středa 28. března 2012

Promítání filmů + Asuova autogramiáda

Poslední promítání ve Skleněné louce mě zlomilo jak vzduchovku , naštěstí tyto zlé vzpomínky jsem již vytěsnil do nevědomí. Ale zase jsem už chytl slinu na ten parádní mošt co zde majív lednici. Jsem přesvědčen  že jablečno - červenořepový vyžene veškeré neduhy na těle i duši. (Prasklá kloubní pouzdra i žáněty šlach! větší kouzla dělá už jen asi Vincentka.) Nebo spíš ten jablečno - zázvorový, ten píše. Za 20Kč dolít vodou, ceny jak za bolševika olé.

No pravda je taková, že zde plánuji v pondělí 2.4 ve 20:00 zase jarní nesešlost. Bude nejen promítání lezeckých prožitků v horách i na skalkách, ale budu zde dávat do olrajtu členské kartičky do Boulder Clubu (na individuální domluvě, osvětlím více na místě) a ti nejšťastnější, co se starou gardou vydrží úskalí plná  únavy, nezodpovědnosti a promile, budou odměněni kérkou dle libosti kamkoli na tělo od mistra Leonardas da Jes nebo od Van Groga.
Tato nová bezbolestná technologie, je zprvu neviditelná (sic!) a vydrží cca měsíc dle frekvence koupelí!

No nekupto, třebas za panáčka, třebas za úsměv či nějaký přísný vtip ( Sexuální poloha na piráta? Plivnout chlapa při orgasmu do oka a kopnout do holeně.) Kérka vždy potěší,  jak říká kolotočář Klingoš.

                                                                                            Nejen pan W, ale i Alain Robert potkal ve zralém věku MILANA.

Jo a co se bude promítat? Napřed Moon flower 45min a poté Smitten 60min. Začíná promítání ve 20:00 a nebereme ohledy na opozdilce z boulderovek :) Č.



neděle 25. března 2012

Jiráskovy skály - Bišík - přízemní pohled

Říká se, že jsou dvě stádia lezců- pískařů. Jeden přístup je obsese jezdit na objektivně nejkvalitnější pískovcové terény stále dokola např. Labák, Ádr aj. Jiný je odpoutání se od davů lezců a hledání svého klidu a jemných lezeckých požitků v méně známých oblastech ležících ve stínu velikánů.








Koleno mi dalo chvíli zapomenout na lezecké tajtrdlíkoviny na laně. Ale počasí a zimní sny o píscích ve mně probouzely chuť prozkoumat pěškobusem další ráj kvakerů a přízemních labužníků - Bišík neboli latinsky Bischovstein.

Nad Teplicemi se táhne do lesnatého kopce jediná asfaltová silnička, takový zimní quest pro otrlé šoféry. Po celkem únavné jízdě do kopce člověk číhá na nějaké skalní pískle, ale chvíli může koukat pouze tak akorát na hříbky a líné cyklisty.  Teprve po delší rovince v lese, začne se cesta svažovat  kolem Černého jezírka k okraji lesa kde leží pěkný zámecký areál Bischovstein.

Oblast lezcům hodně přiblížil tým od "Singáčů", který zde pořádal Slack line festivaly a testování materiálu. Často je zde přes víkend nataženo zepár sakramentsky dlouhých kšand mezi břízkami. V jedné ze zámeckých budov je restaurace, kde jsem se nad sklenkou kozlíka cítil příjemně díky fajn obsluze, lezeckým obrazům a zapůjčenému průvodci Bišíku. Palec nahoru.





Jako mrzáčka mě díkybohu nečekaly žádné nástupy alá Sasko. Jen pár desítek metrů od areálu zámku turistické chodníky lehce navedou neználky do terasovitého areálu starobylého hradu, po kterém zůstaly jen tu a tam zídky přilepené k pískovcovým věžím a díry ve skále. Nejvýraznějším bodem členitého hradního prostoru je kupodivu věž Hrad, na kterou vede skrze vytesané světničky a schody pěšina a je zde parádní výhled na celý areál a protější Supí skály.



