úterý 29. listopadu 2011

Můj-cup off tea

Člověk, který je ochoten pokračovat až do konce v cestě pěšky, se stává obětí společnosti, která ho vykazuje jako nežádoucího. Ruší. Je pokládán za flákače, do kterého vráží lidé, kteří si myslí, že vědí, kam jdou. Představuje řád v podobě nezřízenosti. Aristokrata s tváří anarchisty. Póvla, který kazí taneček.

Nikdy sem nebyl moc závodní typ a pokud tedy nemusím, nazávodím. Mejcup je tak pro mě spíš společenská akce s množstvím lidí, které jsem dlouho neviděl. Atmosféra je pokaždé jiná, jednou víc jiskřící, jindy víc zářící. Oči tápou po profilech a hecují posledních pár, kteří to dotáhli až do konce. Je krásné mít celou závodní špičku pod jedním nosem….. Sem zaujat. A i přestože většina vyvolených leze stavějíc na silovém základu, přeci aspoň jedna z mladších borek dodává i techniky a možná i k překvapení jiných nakonec ukazuje záda dalším čtyřem, či pěti. Mám radost. Je příjemné vidět, že nejen silné prsty dokážou čarovat!

Smě obětí kultu spěchu. S tím jak postupuje technika, ustupuje duše, neboť duše spoléhá na práci strojů a cítí se neobratná v tom světě, kde se práce stala posvátným úřadem. Lézt, stejně jako psát, s cílem dosáhnout úspěchu a líbit se je směšná. Jsme sluhové sil, jimž sloužíme, aniž jim rozumíme. Tento sport je nezbytný, ale nevíme k čemu, a to i přesto, že prestiž této neužitečnosti je zřejmě nesmírná, protože vzbuzuje žárlivost i obdiv. Náš pokrok však může být pouze morální. Kdož z nás však dokáže nabýt takové síly duše, aby byla tak zjevná jako síla sexuální? … Jsem mladý člověk, no necítím potřebu kupovat bezpečné hodnoty. K čemu? Jistota je nepřítelem koření a dobrodružství, člověk se nemůže spálit. Taktnost odvahy však svazuje vědomí, že zacházet příliš daleko se přesto smí jen po určitou mez.

To jsem pod jedním profilem potkal starého známého a ten mi řek, že rozhodně není promiskuitní, a pakliže by měl jít s jiným typem, tak jen potud, byl-li by to začátek delšího vztahu. Začíná mi připadat, že se navracíme do dob antiky, kde každý váženější občan měl krom oficiální manželky, minimálně jednu milenku a samozřejmě i milence. Jako by nám ty ženšiny nestačily! Doufám jen, že i když budoucnost ospravedlní tuto neposlušnost a akceptuje ji, tak jednou tato neposlušnost taky ztratí na síle a stane se obětí další neposlušnosti, jež svede svět. Jako bychom neměli z přemíry svobody žádnou možnost neposlouchat… Naštěstí neexistuje statická pravda, existuje pouze jiskra, která je výsledkem nárazu ano či ne, jež stojí proti sobě a z nichž se rodí růžice kaleidoskopu.

Hudba z pódia, a to obzvláště alternativní, probouzí smysly, stává se z nás vítr. A stejně jak on, pak nevíš kam člověka zavane…. Najednou jsem opět ve Vieře. Mysl ještě vše nevstřebala z Flédy a už se prohání novými moři, není sto cokoliv uchopit. Pomyslnost nuly nabývá nekonečnosti jedničky…. S půl osmou usínám, abych za pár chvil opět pokračoval tříbit mysl vyprávěním jiných. Jako by se však nic nezměnilo, ten postarší pán je také v srdci děcko. Snad jen ty bílé vousy zpochybňují lež mysli, don´t care….

