pondělí 6. září 2010

RX faktor

Musím se v duchu smát, Čajík je už sice pevně přibetonovaný v nosítkách, ale stále na sebe lišácky mrkáme a Čaj si navíc neodpustí ani laškování se záchranáři, keří se netváři moc přívětivě... Pak se musím zase v duchu smát, když vidím jak záchranka míří od lanovky k Blansku, je mi totiž jasné, že až toho zatraceného chobotnatce uvidím zas, tak mi akorát řekne, že kvůli takovým věcem stojí za to žít! Jojo, kdo roste pro šibenici, nezemře ve skalách, žeš?.... Musím říct, že trávit čas s takovýma lidma, keří se na vše dívají s humorem a nadhledem mám rád a s takovýma stojí za to nejen lézt, ale i trávit nejlepší léta života!


Na druhou stranu hned po pádu mi bylo jasné, že né všichni mají pro podobné počiny pochopení. Navíc spousta lidí asi ani nechápe proč to vlastně děláme a k čemu je to dobré. Tedy proč?

Možnost lézt cesty s vyrovnanými fyzickými i psychickými obtížemi je nejen výzvou jako takovou, ale i snahou posouvat vlastní mysl, která je pak schopna odolávat většímu tlaku a to nejen při lezení, ale i ve všedním občanském životě. V těchto cestách sebekontrola a reflexe podmiňují základ úspěchu a tím mmj. vzyšují emotivní zážitek ze samotného výkonu. (Člověk je pod určitým tlakem a musí se chovat klidně a po přelezu cesty, může nechat emocím volný průběh a tyto se většinou v kladném smyslu ještě znásobí)…. Každý, kdo se někdy vybál a pak dolezl, určitě zažil příjemný pocit dobře vykonané práce a vnitřně se spokojil s tím, že se dokáže hecnout a vyrovnat s nástrahamy….


Tady mi nedá jít také opět do konfrontace s Vladimírem. Čekal bych, že na stará kolena bude už rozumný, ale trochu víc sem plete hrušky k jáblokům, nebo neví o čem mluví. Moc dobře si pamatuji jak si vykládal o tom, že kolem cest jako Aleluja chodíš celý život a nikdy (!) si na ně netroufneš. Nebo že konečně víš, že E6 vlastně znamená Mauglího VI A0. No a pak uměle nafouklá bublina splaskne a je po ostychu a přídou na řadu jen silácke řeči generálů po bitvě. Není to trochu pokrytecké, nebo schizofrenní?? Osobně uznávám, že do těchto cest jsem šel primárně pro to, že jsem chtěl okusit zakázaných jablek a sekundárně proto, aby se bourali pomníky (jak, ač nerad to používám, natolik je to vystižné) a ukázal i ostatním, že tyto cesty jsou opravdu pro všechny a styl jakým jsou udělány by nás měl usměrnit k jakémusi návratu k vyrovnanosti cest a simbiózy mezi skálou a lezcem a nejen prachsprostého ždímání každého metru čtverečného skály pro naše dobývačské sklony a supervarianty.

dyby to aspoň s těma rtěnkama uměl (myslel si, že je to známka panku)


Nesouhlasím s tím, že se jedná o nicvariantu, která nemá smysl. Celkově má variant asi 12-15m (lezeckých) a jediné místo na dojištění (ve Sloupu by zde bylo asi 6BH). Vzhledem k tomu, že sokol a přilehlé spoďáky, kam lze něco strčit podléhají tzv. „expanding“ efektu (skála není ložená a při pádu lehce propruží, čímž vypadne jištění, a opět se vrátí) hrozí při výpadku opravdu nepříjemné pády (viz Čajova 20tka). Když se přidá určitá nejistota skály (dokonce i v napohled kompaktních částech) a nepříjemné tupé police a obliny s občasnými skorolištami vychází z toho setsakra nepříjemná štreka, která z pohledu psychického podtextu o několik levlů překonává asi nejzákeřnější Mauglího meisterstück Kocovinu. Tudíž minimálně v Karsu a troufám si říct, že i v nepískovcových terénech u nás, by se tak laťka morálovosti cest mohla zase nadhodit o nemalý kousek výš. Toto je sice jen sekundární záležitost, ale na druhou stranu výzva!


To že sme si tuto linku vybrali by bylo jasné každému, kdo stěnu aspoň viděl, či lezl originál Aleluji. Na rozdíl od všech nástupových a prodlužovacích variant kolem Diretissimi a Okovů se tato drží přirozené přírodní linie a vzhledem k absenci fixního jištění může vnést do pár cest i zapomenutý standart nehýzdění stěny železem.