Pro lezce, kteří nejsou zvyklí trávit noci na parkovištích, je ve skalách a na hradním hřebenu od trempů přichystáno pár pěkných bivaků. Na výlet se dá zajít třeba od oka lesem směrem na Supí skály, ale podle nedochovaných svědectví, tam otrčilo kopyta pár pšonků a helmutů, kteří sešli z turistické cesty z Teplic. Z vlastní zkušenosti musím říct, že to nebude žádná levandula, protože jsem zde bojoval v hustém podrostu ve stržích o holej a supi se nade mnou slétávali jak holubi, když Kolomajznovi vypadne na Svoboďáku svačina z torny na kočičí hlavy. Těžká písemka - prý stupnice 5 pro nordic walking. 

Ale zpátky k lezení. Okoměrem lezeckého estéta chřibských kvalit, mohu s klidem říci, že zde na Bišíku spáraři lowrideři budou míti žně. Nedlouhé žáby, pěkně odjištěné trhliny, rozmanité průrvy zdobí věže až do výšky 30m, což je považováno za seriózní podnik. (Prý od 18m tlamu neodpružíš parakotoulem ani kozelci z kopce.) 








Je zde i několik desítek stěnovek, pár cest v IX stupni a těžší VIII petardy.  Ale nejtěžší přísnotresty zde vytiskl malý, velký, trhlinový čaroděj Šrůtek. Spára za Xb? Ne děkuji, raději knihu. Hodně aktivní jsou zde nyní J.Chrástek a T.Volk aj. Bližší info o nových výstupech a doporučené cesty najdete na webu: www.bisik.cz v kolonce horolezectví.






Tak příště snad i po referuji na vlastní kůži, jak je tu záludné vspínání hore háj. Č.
 

úterý 20. března 2012

Třebíčský bouldering


Na fotogenické valouny na Třebíčsku jsme se podívali na podzim přes tip od známého lezce a já uplně zapomněl těch pár fotek hodit na blog. Tu jsou, na bližší info o názvech boulderů a kamenů zvolím vyčkávací taktiku od povolaných a uvidíme zdali přiletí vlaštovka. Není to drobná oblast, proti té, kterou jsem vám přiblížil z fotek již dříve, ale těch pár kamených plácků má něco do sebe.

Materiál je trochu drolivá hrubozrná žula, ale kamínky jsou to krásně, i okolí je jak stvořené k jarním procházkám v rozmanité krajině severně od Třebíče.

neděle 11. března 2012

Boulder klub - otevíračka

Jan Pelc a Edward Murphy měli za to, že když je člověk ve srabu, tak pravděpodobně příjde ještě horší stav. Lidová moudrost to nazývala "že na posraného i hajzl spadne."
Trochu to zbouraným hajzlem zavání i při avizované otevíračce boulderové klubovny. Po epidemii chřipky jsem si šel zazávodit na Teslu, kde závody opět stály za to a když jsem dělal klukoviny okořeněné špetkou alkoholu a lehkovážnosti, tak jsem si poranil meniskus a vazy v koleni. Takže místo toho abych lezl nebo pracoval na stěně, tak kulhám o berlích a ortéze a smrdím doma jak pěkně uleželý romadůr.

Ale uvědomil jsem si, že tahle piková postupka průserů nemusí být u konce a proto při ustavičném odkládání otevíračky až bude vše v ólrajtu - ťip ťop, byste se taky nemusel dočkat.  Proto raději méně hned než více v nedohlednu:  S trochou pochopení 12.3 třeba od 17:00 můžete přijít na čumendu na stěnu, kdo bude chtít, ten si zaleze na pár označených boulderech od kluků, zahrát si fotbálek nebo jen sosnout nějaké to vínko či co vymyslím. Ve velkém stylu to nebude, protože nemám zatím dořešených spoustu věcí, posezení, sprchy a nějaké ty žíněnky a matrace z ocúnu. Doufám jen, že to bude otázka týdne, dvou. Na všem budu v rámci svých možností pracovat od pondělí za běhu.

Celkově systém jak klubovna bude fungovat vysvětlím zítra, vše důležité se dozvíte na místě.