Jsem vulgární, pozlátko třpytící se v mravním bahně svojí duše. I když rozmlouvám, v diskuzi často přistihuji vulgaritu hodnot, které dokazují sama sebe. Hledám důvody, jako synonyma lži, abych nemusel hrát s otevřenýma kartama. Sám jsem však lež, která vždycky říká pravdu. Podléhám příkazům, které jsou nezbytné, aby budily neposlušnost, silokřivky převracející návyky, probouzející a měnící pravidla hry. Bez neposlušnosti neexistuje žádné hrdinství, žádné odvážné skutky.

Tvůrčí duch je nejvyšší formou smyslu pro protiklad. Lidé se bojí kupříkladu poezie, protože postupně objevují, že skrývá pod lichotivým zdáním lži jednu z nejtrapnějších forem pravdy. Jsem prý nesrozumitelný, ale člověk by měl pěstovat právě to, co je mu vytýkáno. Většinou chtějí lidé porozumět a pak cítit. Tím se připravují o jedinečnost, o tu onsightovou příležitost proplout aniž by Skylla cokoliv pozřela.

V pondělí si ještě střelím Geologičák se Závišem, protože nejdřív nacházím a až pak hledám. Příčinu pro důvody, ony argumenty pro nezřízenost nevyzrálost a hrubost, mladost pro radost, nevyhnutelnost povinosti, souznění rozháranosti, omluvu excesů ve kterých se brzo utopím…. a taky možná jen dobrou noc…………….. báj inspájred Jen Kokotavý

pondělí 28. listopadu 2011

Pernštějn Drytool 3.-4.12.2011

Pořád se něco děje! Na Mejcupu mně potkal Pavel Jonák a pozval všechny nadšené na otevírání Nejen Drytoolové oblasti u hradu Pernštějn tento víkend. Tak oprašte motyky a hybaj na mráz. Čaj

Tak tedy sdílím pozvánku:

Letošní climbing party a večírek na nové drytoolové lokalitě u Nedvědice bude na začátku prosince o víkendu, tj. 3.-4.12. Tři nové sektory s výškou do 20m, s odjištěnými směry a projekty zatím do M9.

Večerní párty u ohně, nějaký to grilování prasečích steaků a večírek z vlastních zdrojů.
Spaní – plácky na biváček nebo malej stan jsou v okolí skal, jak si kdo lehne, tak si ustele.
Příjezd – z Nedvědice směr Rožná přes vesnici Pernštejn (ne nahoru na hrad Pernštejn!),
300m za posledníma domkama vpravo ve svahu od silnice začíná hřebínenek,
podél něj 200m nahoru.
Parkování: podle stavu sněhu dole u silnice, kousek zpátky na kraji Pernštejna, nebo dál za zatáčkou.
Souřadnice: Loc: 49°26'57.473"N, 16°18'7.558"E


Další info a lezecký průvodce je na stránkách http://www.paveljonak.com/














 

čtvrtek 24. listopadu 2011

Reklama

Komu není rady, tomu zbytečně se snažit pomoci.
Někomu na příslušnosti záleží. Mně je to vcelku jedno, sem v tomto ohledu taková lezbecká děvka, du s každým, gdo chce aspoň trochu lézt a je ochoten při tom odjistit aj ma.... Dyž sem si takhle odpil minulý rok dvě seance na Blatinách s VHSou, tak proč bych tentokrát pohrdl doublem s Teslou, žeš? Ostatně je to jak v lezení, pokud je s kým pít, tak proč se tomu bránit, než? No a dyž už borci byli dost agitačně naladěni, přikládám jednu videoreklamu na tento brunněnský oddíl alkoholiků.... Rozháráný (ostatně stejně jak vztahy obou zmíněných oddílů) prostřih obou večerů je proložen poučným příběhem ze života el Čáplčína..... Brou děti!

Materiál je naprosto nevhodný pro mládež, kojící matky (krom Macíka), nervově narušené jedince, slabší povahy, sexualní puritány, abstinety, ale i notoriky, češtináře, pravdomluvné jedináčky a vůbec všechny, co se chtěj jen bavit a nepoučit!
Odkaz

pondělí 21. listopadu 2011

Svišti na golfovým hřišti...

