pravá a nejobtížnější nástupová varianta do Náhrobku – 6B+

24. Velký přehmat (75,68) – od modré šipky v převisu přímo přes spoďák nad převis a na polici

J. Šimon, T. Kastner ´83 – 6C

25. Svobodova cesta (80,70) – podél sokolíka a stěnkou přes lišty kolem kruhu, který se nepříjemně cvaká R. Svoboda ´83 – 6+

26. Prostřední varinata (76,-) – prostřední varianta do Náhrobku – 6B

27. Levá varianta (77,-) – levá varianta do Náhrobku – 6B

28. Nový převis (78,-) – nad Náhrobkem vpravo přes převis

R. Dubanský ´82 – 6B+

29. Na náhrobek (81,71) – z kouta černého převisu a přes náhrobek doleva spárama na polici – 6B

30. Strakova cesta (84,75) – podél hrany přes nýt a doprava do plotny I. Straka ´82 – 6

31. Kout (86,76)– koutem na vrchol ke kruhu – 3

32. Křížová varianta (82,72) – přes převis a pak doprava do Náhrobku – 6B

33. Upocená (83,-) – přes ukolouzaný převis s lištami a oblinou přímo do dalšího převisu a na polici – 6A+

34. Modrá šipka (85,73) – přímo přes převis kolem modré šipky, bez použití pravé spárky a dále plotnou striktně přes dvě spárky do dalšího převisu a na polici P. Weisser ´82 – 6B

35. Korbičkův bouldr (87,-) – striktně daný bouldr mezi modrou šipkou a hruškou, v podstatě se nebere nic co se dá použít v okolních bouldrech, slyšel sem, že to mělo být pekélko

R. Budinský ´84 – ?

36. Přes hrušku (88, 74+77) – přímo přes "hrušku" a převis do upoceného chytu (nebere se madlo z Vozdoby vlevo)

J. Šustr ´81 – 6A

36a. Přes hrušku SD - ze sedu (stisk pod "hruškou" a bočák vpravo) a dále klasicky Hruškou - 6B

37. Vozdoba (89,-) – vlevo od hrušky pod převísky a doprava do lepších chytů a zleva převisu na polici R. Hýsek ´63 – 5C

38. Hudyho bouldr (90,-) – stejně jako Vozdoba pod první převis a dále přímo přes spoďák v malém strůpku a šikmo doprava přes tupou hranu a dále již přímo na polici, neodšlapává se na cokoliv z Vozdoby J. Hudeček ´84 – 7A

39. Dvojí chňápnutí (91,78) – podél hrany strůpku z Hudyho cesty a pak přímo stěnkou do vodorovné trhliny

J. Šimon, T. Kastner ´82 – 6B

40. Zhola nic (92,79) – stěnkou, přímo přes převis a plotnu po lištách do vodorovné trhliny - 6A+

41. Bouldr c (93c,-) – z pod převisu stěnkou zprava a hladkou plotnou bez lišty z b-varianty do normálky - 6B

42. Bouldr b (93b,80) – z pod převisu přímo bez použití levé hrany z a-varianty do normálky – 6A+

43. Bouldr a (93a,-) – podél hrany převisu do normálky – 5B

44. Normálka (94,81) – podél spárek v koutu na vrchol, vhodné pro sestup R. Hýsek, I. Bajer ´58 – 4

Máte-li sami co dodat, včetně směrů, klasy, omezení, tak sem s tím. Je to v podstatě jenom beta verze a bylo by dobré ještě vše probrat s pamětníky, ale to je dlouhá cesta....příjemné lezení přeje Asu.

Honzíkova cesta č.1

S mým parťákem Jaroušem jsme se dnes zajeli podívat do nádherné boulderové oblasti uprostřed borovicového lesíku kdesi u Třebíče. Moje milá mi tuto parádní oblast ukazála a vůbec netušila jak mně tyto žulové balvany v nádherné přírodě učarují. Bohužel po častých deštích byly balvany mokré a tak jsme šli pouze zmapovat terén. A panečku stojí to za to. Balvany jsou sice strukturou podobné Petráči - lehce to kouše. Balvany jsou zde roztodivné občas s bizardními tvary. Z lezeckého hlediska by měla oblast nabízet celkem pestrou škálu lezeckých problémů.