červěně Aleluja, zeleně Haleluja (foto čorlé Pokovi)


Taky si myslím, že k tomu questu sme nepřistupovali nezodpovědně. Vpodstatě oba máme v podobných terénech dost nalezlo a o Čajově morálu není třeba pochybovat. Uznávám, že naprostá nejistota skály vnáší na rozdíl od písků ještě jednu esenci podvědomého strachu, ale když s tím člověk počítá, dle toho se i ve stěně chová. Navíc někdy záleží na štěstí a na tom zda vás Bůh opravdu miluje….


Důsledek jaký má táto cesta na lezcovu hlavu je snad jasný. Potom co sme zjistili, že tutový „štand“ v sokolu vlastně nedrží se musíme vyrovnat s novým (a vlastně dalším) typem nejistoty a opět nechat uzrát čas, abychom mohli pokračovat. Třeba mě, hned druhý den, vědomí toho, že sem zas v Haleluji na řadě já natolik tížilo, že jsem s Petříčkem na Prachově nebyl schopen lízt na druhém konci, jaký sem měl strach, a kompenzoval to ostrým koncem, kerý mi naopak dodával jakési jistoty…

pár podrobností ze stěny


A konečně, právě vzhledem k tomu, že ještě před přelezem se člověk musí vyrovnat se spoustou nových nejistot a strachů a ve stěně neudělat sebemenší chybu, poukazuje na to, že tato túra smysl opravdu má (!!!) a věřím tomu, že se nám podaří tuto výzvu změnit v realitu a nabídnout něco nového celé naši lezecké společnosti, abychom se mohli tužit společně nejen v putyce.

Haleluja! Konec!!!

14 komentářů:

  1. toz hodne stesti hosi! A at si ten Caj vezme aspon helmu:-). Si teda myslim, ze toudle cesto-variantou si taky stavite takovy pomnik (snad ne pomnicek), nedovedu si predstavit, kdo by se do toho dobrovolne vydal...ale treba takovi jsou a bude to pro ne prinosne...

    OdpovědětVymazat
  2. Je pěkný ten kontrast centrálního "sportovního" sektoru na Rorejsech a této tradiční okrajové části. Celý tento sektor je takový dobrodružný a ve stejném duchu pokračujeme. Nebyl plán udělat největší morálovku, ale jen logickou variantu po vlastním jištění. To že se z varianty vyklube celkem morálová darda jsme tušili, ale nevěděli. Kdyby držel ten "tutový" štand v sokolíku, tak se zde hází "pouze 12-15m tlamy, ale nejde o život. Naprosto nejde o to mít pod touhle cestou své jméno, šlo mi o samotný akt průstupu i kdyby o tom nikdo nevěděl. Mám vylezeno mnoho cest na sólo o kterých nikdo neví. Na těchto věcech se nehoní triko, kdo se tím ohání (dotyční ví)je někde jinde.čaj

    OdpovědětVymazat
  3. ještě sem doplnil jednu foto s podrobnostma ze stěny. jinak čaj kromě půl kroku vlastně celou variantu vylez.
    a ještě mu chcu poděkovat, že díky tomu, že chtěl jít první on, mi zachránil kejhák, pač tu smyčku co ho chytla, bych si tam nedal a při pádu se asi rozsekal....asu

    OdpovědětVymazat
  4. Nějak jsem se rozepsal:) Tak například vítám když vím jestli je cesta tradiční nebo sportovní. Hybridní oblasti alá Jevišovice a Znojemsko jsou podle mě od Vlka šlápnutí vedle. Tyto oblasti potřebují aby byly navštěvovaný a nezarostly. Ze sportovího hlediska třeba nenabízí to, po čem každý překližkář touží, ale stejně když od půlky bude muset lézt po vlastním, tak do dané cesty nepůjde. Tradiční lezec oproti tomu má celkem motivaci zajet někam, kde si odjištíš celou celou štreku po vlastním i když to není kdovíjak těžké. Ale zase jej demotivují ty borháky, které v mnoha případech nejsou úplně nutné. Z mého pohldu situace dopadne tak, že sem nebudou jezdit ani první ani druzí jmenovaní. A to z těch nových oblastí na Jížní Moravě mohlo být parádní útočiště lezců, kteří vítají nějaké to dobrodružství.