... my nebereme zajace, tím si buďte jisti!

Víkund s Teslou na Vysočině byl pekelnější než by člověk čekal, a tak, pokud je vůbec možné cokoliv reportovat, začnem poklidněji, takovým menším dovětkem. Borci tam na chatě měli hafo starých časáků a byla by škoda se někdy nevrátit zpět v čase, taže děti, tu vám přikládám pár retrohovorů se starým známým, dyž už po seanci s Pokem je teď borec chvíli mediálně na výsluní (sory za kvalitu, ale to snad toliko nevadí...):


To bylo v Montáně někdy začátkem ´93, dál následuje něco málo ´94:


No a jako dovětek něco k Učňovi:


Něco málo je i v jednom ze starších Hotejlů, ale né úplně se to hodí k tomu, co je prezentováno výš.... Rozhodopádně sou však fšechny hovory k ničemu, dyž člověk nezažije typa na živo!
Ať vám to tedy taky tak superissimálně leze, čao! asuOdkaz

Posilování a zdraví

Lezení patří ke přirozeným pohybům člověka. Téměř každé dítě leze po stromech, visí na větvích, prolézačkách u dětských hřišť  a drápe se po kamenech nebo do příkré stráně. I přes všechny vývojové predispozice dnešního člověka k lezení, přece jen nejsme šimpanzi a tak dochází k velice závažnému přetěžování svalového a kloubního aparátu.


Jelikož se zájmově věnuji fitness a kondičnímu trenérství, tak jsem uvítal konzultace s nejlepšími odborníky v této branži. Tzv. přístup "Motolské školy" k posilování celkem dost přesvědčivě vyvrací navyklé stereotypy z posiloven a konvenční rady fitness trenérů vycházejících v lepším případě z 10 let starých publikací (Tlapák..) a v horším za fitness časopisů, které jsou v slušně řečeno dost schizofrenně založené ( kvůli dostatku článků, reklamě a tlaku od výrobců).

Bohudík za posledních pár let nastal veliký obrat, kdy posilování jde ruku v ruce s fyzioterapii, v první řadě jde o zdraví jedince a poté až na efektnost cvičení. V souhrnu pak člověk získá mnohem více než by čekal, stabilizují se případné potíže pohybového aparátu a hlavně se vytvoří dostatečný svalový základ centrálního stabilizačního systému, který je nesmírně důležitý pro následný výkonostní a vrcholový trénink.

V lezení a při špatném posilování dochází při práci necentrovaných kloubů k jejich poškozování a následným zraněním. Svalové dysbalance snižují celkový lezecký výkon a zvyšují pravděpodobnost zdravotních komplikací pohybového aparátu, kterými trpí většina dnešní populace.



Jelikož mám radost, že se v poslední době někteří známí na mě obrací ohledně konzultace v dané problematice, tak se zájemcům rád budu věnovat po domluvě třeba na Free Sportu v posilovně. Je to pro mně také důležitá zpětná vazba, takže se nemusíte bát, že si po vás budu chtít 350,- až 500,- za hodinu což je běžná sazba.ale rád známé budu vést a konzultovat cvičení zadarmo. Bohužel si však nejsem jist kolik lidí jsem schopen časově stíhat, tak platí, že se zatím budu věnovat prvním pár zájemcům (cca5) a to individuálně, termínově podle domluvy. Kdyžtak napište mail na : cajj@post.cz


PS: 6.12 v úterý 19:00 bude na Skleněné louce promítání filmu: The Scene. Po promítání rád povedu debatu-přednášku na téma výživové doplňky a preparáty ve sportu a sportovním lezení.