Prostřední sektor ( názvy zatím nemáme)

Napočítal jsem zde kolem třiceti pěkných balvanů, samozřejmě je jich tu více, očistíme a uvidíme. Sektoru vévodí pěkný kámen rozeklaný prstovou spárkou a sokolíkem. V nižší části bude minimálně 7C hrana, která vypadá hustokrutě. Na menší balvany 2-3m vedou často parádní manlo-lištové prefikanosti. Na vrcholu sektoru stylový kámen "Vetřelec".

Severní sektor

Přes mělké údolí další hromada balvanů. Balvany jsou více vajíčkovité a úplně k nakousnutí. Je jich asi 25. V údolíčku je parádní ostrá věžička a vysoko nad ní mohutný rajbákový balvan pro děvčata. Sektoru vévodí asi 10 krutobalvanů na které bude celkem problém vylézt, je zde i drobný bivak tak pro dvě osoby.

Jižní sektor

Jižní sektor je nejvíce zarostlý a tím pádem i tajemný. Nahoře ve stráni ční kamenný převislý kšilt, níže celkem strach náhánějící ostrá hrana. Z jižní strany je sektor ohraničen pásem highboalů zejména rajbasové charakteru. To podstatné vykoukne až po očištění.

Jelikož má Jarin gramlavé koleno, tak jsme toho více neobcházeli. Další menší oblasti tu natuty ještě jsou. Teď jen naplnit auto nadšenými boulderisty - kumpány, kteří se mnou budou chtít spolupracovat v přelézání, čištění, mapování, pojmenovávání a označovaní těchto kamených antiperlí v borovicovém háji. Je zde zábavy-práce jak na kostele.Jednorázovky spolupráce asi nebudu potřebovat, spíše divočáky co se mnou a Jarkem do této oblasti budou pravidelně jezdit. Ale jestli to do října stihnem, můžete se těšit na pěknou akci.

" Máš rád lezení? Tak se starej mladej." :)

Džumirám zdar Čaj.

Btw: Jara píchl pneumošku ve 150-160km/h na dálnici - docela divočina.

Olympia

Je tutové že když pecen žhaví tak by každé správné plotňák měl hodil voko na skály a né někam na umělou šaškárnu do multishopu Olympia. Ale já klepal s fišálem Stračenovským ve Štatlu krupicu a vo tym žádná, že sme se fofrem nabagrovali a hodili voko do placu na ten betelné cund.

Fofrem pali bórákem na domašov pro cajky, vošólnout se, načepovat beneli a i bez debrecínek, které sme nechali na kéru šrotit se nějaké války pali do Štatlu. Jen tak na sólovku sme vyvětrali kostry a hodili špíz na to, jak že se to leze na tym špicovým špricovým berglu.

Zadax jsme zašmírovali do tymplu, zaferblovali befel u šéfa, zgómly že sou tu betálný traťůvky dlóhý jak mešita, pro plótve lochny jak v Buoux a vokolo solidní sajtna radovanec. Žádnej bazmek ale betálný štýlko.

Vokolo všude hajfeci co nás špiclovali a měli maso stóry a bláto na hřišti z teho jaký pro prču hópeme kondory podle rady kábra Macleoda. Já se casnoval spíše v malíčkových záležitostech kde šlapeš hlavně olšovkama neboť mám fest kramlavý kolky, ale Stračes si v nových rórách Ripcurl lajsnul i krén bergly, v kterých mají i betelní kalósci zatnuté kelcny a kaštec na trenkách.

Vedle byl bugr - Hradišťan hókal pecky z placu, furt samé cajdáky o vasrůvce co má rozpuštěné harizóny.

Ale Byli tu i vejšky: Mráza kterej celé den flédoval, čechroval bahno, hantýroval a lapal bronz, Andy se frajlou a Komišem se córali okolo a taky hodili čůz na plac. Kala nám bonzoval skvělé cundy na grogy trasy. Džanek Bednařík nám hókal, že Josemity jsou levandula, to raději přes čáru se dekovat na Lofoty.

Večer přišel kylián, byli jsme už hyn, haloze pasový, henkle mi lágrovaly a hlásil jsem loď a měl hnědku v každé těžší podělávce. Brali sme glajze a spolu se Stračesovou mutrou jsme fofrem odvandrovali aus.

Žanek Čajovej.

