Tinos-Volax

To není blbý vtip. Na Tinos se vysypaly Diovy antiperle.

Po ránu se naše zraky upíraly do magického údolí, které bylo jakoby celé potaženo kamennou peřinou. Přímo uprostřed této scenérie čněly bíle věže kostelů a rozmanité budovy vesnice Volax. Opravdu božský pohled.
Po rychlé snídani jsme si sbalili všech pět lezeckých švestek a tradá vstříc novým lezeckým zážitkům. Po cestě do údolí jsme míjeli takové balvany jak v Bishopu v Californii, že jsem nepřestal žasnout. Běhal jsem kolem nich jak Mrnda kolem mladých holek - doteky, hlazení....

Ve stráni vysoko nad námi byl takzvaný "Slépův trůn" - zahnutá, zelená širočina připomínající klasiku prachovských výstupů "Prdel Marie Terezie"- avšak v porovnání s tímto výtvorem byla Terezie slabou demoverzí. Je to stále panenská výzva - zejména pro Petříčka a Slépu.

"Slépův trůn"- vpravo nahoře

Vesnice Volax je stylová jak se patří: první barák kavárna se skvělou rakijou, přečkali jsme zde v průběhu pobytu nějakou tu bouři a bylo zde skvěle (Místní se koukali na Mistrovství v Liberci - skoky a běh na lyžích - Řeci viděli sníh asi poprvé bo čuměli jak tele na nové vrata.) Úzké uličky Volaxu se rozevřely až před kamenným amfiteátrem, kde se dříve hrávalo divadlo a jiné řecké špásy. Díky poloze v údolí zde není nouze o vodu a tak bílé budovy nalepené na sobě volně přechází do bujné vegetace.

Kavárna

Procházka volaxem od nějakého ufuněného Řeka.
http://www.youtube.com/watch?v=RWFJc7NJtR

O nezlezené highboaly zde není nouze.

Hned za vesnicí je plácek jak na bečku a kolem něj 5-6m valouny- sektor "Livadaki"- polezení je zde parádní a i s absencí bouldermatky a průvodce jsem tam ztrestal nejvýraznější boulder za 6B - který vede středem nevyššího kamene. Atletický náskok do oblé police - nohy na škrontání (nejsou stupy) - metrový skok do bočáku - noha k ruce - průtlak v 6 metrech - bomba. Za tímto sektorem se půlkilometru široké kamenné údolí vlní a lehce svažuje k moři. Zvlněná krajina vytváří celkem bezvětří ve skalních údolích a větrné hurky na vyvyšených místech ( Tinos je právem Řecký Bůh větru). Všude na lezce čekají parádní neznámé bouldery, mnohé z nich jsou sice porostlé lišejníkem, ale lze si výbírat čisté kameny dle libosti a jaképak sraní s kartáčem.

Sektor Livadaki.

Co mě zde upoutalo nejvíc byla travnatá louka o velikosti fotbalového hřiště a uprostřed stojící osamělý balvan "par excelance" - sektor Ogkolithos s boulderem, kdy traverzuješ po oblé cm římse celou převislou stěnou, patovačky na obě strany, divočina za přísných 6C+.

6C+ jak víno

Z toulání touto krajínou nás vyrušil déšť a to né zrovna malý. Spolu se silným větrem jsme pádili vstříc otevřené kavárně a zepár panáčků kouzelného špiritusu nám zde rapidně zlepšilo náladu.

Co chtít víc.

Krása tohoto údolí nás přiměla Volax ještě jednou před odjezdem navštívit a doufám že ne naposled.

Pěkné video o boulderingu na Tinosu.
http://www.youtube.com/watch?v=z1TnYQ_E5Fk&feature=fvw

Do sbírky Tinosských perel jsem musil také přidat nějaký ten majsterštyk:D