úterý 15. listopadu 2011

Co rok dal

Bylo to někdy na jaře minulého roku. Se Stračenou se nám točila hlava kolem z nekonečné řady večírků a neutuchajících možností lezby. Tehdy někdy sem vyměnil ve svém postarším aparátu film a natěšen čekal, co mému oku neunikne. A jak to za ten rok a půl dopadlo? Zde menší výběr v retrospektivním podání:

Paťas v Hraně magnéziem zdobené, dnes již klasický hřibský fotokýč.

Nejdřív sem Koloucha hecoval v 6Céčku a ona mi pak řekne, že mé rači Jenuštíka, není náhodou ta holka moc drzá?

Ueli Stek a jeho levá páka proti Johnu Brzenkovi.

Nástup do stěny Marmoši.

Jupa v klíčové délce Moderních časů.

Rakušáci tamtéž.

Moře ploten s Rybou budou muset počkat na další rok.

V Juře jest fajajně.

V Podzámčí jest fajajně.

Se Stračesem sme v delíriu pokoušeli Diretissimu Mlynárika. Tentokrát měli pravdu Pšoni, klíčová délka není za 8-, jak tvrdí Slováci, ale za 9. Heuger a spol si tak za štandování v půlce klíčového bouldru můžou napsat nulu a ne RP přelez.

Výzva v podobě Šípkáče po vlastním se povedla Tomovi, zapoměl sice na čoky a frendy, ale to je vlastně jedno, aspoň se nic nevyrve....

Antequera mě zaujala mnohem víc než slavná Granada, a pak vše nabralo nechutné obrátky...


To ještě Hilfovi bylo hej! (dva měsíce před sázkou o Rybu, s Bárou na Barborce)

Nad Planem je spousta možností seberealizace.


Příjemné místo na bivak s erárním stolkem a židlema.

Potkali sme i jedno nevinné štěňátko.

Tour Rouge, teda myslím, byli sme tam jen dvakrát a jen jednou sem zachraňoval Čajový keřík ze spárů Chárona.

Výlet za polární kruh, byl až na soby očistec!


Hemmingsvaer jsou prý Benátky severu. No nevím, ve Venice maj aspoň pizzu.


Jen Eidetin byl dajnej, ale o trpké chvíle nebyla nouze. Název cesty Life is alive sedí....


Squadra azura, jen jeden chybí! Kdo?

Áno, on! Ostopovický démon!!! Kdo jiný by dal první tři 9- v jeden den?


Squadra arampicata, není co dodávat....

neděle 13. listopadu 2011

John Brzenk

V úterý 15.10 od 19:00 promítání na Skleněné louce nahoře "Stopy písku" a "A fine line". Jste zváni.

Tažená za maximální silou! To je životní motto mnohých lezců a především boulderistů. Jsou i tací, co samotné cvičení povýšili na disciplínu což je obdivuhodné. Asi je to v každém chlapovi, někdy i hodně schované, ale je to tam - prostě pořádný chlap by měl být alespoň trochu odvážný a mít relativní sílu. (lézt morálové cesty a ožralý si dávat páku v hospodě jak Žluťák a Plantážníkem :D)

Snad nejlezenějším boulderu z Moravských kejkí 2011 byl velice specifický oblinový mantl "John Brzenk" 7A, který zle potrápil natěšené divočáky a ukázal nám, že fontáčovský skill na Fritu prostě nenabušíme. Není náhoda, že boulder s názvem "John Brzenk" tvořil průtlak přes levou ruku v daném boulderu  lehce připomínající pákařský gryf zatínání paže. Viz video Moravske kejkle.

A kdo že je to ten Brzenk?

John Brzenk (15.7.1964)
JB je největší legenda Armwrestlingu (páce), je zapsán v Guinessovce jako nejlepší pákař všech dob. Prý zde určitě hrály roli predispozice po otci pákaři, ale JB byl proslulý zejména brilantní technikou, kterou válcoval hrubé siláky ale železnou vůlí v tréninku.

Už ve škole závodil ve školních přeborech, v 16 byl na prvním turnaji a od roku 1983 (v 18 letech) kdy získal první titul mistra světa až do roku 2009 držel status nejlepšího pravorukého pákaře na světě. Za tu děsivě dlouhou dobu byl poražen jen hrstkou lidí, což je v tomto sportu vnímáno jako neskutečný počin.