Třeba vymyslím ještě nějakou kulišárnu a situaci pořeším, tak jak se sluší a patří. Je také možné, že se opijeme jak carští důstojníci, ztratím berle a naučím se chodit jak Meresjev. No budu se těšit.
Čau Čaj.

pondělí 5. března 2012

321 Boulder Club - na obzoru

Jakoby to s Kotelnou šlo v roce 2011 od desíti k pěti, správcová plácala pátý přes devátý a já už tušil, že oba nemáme všech pět pohromadě. A tak jsem si řekl, že Kotelnu přestěhuju, bude to sice jedna za 18 a druhá bez dvou za dvacet, ale já s dírou v kapsách, utaženým opaskem a povolenou kravatou budu mít alespoň začátkem roku kutilské a pracovní hody...v nejhorším ji ještě letos nezbourají...

Kotelna byla legendární, trénovala zde největší esa es, ve všudypřítomném prachu zde žily roztoči velcí jak gestapácké helmy a nelezlo se zde nahoru, jen traverzovalo. Ti nějvětší srdcaři dokázali na prašivých a otrhaných matracích i štěkat jitrnicím na boudu, provádět netopýry a jiné majsterštěky, ale kdoví jestli to není nějaká levandula. Frit proti Kotelně byl sterilní jak sváteční ministrant když potká Tatuša ve flanelce po 14dnech lezení v Ádru.

Ale k věci. Filc z punčocháčů se zamotal do sucháčů a nezbylo než po hlavě rozjet taškařici podobnou čekání na film Čarodějův učeň. Týdenní alibi mi poskytla chřipková epidemie a já se náhle octl jak niklák v rozpáleném roštu záhuby, čekající na dostavění stěny, sám pod peřinou v podkroví.







Dokončit stavbu boulder klubovny nebylo snadné, tato cílová páska lidstva popravdě stále nebyla protrhnutá. Tím že osobně podceňuji přemrštěné pochopení toporných historek jinošských traumat, tak jsem dnes raději vyhlásil horskou prémii na 12.3.2012 kdy bude celý den ( od 9:00 do 20:00) stěna otevřená všem lezcům a zadarmo a bude zde nachystáno kolem 16 boulderů 4 obtížností, v průběhu celého dne můžete lézt dle libosti a kdo nahlásí výsledky na závodním lístku, ten bude započítán do soutěže  a od 20:00 bude nějaké mecheche, hudba, bečka fotbálek, losování ze závodníků, výsledky závodů atd...


Takže ještě jednou to předžvýkám za účelem extra měkkosti: Stěna je postavena!, bude otevřena od pondělí 12.3, krom stěny ve vedlejší místnosti  je zde ještě fůra práce, takže dopředu děkuji za pochopení pro drobné stavební úpravy při provozu stěny. Klubovna bude vedena formou registrace a poté možnosti jednorázových návštev za 50,- nebo předplatného stějně jak na Kotelně - rád bych aby se zaplatil nájem a energie. Otevřeno bude cca od 13 do 22 denně + jak zde bude kdo zevlit.



Vše důležité se také dozvíte na webovkách, které mi v blízkých dnech připraví staří kamarádi, srdcaři z 321 crew. viz. http://www-studio.tridvajedna.cz/  Ještě jednou díky za trpělivost a doufám, že se vám bude na v novém lezeckém Boulder klubu parádně lebedit. Čau Čaj.




čtvrtek 1. března 2012

Závody HO Tesla

Zdravím,
Rád bych pozval všechny na naše oddílové závody pořádané HO Tesla Brno, jedná se o tradiční lezecké závody na naší mikro bouldrovce Závody se uskuteční 8. března v prostorách TJ Tesla Brno dole v suterénu a soutěžit se bude ženy/muži, bouldry jsou nastaveny tak aby si zalezl každý. Startovné bude 50 Kč v ceně je i malé občerstvení pro všechny. Závody budou zpestřeny strukturami dodané firmou A MUERTE a část cen byla dodána firmou SKOGSTAD, tímto jím velice děkuji! Další info viz. plakát.
Těšíme se na Vaši účast.
Hilfák