Asuovi se v posledních měsících povedl husarský kousek když začal v Moravském Krase přelézat cesty mající punc "Mauglího pomníky". Aura strachu kolem jejich psychické náročnosti narůstala po svědectvích Stoupy a jeho hodnocení E5 v Jasperové stupnici. Demotivační je i fakt, že se zpravidla nejedná o kompaktní skálu ale kupu navršených vápencových hoven.
Asuem propíchlá uměle nafouknutou bublina strachu vyhecovalo další z odvážných práskačů jako je Berny a Vlk k přelezení snad té nejvíce obávané cesty "Aleluja" 7 na Rorejsech.
Při svých pokusech však mladí borci v půlce první délky nechtěně nalezli do tzv. narovnání - logické varianty, která ještě nebyla prostoupena. Naštěstí si vzápětí uvědomili, že tudy cesta nevede a tento seriózní podnik zůstal nezlezen. Ale vznikla tak sakra výzva.
Už minulý týden mi Asu vyprávěl svůj smělý plán jak pouze při použití vlastního jištění vylézt "narovnání" a posunout tak laťku psychické i fyzické obtížnosti o notný kus dopředu. Ohlásili jsme to Pavlu Weisserovi, vypůjčili od Pokáče nějaké frendy a šlo se na věc.
Po příjezdu jsme obhlédli situaci a navzdory lehce mokré skále jsem se rozhodl jít na to. Asu mi vysvětlil směr a tak s radami toho nejpovolanějšího jsem ukrajoval první metry cesty.
První položená pasáž pod převis bylo lalá, ale překrok do sokolíka mi nad převisem ukázal o jakou hru se tu bude jednat. Dunivé sokoly o které by si normální lezec ani mágo neopřel mi na dalších 6metrech byly kamarády. Potom rezavá skobka a nad ní boulder - nášáh z ostrého a na pohled důvěru nevzbuzujícího výstupku do krachle a rychle potom do římsy neboť zakládání frndů do dunivých sokolů docela vysavá síly. Ještě jsem si stihl obhodit ten ikriminovaný hrůtek plošárnou, která mi pak zachránila minimálně zdraví.
Toliko k původnímu výstupu cestou "Aleluja", která poté odbočovala traverzem doprava do lehčího koutku. Já jsem ovšem lezl mírně vlevo nepříjemnými kroky v legu (jinak se ta kupa sraček nazvat nedá) až do dunivého lupenu. Zde jsem situaci pozichroval dvěma frndy a jelikož mě čekalá velká neznámá jsem spočnul.
Nade mnou byla ve vzdálenosti 6 metrů rampa, která by mé snažení zachránila. Jedná se o traverz z prvního štandu "Aleluji" doleva a zde je již vyhráno. Bohužel před tím musíte nepříjemně natraverzovat lehce doprava do kompaktnější avšak oblé skály a přes hodně šikmé a oblé police nahoru. Asi 5x jsem se vracel, obhlížel nepřehledný terén a shazoval volné lokry, přidal jsem do "štandu" dva mikro stopery blbej abalak. Drželo to, ale odskakovat bych do toho fakt nechtěl.
Po dlouhém váhání jsem vyrazil, nejistý vklíněný kámen přebrat, spoďák a lámavý stisk a byl jsem vpravo v kompaktu. Radost z pevné skály byla zkalena tím, že tyto oblé, šikmé rampy neumožnily nic založit ani vyklepat, o návratu nemluvě. Musel jsem utéci směrem nahoru. Asi dva metry pod rampou mi skála dala stopku, boulder tak za 7+ dostavá šest metrů mimo hodně chatrný štand úplně jiný rozměr. Našel jsem si hrůtek na háček, že si sednu, ale v poslední chvíli jsem zjistil, že je volný a asi bych vypadl. Musel jsem jednat. Obhodil jsem si ten hrot kevlarkou, natáhl se šikno doprava do bekendu z kterého jsem se mohl zvednout do topové police, nakopl levou nohu nahoru, zavřel oči a zabral.