Vtipné je, že Brzenk se svými 90kily nespadá do nejtěžší kategorie a tak měl oproti ostatním hromotlukům obrovský váhový hendikep. I přesto je sfoukl jak svíčky. Až v roce 2009 jej zastavil ruský démon Alexey Voyevoda což je parádně zachyceno v dokumentu  Pulling John. Zde je odkaz ke stažení.  http://www.ulozto.cz/hledej/?q=pulling+john&category=1&disclaimer=0

Doporučuji shlédnout.

Prý nejlepší trénink na páku jsou shyby na šidítkový úchop (kolíky), tak koho Jenda Brzký inspiroval? Hlavně opatrně na lokte.


Btw: V dubnu, květnu budou Moravské kejkle 2012, místo už mám v Chřibech vymyšlené. Těšte se. Čaj


úterý 8. listopadu 2011

Nešvar

Nemáme právo vyhnout se bojům, které nás čekají, a odejít tam, kde je jiní již vítězně zakončili… A co jako?

Docela se nám tu rozšířil takový nešvar. Jedni ze sebe dělaj geroje a druzí buď tiše závidí, či naopak první skupinku nekompromisně hážou na smetiště dějin. Ať tak, či tak měl bych k tomu pár poznámek... Vše tak pomyslně začalo (aspoň z mého pohledu) minulý rok pokusem o přelez projektu Haleluja! Bůh Ťa miluje! bez použití skob a Kubovým přelezem Devizového příslibu pouze za pomocí kolíku na jištění. Sám jsem pak obě taškařice určitým způsobem reflektoval (odkazy: Haleluja, Devizák). Rok s rokem pošel, a tak plynule navážu v konfrontaci s podobnými přelezy na další diskuzi.

Patřím spíš mezi lezce, keří fandí netradičním přelezům, přičemž se sám snažím nezůstávat pozadu. Rád experimentuji a sice hlavně proto, že mě to dostává do různých předem neodhadnutelných situací se kterýma se pak musím většinou hodně rychle vypořádat (kdysi dávno třeba se Švihákem Flash přelez jakés cesty se zavázanýma očima). Sem na druhou stranu taky požitkář a tedy tímto nepachtím jen po expresi podobnými přelezy, ale i vnitřní impresi. Toliko třeba mé osobní důvody, proč dělat věci jinak…. Ale k čemu ten povyk?

Arnaud v Black Beans

Začnu asi chronologicky: První koho sem tak podvědomě zaregistroval byl Beat Kammerlander se svým přelezem Princip Hoffnung 10/10+, kterou dokázal vylézt po vlastním a následně původně natlouklé nýty odstranil. Další byl Arnaud Petit s přelezem Black Beans 10, kterou podobně jako Beat přelez po vlastním, ale původní nýty ve stěně zanechal. Zatím posledním medializovaným výkřikem je přelez legendární cesty Chasin the trane 9 Heiko Queitschem, který očka v cestě samozřejmě zanechal….

Sám uznávám v případě takto secvičených cest pouze výkon na hranici vlastních možností. V tomto případě je posledně jmenovaný výkon ve frankenjurské klasice zbytečně zprofanovaný. Důvody proč tomu tak je, nechci moc polemizovat, ale spíš za tím vidím snahu o hodně peněz za málo muziky, pokud možno co nejrychleji a nejbezpečněji. Stručně sečtěno: nula bodů! V Beatově případě je naopak vidět delší časový úsek, kdy musel sám psychicky zesílit natolik, aby si na cestu troufl, byť jen AF. V jeho podání cesta za naplněním snu, a bod do deníčku.