Adršpašský horofotbálek 2010

Vždycky to skončilo fiaskem. Co? Fotbalový turnaj horolezců v Ádru.

"Jasný jedu." "To víš že jo kámo." "Počítej se mnou." A nakonec byl Slépatým kontumačně všemi poražen, pešek jako obvykle. To se psal rok 2008. Letos by bylo záhodné ukázat všem v Ádru, jak se umíme pomazlit s merunou. Doma na videohrách jsem potrénoval brazilské parády, tak jim ukážu jak hraje brazilec Čajaldo. Kdo se přidá?

Adršpašský horofotbálek 2010

Místo konání: Dolní Adršpach
Datum: sobota 29. května 2010 od 10:00
Přihlášky: písemně do 23. 5. 2010 na mailu cpastika@centrum.cz
Hraje se 5+1 + 4 náhradníci. ¨

Více na http://www.horofotbal.wz.cz/propozice.htm.

Přihlášku musíme poslat ještě tuto neděli - dnes. Tak rychle šup do komentu potvrzení účastí, ať složíme družstvo a o víkendu jim ukážeme.

Hlavně se obracím na staré fotbalové pardály - ti to mají povinně: Petříček , Tuřanský Harraldinho....a vy ostatní serete mi. Musíme složit tým snů.

Domluvil jsem. Čaj.

Ze starýho železa

To žeš Stránská do sběrných surovostí patří Mrnduštíci moc dobře vědí, i proto se k již z prvního pohledu slibné taškařici nepřidali, by i nadále snažení druhých sabotovali.

foto z netu

Voni, že prej se nejdřív rozlezou s železem u pasu v túře pana Svobody. Bylaž to nakonec ale sakramentská práce, jelikož ringo vysoko a cvakají ho až v bouldru s nohou na úrovni ruk. Pročež, ale túra výrazně zlehkla a my tak nemuseli bohu děkovati, za držící kamarády ve spárkach pod nohami….Dále jen tak skotačili a vyčkávali příchodu pantáty Bezouška. Otestovali Brtův problém u Zubů z nehtů a Hýskovic Vozdobu, ale na mou věru příliš snadné a trápení zanedbatelné…Pro zpestření a bystření mysli pokusili hranku nad temným převisem od pánu Strakovic, či dále snadnou uzurpanost mistra Čumpelíkových, čili Šustrových, v patře nad Vránou.

To je již pantáta na obzoru a vše nasvědčuje tomuž, žeš pokračování hnátům dá zabrati tak, by číši oreseného ječmene v sebe nezmohli vylíti. Pantáta a jeho pracky lopaty již něčeho na světě poznali a tudíž i práce v záklonu černého převisu jim jdou jak se patří vod rukou. O chvíli docházi i panimáma s dítky a je i tupounovi jasné, že ve sběrně klidu dnes nebude.

Stračatel si ustelou pod Hudym a že prej dom nepudou, dokud správným psrtokladem jej nezmůžou! Slovo chlapa jest to do pranice a panimáma na to, že zas bez Vrány se domu nevracej. Těm severskejm nezbývá, než ukázat lokty a že prej též plán splní a předeženou a to zkolením Šimonovic Přehmatu velkého. Všichni tudíž s vervou lvům podobnou se do práce pouštějí, by zemi blahobyt přinesli (a opravdu ji často nejen podpatky zulíbávají!) a sobě v duši naplnění z bohabojných skutků, za kteréž budou na oné pravdě boží odměněni, či po právu nejvyššího souzeni. Tak tedy šel čas a všichni s větší, či menší námahou svůj úděl ve vybraných túrách sdíleli.

pantáta

Panimáma Šarkanovic konečně i svůj boj dokonaly a krom Vrány svůj Náhrobek sobě postaviti daly, Vozdobu připevnily, Hudyho poškádlily a pod Modrou čárkou svůj den zadnicí na Matce Zemi zakončily. Z toho především dítka radost měla, bo konečně i vyhlídku nad sběrnou mohli navštíviti, staroBrnem se kochati a, dejž mu pán bů lehké bytí, Zetor shlédnuly. Jako poděkování matičce své z lentilek dráčky tvořily, ale šarkany je nazývati nesměly.