A šlo to ráz na ráz. Bekend pod zatížením celého těla do boku vylít, hrot se vyrval a já s tmou před očima letěl 12m do štandu v dunivém lupenu. Na půl sekundy mě chytl, já se srovnal a zpomalil. Ašak rana jak sviňa a letím dál spolu s půlkou štandu, cosi cuklo a já visím.
Prdel nasračky, vyražený dech a ticho, Asu mě rychle spustil narychlo z toho co mě chytlo. Byla to fialová dynema narychlo našmodrchaná přes skalní hrůtek. Kdyby se vyrval, tak jsem v položeném nástupu a raději nepřemýšlím nad tím v jakém stavu.
Dole se prohmatám, hýbat můžu, prdel a kostrč bolí, hlava od krve, malíček opuchlej ale jinak těžká pohoda. Kamarádi mi pomohli do sanitky, ta do helikoptéry v Blansku a tradá do Bohunic. Vyšetření napohodu, naražená kostrč- takže asi hodím v kostele pětikorunu do žebrokasy a zazpívám si "Haleluja! Bůh ťa miluje!".
Cesta se lezla odspodu, bez prohlídnutí ze slanění a stává se tak asi největší morálovou výzvou v Krase. Stále čeká na přelezení. Připravte se na mnohem serióznější záležitost než je "Aleluja". Tak co Asu? Berny?
PS: Nějaké foto dodám.
Mrdat lokry do zadky
OdpovědětVymazatPok
no typi.o. tak blahopreju k preziti....
OdpovědětVymazatOndra bertik
ty vole čajdo, tak už nejsi anální panic. No nic, hlavně že jsi přežil a budeš nám moct tahat podobně krásný cesty jako tuhle :) Negr
OdpovědětVymazatČaju ty dobytku! Hlavně že držíš pohromadě. Leteckou vyběhneš jak princ (doufám že ten zbytečný poslední kruh navrneš vytlouct :-P) a pak se dojebeš v takových sračkách... Vždycky jsem přemýšlel, co vede lidi k tomu lézt nejištěné cesty v lámavém hnusu... no nepřišel jsem na to, snad mi někdo odpovíte :-)
OdpovědětVymazatŠoust, Tatuš
Mazec.
OdpovědětVymazatAleš
Hoši, hoši,nějak váš přístup nechápu, nemáte v Krase přelezených hromadu cest a zabýváte se osmimetrovým narovnáním v semdesátimetrové cestě. Řekl bych, že daleko vhodnější je snažit se posouvat svoji výkonost stále dál a výš, už když jsem začínal v Krase tak to bylo tak, že když přišel někdo nový tak se snažil přelézat ty nejtěžší cesty na své hranici a zlepšovat se a to u vás jaksi hodně dlouho nevidím. Přitom si potom člověk může mrsknout nějakou tu klasiku, jen tak pro pobavení a změnu.Čajovo vyjádření na začátku mi zavání jistými výroky jiných, kterým se akorát směji:-), ještě nemáte přelezených dost jiných cest, ve kterých se dá posouvat laťka psychické a fyzické obtížnosti výše, tenhle váš počin novou kvalitu do Krasu vůbec nepřinese, jinak když chce někdo do rozchrastů, tak by v nich měl mít něco nalezeno a to postupně, jinak to může dopadnout jak u Čaje, na vápně je ten průser, narozdíl od žuly,že když to uletí je to nečekané a rychlé a málokdy s tím něco uděláš, proto musíš být pořád připraven, že ti něco může upadnout a nejít po chytu jak cig.. po uzeném. Hlavní ale je, že jste to odnesli bez následků a jste zdraví, jinak jde o hovno:-).Vlk
OdpovědětVymazatAhoj Vlku.
OdpovědětVymazat1) Když jsem začínal lézt, tak to bylo primárně kvůli dobrodružství a ne kvůli sportovnímu aspektu a posouvání si svých limitů. Lezení jako styl života nabízí mnoho subjektivních přístupů a to je jen dobře. Řeči o tom jaký přístup je vhodnější - jestli OS nebo RP nebo tradiční či sportovní lezení, to je nudné hospodské klišé.