Každopádně je kolem podobných výkonů velký rozruch. Lezci se buď bojí, že najednou budou k něčemu donuceni (lézt pouze po vlastním), na druhou stranu kolik podobných lidí by se do něčeho vážnějšího vůbec odvážilo? Pochybuji, že se budou pořádat nájezdy na Hradní spáru s vidinou pádu v klíčovém místě do digitálek pojištěných tkaničkou od bot. A kolik by se jich vůbec našlo na onen poměrně dostupný a zajistitelný Trane? Rozhodně bych se nebál, že by vůbec došlo k většímu ničení skály, než v případě obligatních TR nacvičování. Navíc s vidinou pádu do nejistého čoku se lezec víc hecne a radši minimalizuje pokusy pokud možno na přelezové. Nutno dodat, že dokud tam bórky budou, málokdo vůbec bude uvažovat o tom, že by to lezl bez nich…

Má to tedy smysl? Má nějaký smysl vylézt devítku po vlastním je-li někdo 10tkový lezec? Navíc v domovské oblasti, kdy má člověk cestu nachozenou? Pro naplnění určitých pohnutek daného lezce, to jistě nějaký smysl má, ale prosazovat tyto přelezy za nový trend a směr lezení mi příde trochu absurdní. K čemu by to bylo lepší? ... Tady se dostávám k etické otázce podobných výstupů. Dle mého názoru mají podobné cesty smysl pouze jsou-li od začátku lezeny po vlastním (i případné nacvičování), samozřejmě lezeny a priory bez oček v OS, či Flash stylu. Argument, že podobné věci patří do hor mi nepříjde úplně správný, spousta těžkých cest v horách se bez nýtů neobejde a vylézt je čistě po vlastním, by se mnohdy rovnalo frísólu.

Další věc, která mi příde přehnaná je název tohoto stylu, jako Grenpoint. Sám vnímám jako nejčistší styl pouze lezce a skálu, žádný lezky, lano, či mágo a samozřejmě OS styl (někdo by ještě diskutoval o lezcovích oblečcích, ale naked lezba by spadala už spíš do HippieGreenpointu….). Jako nesmysl vnímám předem připravený in-situ matroš a lezení alá Pinkpoint….

Beat v Princip Hoffnung

Zastavil bych se ještě u klasifikace podobných výstřelků. V naších vodách jsem si všim tendence hodnotit anglickým způsobem. Mě osobně nic moc neříká, a tak sám bych se přiklonil k lehce zavedenému Jasperovu ohodnocení, který má větší vypovídající hodnotu (je zde zahrnuta možnost jištění, možnost zranění při pádu a psychologický aspekt). Mnohdy by mi totiž dle anglánů nevycházela nebezpěčnost Hradní spára 10-, která by šla i přes některá ale, dobře zajistit, by měla daleko vyšší ohodnocení, kvůli tomu, že je fyzicky náročná, ale naproti tomu, třeba Kocovina 6 i přes obrovský psychologický aspekt by byla někde hluboko pod Hradní… Přitom v Jasperovi by bylo jasno hned každému – Hradní spára E3 (dolní hranice) a Kocovina E5 (v případě vynechání štandu, klidně E6)… A to vůbec nezmiňuji nadstandartní cesty na písku, které často čekají i desítky let na opakování…

Závěrem bych tedy shrnul jak a co má smysl: vylézt cestu na hranici svých fyzických možností s pokud možno i zásadním psychickým aspektem, ale pouze jde-li o vnitřní pohnutku sílit mentálně, případně pro silný a intenzivní požitek za podpory přátel s kerýma pak můžete třeba popíjet v putyce. Pokud pak někdo podobný výkon uskuteční, myslím, že není špatné se o něm zmínit, ale rozhodně jej, včetně stylu, nijak nikomu nevnucovat. Toť můj názor!

Taže zklidnit vášně a hurá bušit, bychom výše zmíněné cesty vůbec vylezli někdy volně, choboti!

