neděle 26. září 2010

Horní Lačnovské skály


V začátcích svého lezení jsem rád spojoval čundry s lehkým lezením v přírodě. Měl jsem takovou oblíbenou moravskou trojku - Osvětimanky, Lačnovky a Skály Pod Tisovým. Drobné leč lezecky rozmanité skalky v krásné přírodě. Poblíž najdeš vždy bivak a ohniště, přidej tekutý bič orientu, špekáčky a satane odstup neznám větší lebedu.

Když byl v sobotu plánovaný útěk za hezkým počasím na východ, zprvu byla jasná volba Čerťáky. Pak jsem si uvědomil, že takové dežaví na Lačnovkách s kupou kamarádů je právě tou pravou volbou. Po cestě do Trubisek možná narazíte na hejno hlemýžďů a žab na cestách, ale nejvíc vás stejně nakonec dostane orientační smysl zkušených horalů.
To jsme v autoškole neměli.
Desetimetrový zlatavý ementál schovaný v hustém lese je skvělou volbou pro neambiciózní lezecké romantiky nebo osoby trpící "kvakovým syndomem". Na Lačnovkách můžeš krátké cesty volnošmrdlat bez lana. Ty těžší jsou takové jednoskokonátahy, pro pometla jistý skalp.
Táákovou rybu chytl Ondra v Hornolačnovské.
Podle mně asi nejhezčí cesta -"Hornolačnovská" 7+ zabavila všechny účastníky zájezdu. Já si prvopřelezl logickou hranku vpravo od ní, ze které se cvaká kroužek "SV stěny". Je to celkem lehká technická hrana s názvem "Čimčarará" 7-. Nakonec Ondra Š. ulovil i jednoskokovou "A.C." 8- a tak všelijak se celá posádka celkem dobře bavila. (Hlavně na můj účet, když jsem z batohu vytáhl svého růžového osmdesátimetrového krasavce.)
Zleva po hraně vedoucí "Čimčarará"7-, přes mísy vlevo "Hornolačnovská" 7+ a vpravo voštinama "SV stěna" 6.
Už jsem zde měl vše přelezené a tak jsem spřádal plány a vojeřil volné směry. Všiml jsem si převislé stěnky napravo od "První" a pod lišajíkem byla zatoulaná tříprstovka a nad ní oblina. Pak už nic jen metr vzdálená hrana. Využili jsme bh z "První", pěkně si zaskákali a na světě je "Švihadlo" 8-/8. Klasa je odvozena z porovnání s okolními cestami za 8- na Lačnovkách.
Kluci hajlují u cesty "Švihadlo".
Cestu ještě hópnul Ondra Bertík, Šviháci si pro skalp zajedou napříště. To by bylo aby nepadla cesta s pojmenováním na jejich počest. Ondra Š. vykouzlil z přelezu hezké video a je zde zachycena i cesta zpět probíhající v takové atmosféře, že by ses dal krájet.
Ondra ždíme hranu "Čimčaráry".
U bivaku ti pozornější mohou naleznou pamětní desku na místního lezce Zdeňka Lůžu, který na Dolních skalách předloni nešťastně zemřel.

Tak čágo bélo kurevstvo! Čaj.

1 komentář:

  1. Pohodička na Lačnovkách je, to ano!

    OndraŠ

    OdpovědětVymazat