    Btw: Toto shrnutí vychází pouze z mých zkušeností z návštěvh některých oblastí. Třeba se mýlím, ale oblast kde si člověk může "komplexně" zalézt mi zde trochu chybí.čaj

    OdpovědětVymazat
  5. Čaju, prvně teda gratuluju k celkem šťastnýmu přistání. Jestli se na takovýchto průstupech nehoní trika, tak to si v tvým (Asu taky) případě nejsu úplně jistej. Když zabrouzdám po tomhle blogu, tak se najde dost věcí, co tomu odporuje. Tak mě nějak uniká, jestli to děláte opravdu jen pro sebe. A co mě dostalo nejvíc, tak že hybridní oblasti sou krok vedle. To je ultrapičovina, nemůžu si pomoct. Kluci, nezasekli ste se na 7+, případně VIIIc (při "papírových" schopnostech kolem 9) a tam si dokazujete jakési hrdinství? Spousta těžkých cest na písku je jištěná kruhama a morál se určitě hodí. Stejně tak v horách nýty ještě neznamenají outdoráckou skalkařinu. Mauglího cesty byli ve své době špeky a pořád asi sou, ale už mají 30 let. No nic, radějc toho nechám, ať to nevypadá, že přicmrndávám Vlkovi:-) Na prvním pod prvním opatrně... Willhem

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že se tu opravdu plete víc věcí a i názorů dohromady. Čaj s honěním trika narážel na něco jiného (aspoň myslím) a navíc souhlasím s Vildou, že to není jen pro nás (jak píše třeba Berny), pač bychom o tom určitě nediskutovali tady. Ale myslím, že o dokazování hrdinství nejde, jde jen o to zkusit něco jiného v jiných podmínkách. Je to prostě zkouška schopností a hlavy. Tady se pak řeší třeba názor na věc a pod. taže dík za něj nejen tobě!...asu

    OdpovědětVymazat
  7. Vildo je jasné, že když už vedeme tento blog, tak to bude trochu zavánět egocentrismem - píšu o tom co se točí kolem mně a mých známých. Ale Asu měl pravdu, že jsem narážel na někoho jiného. Možná to blbě vyznělo, ale směřoval jsem příspěvek na téma hybridní oblasti pouze k nově objeveným oblastem na Jížní Moravě potažmo na Znojemsku. Je jasné, že písek je v naprostém pořádku a v tom s tebou souhlasím, taktéž i hory i v tom jsme zajedno. čauvec bejku

    OdpovědětVymazat
  8. Berny prý zítra jde prubnout "Haleluju..." Tak držím palce ať to dobře dopadne a je co ve čtvrtek oslavovat. Čaj

    Možná by za to stálo výstup natočit. Co Asuáne, vemeš mě do auta, že bych šel s kamerou na fix?

    OdpovědětVymazat
  9. hej nemám problém, stejně jedem na rorejsy, ale obávám se že akorát pod převis, pač ma chcát...mrnda a petříček jedou též, tak asi s něma v cáře....asu

    OdpovědětVymazat
  10. Hoši, hoši, divíte se proč jsem to napsal, jak jsem to napsal, ale když si ten předchozí článek pořádně přečtete jako nezaujatý čtenář, tak vám to přijde jako, že to psali nějací outdoráci, co nemají zkušenosti a díky všem andělům strážným to přežili:-), to je ta nevýhoda internetu, v hospodě se o tom pokecá líp a vyzní to úplně jinak, takže se nedivte, ale určitý styl psaní mi moc nesedí:-). Jinak k Jihu, to nejsou žádné hybridy, ale normálně odjištěné cesty a oblasti, akorát když nemáš psychicky na třeba delší odlez, ale musíš mít nýty u kolen, tak tady si prostě doplníš vlastní, které je tutové a žádný rozchrast, v tom je jediný rozdíl, že se zbytečně nerve železo do skály po dvou metrech, když to není potřeba:-).Vlk

    OdpovědětVymazat
  11. Vlku šak nás znáš, než? tak víš že autdóráci moc nejsme a máme taky ňáky rozum (a rozhodně né na rozflakování), taže špatná výmluva!....
    jinak bych možná trochu souhlasil s Tchajem, že ste mohli některou z těch "vašich" oblastí nechat celou po vlastním, bylo by to rozhodně zajímavé a myslím, že by to nemuseli být vůbec ani "vraždy", ale jen "jiné" polezení....
    jinak putyka zítra, ňáky pekélko by to být mohlo, akorát doufám, že po dnešním pádu (ve sportovce) si s Čajem nebudem muset založit ňáké vlastní KáKáčko...asu

    OdpovědětVymazat
  12. To je tím, že už ty sportovky neumíš na Rorejsech lézt, klasiku:-).Vlk

    OdpovědětVymazat
  13. si pak ještě povíme, ty hnusáku! (to je dost, že ses už konečně taky přihlásil)
    asu

    OdpovědětVymazat
  14. Musím vás poškádlit, ale je to nějaké zakleté napřed Čaj a teď ty, doufám, že už jste si smůlu vybrali a nebude už někdo další potlučený a autíčko jsem měl pěkně maskované, jen co je pravda:-).Vlk

    OdpovědětVymazat