Ilja Špitálský - Basa

Docela mě pobavilo, když za mnou přišel v Ádru Asu s tím, že se málem zjevil v na první pohled nádherné spáře, ve které ovšem musel notnou dávku prozewlit v horních pasážích když čekal na záchraný kruh od Mitche Lazarenka, který lezl Severní na Dafné. Ona nepříjemnost se jmenovala "Po kyzech" a nebyla od nikoho menšího než borce s nálepkou "nejlepší spárař v Ádru ever" Ládi Šolce. Toto malé tajemství mi práskl i Mocan, s tím, že byl lepší než Cigoš a to Standu docela štvalo.

Ale tento příspěvek není o Šolcovi a Cigošovi, ale o tom že kdo se v Ádru pohybuje musí mít našpicované uši a například právě pod pojmem Šolc, když ti neblikne výstražný majáček, máš o švandu či trable postaráno právě jako Asu. Koho bych mohl jmenovat ze své zkušenosti jako druhého v kolonce : "tak tuhle cestu určitě nebrat" je Ilja Špitálský.

Ilja Špitálský (* 21.09.1937, † 28.07.1967) byl velmi významný český horolezec, který tragicky zahynul v Alpách.Vděčíme mu za mnoho cest na Hruboskalsku, v Adršpachu a v Prachovských skalách u Jičína.
† Mont Blanc 1967. "Kamarád, který měl skály tak rád a který v nich nakonec nalezl svou smrt. (Zemřel na Mont-Blancu)." *nápis z pamětní desky.

Lezl jsem od něj tak dvě desítky cest v Ádru a až na malé vyjímky to byl vždy hluboký zážitek. V Pískařích se o Iljovi dovíte zajímavé perly. Jeho schopnost usnout úplně všude, i na taženém pinckovi. Morálové eskapády s výroky: "Kdo roste pro šibenici, ten nespadne z vysoké skály." V Tatrách zase lezení poslepu po skobách, když mu spadly brýle a jiné humoresky svědčí o tom, že to byl jistě zajímavý patron.

Račí zdola.

Jo musel to být opravdu pašák. Jeho trojkový přepad v Prachově na Bertovy věže jsem naprosto nepochopil. Zajímavá je i historka o tom, jak hned u Gilotin vylezl nádherný rajbák (samosebou s vykřičníkem) 3x nahoru a dolů s výroky, že není nejmenší důvod padat. Jo a přesně tato cesta mi vrtala hlavou. Když jsme na věž vylezli se Slépou tzv. "Brněnskou variantou" čuměl jsem jak puk, že co jméno pískaře ve vrcholovce u této cesty - to pojem.

Z vrcholu.

Když jsem ve čtvrtek zapomněl cvaknout v "Letecké" VIIIc na Milence poslední kruh a celkem mi to nevadilo, řekl jsem si, že je ideální konstelace na zdolaní Iljova questu. Pjótr byl připraven na předskalí kdyžtak skočit 5m dolů když na něj budu řvát, že si sedám a tak jsem poladil zajímavý, lehce drolivý nástup a hurá do rajbáku. Jdou sem tenké trikovky tak na 50 - 80% a potom rajbák, že to svět neviděl. Lalá, nádhera a celkem lehké VIIb. Věru doporučenihodná cesta, ale je dobré mít tak VIIIb rajbákový skills ať neplašíte. Tak pro rajbasové labužníky je toto výzva, kterou stojí za to si zkusit, odměnou vám bude originál vrcholovka, kterou najdete nafocenou v http://www.piskari.cz/ kam jsem ji poslal Johnymu.

Jelikož se množí dotazy na lehké a pěkné spáry v Ádru, tak mám dalších pár tipů hned u Gilotin:

Adršpašská "Arizónská pěnice"

"Severní spára" VI na Adršpašskou bránu. Loženka, lehké i na OSólo.
"Adršpašská pěnice" VIIa na Tukana. Ke kruhu žába, pak chřibský boulder za 8- a lehký komín.
"Údolní" VI na Želvu. Pro pohodáře se dá úvodní kout obejít po balkóncích až na pilíř. Nahoře je pak ve spáře schovaný sokolík.
Jo a vlastně za rohem je i pěkná hvězdička po kyzech "Kapodastr" VIIb, která prověří techniku.

"Kapodastr"
Čaj.
PS: Že by Tatuš napsal něco o Milanu Rusém?