P.S: Samotného by mě zajímala jedna věc – jak vnímat již předem vyvázané digitálky, které nejdou při RP stylu z pozice moc vyvázat. Dále pak možnost slezání po založení části matroše.

pondělí 7. listopadu 2011

Moravské kejkle - výsledky

Díky moc všem zúčastněným!
Nemohl jsem si asi přát lepší podzimní počasí na tyto premiérové závody a hojnou účast kolem 85 závodníků. Jsem rád, že dal zajímavě překlenout nepoměr mezi mamutími bouderovými závody ( PADání, Hudy Cup) a komorními oddílovými sešlostmi. I přes to, že na Moravě asi už žádný Fontáč (krom Pulčín) nenajdeme, tak se dá i z malého hovínka uplácat pěkná zábava.


¨



Doufám, že si i přes první kamenné rozpaky každý pěkně zalezl, zasmál se a Ti vytrvalí snad i zatancovali při večerním cvičení Sokola. Celý tento kolotoč byla pro mě skvělá zpětná vazba a motivace uspořádat druhý ročník v jarních měsících roku 2012. 








Asi se nebudu moc rozepisovat, v příloze máte kompletní výsledky ze závodů. V příštích dnech zkusím poupravit a aktualizovat průvodce dle Vašich dodatků a přepošlu adresu ke stažení. Kdo by měl nějaké pěkné fotky či video, tak bych byl vděčný za zaslání.

Ještě jednou díky moc. Čajík








Jo důležitá věc! Jako lichá cena zbylo jedno roční předplatné časopisu Montana. V případě, že o něj máte zájem, zkuste třeba sesmolit nějaký zajímavý článek o Moravských kejklích do Montany a když se nám to bude líbit, tak roční předplatné máte v kapse. Články můžete zaslat na moravskekejkle@email .cz nebo cajj@post.cz





















Výsledky ženy

1. Zuzana Leitnerová 674
2. Šárka Pattermanová VHS Brno 667
3. Tereza Podbraná Hidetaka Brno 665
4. Martina Bolechova HO VUT Vertical 648
5. Karolína Nevělíková Pálavský věšák 647
6. Macek HOUB 641
7. Markéta Kalová VHS Brno 631
8. Olga Stuchlíková VHS Brno 617
9. Kateřina Planková Garage Team 611
10. Markéta Kopecká VHS Brno 572
11. Renata Pilátová VHS Brno 524
12. Dana Skálová VHS Brno 506
13. Jitka Zimková 478
14. Taťána Gaidová TJ Baník Karviná 211
Krystýna Halfarová
Anna Halfarová
Simona Čechmánková
Linda Synáková
Markéta Sušilová HOUB
Petra Wertheimerová VHS Brno
Lucie Střelcová
Taťána Jarošová
Milada Hanáčková

Výsledky Muži

1. Lukáš Abt LK Javaanes 700

2. Martin Švec HOSK Prostějov 699
3. Michal Uhříček Hidetaka Brno 696
4. Jan Zámečník 696
5. Marek Žák HO Loko Brno 690
6. Jan Vavřík HK Pálavský věšák 686,5
7. Břetislav Lebloch HOUB 686
8. Pavel Dundáček Luzr Team 680
9. Pavel Střelec SPL Pustiměř 668
10. Martin Foltánek VHS Brno 662,5
11. Petr Lazar VHS Brno 662
12. Černý Daniel 660
13. Jan Kubeček KHO 646
14. Filip Tesař HO Tesla Brno 644
15. Zbyněk Zavadil 643
16. Jan Čuma HO VUT Vertical 643
17. Maxim Lassov 643
18. Ondřej Straka 641
19. Ondra Bernatík HO Tesla Brno 635
20. Michal Požár HO VUT Vertical 634
21. Jan Došla VHS Brno 633
22. Michal Makuša 621
23. Stanislav Pilát VHS Brno 621
34. Martin Křížek VHS Brno 604
25. Vašek Kubeček KHO 586
26. Petr Hušek VHS Brno 583
27. Jiří Vejvoda HO Tesla Brno 530
28. Jan Mezník HO Tesla Brno 453
29. Jan Gärtner HO Tesla Brno 126
Jan Procházka
Petr Vícha LK Javaanes
Petr Bednář
Štěpán Šustek