2) Že u nás s Asuem nevidíš zlepšování možná spočívá v tom, že pro mne osobně je čas strávený na tradičních cestách v Ádru stokrát příjemnější než nacvičování 8aček v Krase. Netrávím čas nacvičováním, mám 9 na RP,FL a OS 9- v mnoha oblastech. Lezení v rozmanitém terénu mi příjde přínosnější pro všestranný rozvoj lezeckých dovedností spíše než zalamování prstů naruby na pár krasových cestách. Mně to za to nestojí - zatím :)
3)Oproti tobě jistě nemám vylezených dost tradičních cest v lámavém terénu. Ale jestli jich mám nalezeno dost a byl jsem na cestu dostatečně připraven asi musím vědět spíše já než ty. Z deníčku nepoznáš vše. Potažmo Asu ještě může říci jak vypadal můj lezecký projev v dané morálové cestě.
4)Kdybych neměl zkušenosti v rozchrastu, vysypal bych se pravděpodobně ještě v samotné Aleluji, která a na tom se možná shodneme je celkem lehká a lezitelná cesta. To, že jsem vypadl nebylo dáno tím, že bych lezl šel po chytech jak cigán po uzeném. Ale tím, že ta 8-10m varianta je úplně jiná liga a čím jseš výš, tím hůř - zkus si třeba tuto klasiku mrsknout na OS jen tak pro pobavení a změnu a potom mi třeba říkej chobote.
Však o tom s tebou Vlku rád pokecám u pivka a třeba si ty řeči o výkonostní stagnaci vezmu k srdci. Srdečně zdravím. Čaj.
dofrasa,nech v tom kostele klidne i dvacku.haleluja!
OdpovědětVymazatjanis
Bacha teď se u nás prej kradou kasičky...ale stejnak tam rači něco strč....hlavně, že si v cajku...
OdpovědětVymazatVlku, Vlku,
OdpovědětVymazatrozumím tomu, že nás nechápeš, ale to ještě neznamená, že by jsi měl lidem kázat, co mají lézt, jak mají lézt a co pro ně je a není dobré.
Zlepšovat se totiž dá i jinak než z 8+ na 9+. Jsou tu i morální a lidské kvality, které jsou pro život mnohem důležitější než jestli dáš 9 OS nebo na 50. pokus. To, že kluci nepřinesou zlepšení do Krasu tě nemusí trápit, protože cestu lezli pro sebe.
Určitě se shodneme na tom, že každý má k lezení svoje vlastní pohnutky a přistupuje k němu s jiným očekáváním. Není příjemné, když ti někdo nutí svoje názory (ať už lezecké nebo životní) a svůj pohled na svět.
Myslím, že většina lidí, kteří lezou v Krase respektují tvůj pohled na svět a tvůj přístup k lezení, i když s ním nemusí souhlasit. Vysmívat se názorům druhých je jasnou ukázkou nedostatku respektu.
Čaji: hodnotný pokus, přeji brzké uzdravení. To víš, že se budu snažit ti to vyfouknout :-))
berny
Hele borci, Asu nějak nebyl online a říkal mi včera něco o tom, že se k tomu na blogu vyjádří. Nejde o to, z této příhody dělat haló, ale mě osobně by taky zajímalo co si o tom všem myslí. Myslím že se Vlk nevysmíval našemu přístupu k lezení, ale vše je o tom jak to na netu vyzní - proto říkám zlatý dialog v hospodě. Jo tak ve čtvrtek v Podnebí - beru vodárnu a budu slavit "narozeniny" jak říká Nežerka :) - Asu mi dluží panáky. Jo a prej minulej týden to byl celkem žůr, vždycky o ty parádní akce příjdu dopekel. čau
OdpovědětVymazatBtw: Asu je teď na řadě s pokusem, ale musíme si to líp pošéfovat, protože je to tak 6 Jasperovky a zabít se nikdo nechce, že?č
ještě pár minut a je to tam...asu
OdpovědětVymazat