Severským v těch temných dírách černéhož převisu hnáty toliko vlhly, že svou túru ni tou bílou sílou, ni černou magií neobalamutili a se svěšeným ocasem pod Hudyho aspoň pantátu potěšiti šli. Stračenovic se během hodin dvou i progres projevil, dyž o krok dál své tělo posunul, nu gravitace zemská ta má fištrón a jen tak se oklamat nedá. Nakonec mnohé fligny otestovali a kupodivu těm severskejm to hned jak úchyt pod stropem prvně opotili s hekem rejdu čarodějského i další nechyty udolali a konečně řvem vlků hladových stěny sběrny rozezvučili! To bylo radosti na starém bělidle, to bylo radosti…

Pantáta sice měli sílu, nu toliko ne řev, by svého druha napodobili a nakonec tedy pouze pole rozorali, by mohli přístě pšenku skliditi.

Dodáváj, že již ob den dřív s Rudou tváří stěny sběrny byli prostoupeny a tudíž technika kopýtek zdokonalena a vše výš popsané, tak mohlo vyznít jako gerojský boj pluku Achymatova proti přesile vojska Guerillova.

Jojo daj si pak za nich večerem fajfku s čestvým tabáčkem, by vzpomnili těch statečných a by nikdy nezapoměli i těch kdož prvničky uzmuli. Dejž lezbě čest a hnátum klid!

ten severskej

Faklóvé špáry

Ty jo, na stránkách lezců z UH je pěkná debata ohledně spárového lezení na Moravských pískovcích - všichni se shodli, že jestli někde něco málo je, tak maximálně na Havrance u Bystřičky. Mne ale zaujal odkaz na stránky oddílu HK Prometheus Handlová. Kousek od Prievizde nedaleko další parádní lezecké oblasti "Hrádok - Vtáčník" je údajně jediná spárová oblast na Slovensku. Fotky vypadají užasně, sice málo cest, ale ve spojení s Vtáčníkem super tip na výlet. Hrádok je parádní oblast zasluhující samostatný článek. Říká se mu prý "Slovenské Kongo" - Andezitová hradba, dlouhé cesty, po vlastním i odjištěné, mám zde jeden rest od legendárního Kollera za 7+ dále "Enovu Hranu" 8 a jiné libůstky. Tak doufám, že se v blízké době s někým domluvím a vyjedeme za vynikající borovičkou a klobáskem k čobolům.

"Najlepší prístup je z obce Lehota pod Vtáčnikom. V obci sa musíte dostať k cintorínu v časti Malá Lehota. Odtiaľto je už vidieť lom, v ktorom sa nachádzajú špáry. Auto môžete nechať pri cintoríne a ísť pešo rovno po lúke čo trvá cca. 20 min., alebo ak sa nebojíte vyskúšať auto v teréne tak ušetrite 20 min. a dostanete sa až k rampe. No radím vám auto radšej nechať tak sto metrov pred rampou na lesnej križovatke kde je aj viac miesta. Potom už len preskočte rampu a užívajte si lezenia na jediných špárach na Slovensku.
No a pre tých čo sem budú chcieť prísť autobusom je lepšie ísť do Prievidze a od tiaľto autobusom do obce Cigeľ na konečnú zástavku. Zo zástavky pokračujte po ceste hore a asi tak po dvadsiatich metroch odbočte do prava na panelovú cestu, po ktorej pôjdete stále rovno. Prejdete vedľa starej banskej šachty, na prvej väčšej križovatke odbočíte v pravo, na ďalšej v ľavo, potom miniete prameň a ste pri rampe, a záver je taký istý ako v prvom prípade." * http://www.hkprometeus.sk/

A

B

C

D

Seznam cest:

1. Ultimátum VII+
2. Maricon VIII
3. Fotosyntéza VII
3a. Recyklačka VII
4. Luna VIII
5. Ani bez LSD VII+
6. Kryšťál VI
7. Irukandža VII-
8. Glazúra V+
9. VI- VI-
10. VI+ VI+
11. Šipurák VII-
12. Žltý vtáci VI
13. Čorba V
14. Zdanie klame VIII-
15. 100 rokov záruka VII+
16. La puta (nedokončená cesta) VIII
17. Opakovačka V
18. Kôta VI
19. Ako slepy namaloval dúhu VIII-
20. Magala VII
21. Frenkyho Trenky V+
22. Trenkyho Frennky IV+

Všechny použité fotky jsou z http://www.hkprometeus.sk