Martin Trvaj
Jakub Štikarovsky
Jakub Havlíček
Marian Repita HK Tonga
Martin Sabr HK Tonga
Martin Kosíř HK Tonga
Vladimír Šimčík
Leoš Pelikán
Adám Bárta HO Tesla Brno
Jan Sedlačík HOUB

Ondřej Polehňa HOUB
Zbyněk Sušil HOUB
Jan Kubíček
Matej Belko
Adam Fiala Garage Team
Patrik Pompe Bananen
Antonín Sedláček Bananen
Tomáš Trávníček VHS Brno
Jan Šalbaba
Jiří Švihálek HO Tesla Brno
Ondřej Švihálek HO Tesla Brno
Michal Kačmařík Ostrava
Jan Strambachr Ostrava
Marek Planka Garage Team
Marek Patík HSK Vyškov
Milan Pohludek HSK Vyškov
Peter Maes

pátek 4. listopadu 2011

Molotov

Stoj! Zar ne vidiš znak? Znaj, može pojest' te mrak. Stoj! Sada gledaj na sat. Otkucava tvoj posljednji čas…

Partyline had start again, no chance to get off that train. No chance? Maybe just don´t want to. Doesn´t matter. It´s good to meet some people I´ve not seen for long time, or just chat to someone and don´t even know a name….. First night with Pire and jes-absinth definitely deleted my memory, second one spend with Pete and his friends destroyed my body, but the third session in company of Čápalchino, Jerzes and collective turns ma mind into amazement. I bet on one card for a blind and jump straight ahead on a parquet…. That Bosnian guys were playing with me like wind with yellow-blue jersey over the crowd. They want to try change something and even if they sing about politics, which almost means suicide for them, they don´t care… Nobody wants to stop them. Encore? they asked us, even they were tired…Encore! Encore!! answered the crowd...... Hold your wife a don´t stop with kissing her, don´t stop with drinking beers and don´t stop smoking ganja, don´t care you missed the train to your village, don´t…. Whatever, as they wish, just ready for afterparty!

All those feelings, all those clowns, but if even just few nice twists are messing around, why not to stay? We'll show them who's boss of big mouth! … It started in disco style, but another big surprise. Sets they were mixing were not so ordinary as you were waited for. Imagine Ray Charles soul turning into madness of Black eyed peas fans, Ringos With little help changing into disco of 80ties. Hendrix Watchtower squeezed by some horny fucking gansta nigga áR´n´Bí bitch. Too much confusion, you can't get no relief? Sex pistols are pretty, but if they were pushed off by some NYghetto gangsta? Turning Clash or Deep Purple onto platina blond barbie whore voice with bigger glasses than her brain. Nice sample of how to change water on smoke. Prodigy start fire, but no chance in confrotation with Blechtrommel or some old Kusturica film. Old Serbian harmonist against Eminem. Who is better? Will it be time of my life, or just dirty dancing with hot asses negro strumpets? At least it will make me comfortable, when I´ll be listenig to PatMats upgrade LP with more dubs than inda weed. Or just let blend Nirvana with Christina Aguilera and nothing will suprised you for second time. You think it must be some kind of conspiracy, whole world's a God damn conspiracy. But look anywhere long enough and you're gonna find a conspiracy. Man, whole life is a conspiracy!

Just kidding, it was real Molotov coctail, so similiar to the Balcan barrel full loaded with powder. So ask yourself one question: Will it also blow up? … If it´s not same as some bitcha, who will just blow you, I´ll bet you, it will! For sure!!!

Slash dot dash dot slash dot dash dot slash dot dash dot com dash dot slash dot dash dot com dot com dot com….

PS: Th 10.11. Budoár staré dámy on Favál, don´t miss it bastards!.... and sorry for my english, just trying....