Tak jako jsme my Brňáci ve svých začátcích vyráželi vstříc skalním dobrodružstvím šalinou na legendární Stránskou skálu, tak v zajímavé paralele mnoho skvělých pískovcových lezců nacházelo své ranné útočiště v lomu u Slatiňan - na Škrovádě. Ano, v obou případech se jedná o oblast lokálního významu, ale když si umíte najít ten správný "problém", můžete propadnou vášnivému skalnímu skotačení, které dostane správný šmrnc, máte-li s sebou místního znalce, který vám ukáže zásadní problémy jednotlivých generácí lezců.
Na nevelikém kusu skály se zapsali skalní géniové 60. i 90. let minulého století a je sympatické si na vlastní kůži vyzkoušet, jak to starším práskačům lezlo. Pravděpodobně zjistíte, že to nebyly žádné kostry z čápa, ale proklatě silní bouzci. I zde je ke zdolání mnoha peprných záležitostí potřeba dostatek morálu, dobrá technika i silné prsty.
Od 18. století až do poloviny 20. století, sloužil tento lom nedaleko Chrudimi jako zdroj pískovcových kvádrů v celém okolí. Mocnost kvalitní pískovcové vrstvy je zde až 70m (škoda, že kluci netěžili více, mohl zde být druhý Labák :) Od 60. let se některé lomy začaly využívat jako horolezecký terén pro místní lezce a přesto, že leží na soukromém pozemku je zde lezení a magnésium tolerované, jsi-li člen ČHS.
Po obou stranách řeky Chrudimky, v krásném prostředí, se nalézají jednotlivé lezecké sektory, které dosahují výšky kolem 10-15 metrů. První zde začali bejčit členové oddílu TJ Transporta Chrudim kolem roku 1960. V následujících letech se zde výrazně zapsalo trio lezců, které jistě znáte i z jiných pískovcových oblastí - Petr Mocek, František Pulpán a Leopold Páleníček. jejich cesty jsou stále velkou výzvou i pro současné kolibříky.
Dále Škrovád pozlobili i Miroslav Bena, Mirek Červinka, Igor Koler či Franta Čepelka. Mnoho dalších důležitých lezců je jmenováno v útlém průvodci z roku 2007 a koupi jej lze v hospůdce nedaleko skal.
V 90. letech až dodnes zde jako černá ruka řádil místní rodák a fenomenální pískař - Marcel Toman. Jeho talent ustát na hladkých hranách cokoli, spolu s předloktím Pepka Námořníka, z něj dělaly na přelomu 20. a 21. století asi nejlepšího pískovcového démona, který neskutečně rychle přelézal dlouhodobé projekty pískovcové špičky v ČR. Marcel zde zanechal průlomové cesty jako je
"Moucha na zdi" Xa, "Moucha tse-tse" XIa, "Vlásečnice" X, "Shoříš v týhle době" Xa...
S vydáním průvodce to vypadalo, že neuvěřitelný počet 265 cest, které tato oblast skýtá už není možné navýšit. Avšak Chocenští rodáci, reprezentanti Martin a Štěpán Straníci, objevili v této oblasti skvělý potenciál pro těžké bouldery zejména charakteru ždímání rýže s prsty naruby. Nejtěžší kousky šplhají obtížností až do stupně (
Mucholapky) 8A+, a cesty s lanem
Zločin XIa (10-), Železná Panna XIa/XIb (10-/10), které posunuly laťku lezení zase o kus výše.
Byl jsem zde u mistra K na jedno odpoledne a po zevrubné prohlídce celé oblasti, jsem parádně zadivočil na prostových boulderech v sektoru cik-cak, které pěkně prověří sílu přes jednoprstovky, 7A kousky (Faker) jsou lezitelné, 7A+ traverz napříč stěnou je pecka. U Kazatelny jsme vyhnili na "Pochodu Římanů" 7B, ale "Na medvěda" 7A byla lahůdka, kterou si musíte prostě vylézt. Název napoví, co vás čeká. Jsem pozván místními lezci na listopadové poslední slanění, kdy se hraje v divadle Cimrman, poté bigbeat, závodí se v běhu a také leze. Určitě dám echo, co se dělo ve Škrovádských hvozdech.
Boulderingový průvodce je ke stažení na www.purebouldering.cz
V poslední době se mimo boulderingu řešily poslední problémy, které Škrovád nabízí. Hrana, která odolávala v sektoru Mučírna Straníkům, Brťákovi i Tomanovi se nakonec dočkala od přelezu od siláka z Vysočiny - Tondy Páleníčka. Klobouk dolů, prý celkem vysoko 7C+ kroky.
Lehce zde začal škodit jeden mladý cap, který si mimo jiné přidal bh právě do zmíněného projektu. Bohužel pro něj se zde ctí více highboalové umění a dělání cest od země něž TR nekonečné opakování jednotlivých pasáží - bh vytlučen a do stávajících cest se přidávají maximálně jako slaňáky aby se nemusely dolézat poslední metry zhnilou skálou na vrchol.
Místní srdcař Komíňák, zde také pravidelně oprašuje polozapomenuté skvosty a mimo jiné přeléza a vytváří nové lezecké línie.
Dočkáme se 300 kousků?
Případné nepřístojnosti s přidávaným jištěním bedlivě střeží legenda Petr Mocek. Neplýtvejte jištěním, které by vám vytloukl a respektujte odvážné línie 70. let. Škrovádu zdar
Kompletní zdokumentování toho, co se zde přeléza za písemky v poslední době zachycují kluci Straníci na svých blogspotech.
www.stepanstranik.blogspot.com/
www.martinstranik.blogspot.com/
a na webu škrovádského oddílu www.skrovad.cz/
Čau Čaj.
I přes absenci boulderového průvodce převládlo vzrušení z dobrodružství hned u prvního highboalu u cesty.- sektor Matterhorn. Jasná převislá linie diktovala přísnou písemku už dvěma sympaťákům z Prahy. A tak jsem šel s Křečkem špolečensky pokusovat, okusovat převislé triky, finty, odrby a mazačinky. Klasicky, co nezašifruju to nevylezu - poladit tutovou žábu, zkrátit boulder o nejtěžší kroky a nakonec se člověk po přehoupnutí do položeného prostochytna si mohl odvážlivec užít vrcholovou čtyřkový mls-rajbas. 
O číslech se nemusíme bavit, o tom lezení není. Myslím si že určitě tak nejmíň 6C to bude za odvahu, 7A spodní stupeň hladíš spíš v hraně vpravo od něj. Je zde spojovaccí variant a ten může koketovat i s 7B, ať nežeru. 
