.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Za tímto nevinným názvem a číslem se schovává lezení přímo božské, technické patování, výkuly, stále nohama na tření (bohužel to někde i trochu solí) a kroky jsou parádně do zad a do těla. Asi něco jako mnou opěvované "Ubohé Benátky" na Lukově.
Cesta vede v levé části věže, nesmí se odšlapávat za komín.
Slyšel jsem jak se v ní vytrápilo mnoho kamarádů a na komenty na lezci naznačili, že ji budu muset zkusit. Chyty jsou oblé, nezalamuje se a to pro mne s bolavým prstem byla značka ideál.
Lezec.cz:
Název: Hurtíkova Sektor: Nálevka
Zapsal: tah-sha-tunga, 08.10.2007 11:07:42
-------------------------------------------------------------------------------
Tak tuhle cestu sem tam snad nikdy nikoho neviděl lézt.... mně to přišlo v té klase na Lidečku jako velmi těžké!
Zapsal: Marek, 05.05.2009 16:20:13
--------------------------------------------------------------------------------
To taky je...je to určitě min. za 8.
Zapsal: Em, 05.05.2009 18:35:07
Specifičnost této cesty z ní činí ne zrovna ideální cíl pro širokou masu lezců. Třeba se mi podaří ji tímto článkem zpopularizovat. Dva bouldery, dole lehčí po oblém pilíři do police, nahoře pak kroky do zad, udržet vrata, srovnat nohy na osolené tření, rudlovat po oblé hraně a neposrat to ve vrcholových křídlech. Toť vše. Prostě paráda. Klasifikace pro mne tak 8/8+.
Video je bohužel z prvního neúspěšného pokusu v neděli, kde jsem si špatně vymyslel nohy na tření. Hned poté to padlo.
Rozhodně doporučuji. Hoj Čaj
Oskar začíná požírat sněhovou nadílku paní Zimy a tak to začíná vypadat, že se bude dát déle zevlit ve skalách a začít pořádně hrotiti…
Původně sme měli se Švihákem ject v Ta3. Počasí však bylo razantně proti a tak sme to stočili aspoň k vývěrům Jedovnického potoka. Mrzuté, že už je Pýčina zavřená a tak aspoň čekujem jižní svahy Kostelíku... Musím uznat, že cesty sou krásné. Škoda jen toho tření, keré není jak v Reichu, to by pak cesty jistě měli horský charakter lezení alá Kalkenalpen. Prubujem Otázku času a až na bouldr u třetího, kerý je, vzhledem ke špatným nohám (nebo slabým rukoum?), spíš otázkou štěstí a času pokračujem všude kolem….
Další dny padá volba jednoznačně na Sloup a především pak na námi opomíjenou Indii. Konečně sem tak měl čest poznat parádní Brazílii, bouldr v Číně a Schíze, klasiku pro Černé a podívat se na zajímavou linku Fjůčra a tak vůbec… Až na poslední den, kdy jeden nejmenovaný překypoval agresí vlka samotáře dva roky neznajícího kopulaci a na aprílové počasí sesílající chvíli sněhovou vánici a chvíli pětatřicet na slunci, to bylo v klidu.
Naopak přínosné (aspoň pro mě) bylo setkání první den se Zdenálem, kerý mi aspoň trochu víc osvětlilo to jeho „janzenovství“. Borec má pravdu v tom, že pokud se chce člověk nějak dostat nahoru, tak si to může vylézt klasikou, nebo oblézt jinudy. Pokud chce však posouvat hranice svých možností musí začít nejen makat, ale naučit tělo mnohdy nezvyklým akrobaciiím, keré sou v cestách vyšší obtížnosti mnohdy samozřejmostí.
Své cesty (keré mají bohužel často mnoho omezení) se snaží dělat především jako možnost konfrontovat se s určitým problémem, kde se možná i zámerně omezuje pouze na některé chyty a tedy i na specifické pohyby (které by pak mohl po nacvičení aplikovat v problémech dalších – chválihodné, neliž?). Problém demonstruje na cestě Překvapeníčko, kde klíčový bouldr nemohl stále udělat a poté co to přeci jen po jedné z gymnastických kreací zvládl, se objevil někdo jiný, v cestě „vyhrabal, vylámal“ další chyt a bouldr degradoval na pouhé cvičení po chytech….
Uznávám, že adaptací těla na určité problémy bouldrového charakteru tělo sílí, ale také si myslím, že by se tak nemělo dít na úkor linie, kerá tak vznikla. Tedy, aby to nebylo se zakazováním. Jak má člověk poznat, že to může a tamto ne? Zakazování možná prospěje místním matadorům, kdy si budou zakazovat chyty a omezovat linie, ale pro širokou veřejnost toto nemá smysl. Takové linky by se ve spřewodech objevovat neměli! A pokud teda ano, tak bez zákazů…. Hold Janzen se měl stát spíš bouldristou než skalním lezcem.
Janzen - I am still firmly committed to the virtues of blending, but I have been tempted to produce Cabernet Sauvignon in its purest form. The quality of the parsimonious crop of our Estate Vineyard in 2004 surpassed my expectations and the 'purist' in me insisted that we bottle it as a vineyard -designate Cabernet Sauvignon, appropriately entitled 'Cloudy's Vineyard'.
In the past, we have used most of our 'Beckstoffer To Kalon' fruit in our Bacio Divino blend. In 2004, I was sufficiently impressed with the individuality and 'terroir' of the fruit that we decided to create another single–vineyard designate Cabernet from a portion of our yield. Our customers' positive reactions to the above vineyard Cabernets motivated us to release a 2005 Napa Valley Cabernet Sauvignon, composed of selected lots from our best Cabernet vineyards.
Zajímavý je i pohled na momentálně diskutovaný Madrid. Potom co sem se po přelezu dozvěděl, že se to leze zase jaxi striktně (přitom, ještě den předtím sme všichni přelezci měli naprosto čisté svědomí, že se nic neojebalo, i dyž uznávám, že sem se čajovi poddal při diskuzi o obtížnost cesty), sem nemohl jinak, než cestu nadhodit i u autora. Ten jen mávl rukou a řek cosi ve smyslu, že je to každého boj! Velice mě teda překvapuje, že ačkoliv autorovi samotnému je věc ukradená. Jeho nohsledi naopak brojí a bojují vůči ostatním, aby danou věc řešili také lege artis! Aspoň mě tato věc příde zabavná. Žeby trochu pokrytectví??? S odkazem na autora hlásat (slabé slovo, tedy:) diktovat (!) jak co lézt a osočovat nejen špatné přelezy, ale i lezce samotné v disciplíně kerá nezná pravidel? Jestliže někdo přistoupil na „hru“ alá janzen, prosím, hrejte si dle „pravidel“, ale své problémy si nechte pro sebe! Lezete přeci hlavně pro sebe ne??? (nebo si jenom na to hrajete?)
Slunce (Pokáče) v srdci přeje Asu.
Je tomu už týden co v Podnebí byly Burilem vznešeny tři dotazy směřovány na Wajzříka. A jelikož si budete moci konečně přečíst i část rozhovoru s ním na Lezbě, tak přidávám i jeho odpovědí jako upoutávku na hlavní část (jako přílohu pak RP hity v MK v osmaosmdesátém roce, vypujčenou z Hotejlu - vcelku zajímavé):
Pawel v Přímé východní na Hřebenáč
Otázka sekaní je dnes doufám jednoznačně vyřešena, ale v dobách minulých se různě experimnetovalo. K sekání v Umělé ženě Barbaře řekl Pavel toto: S "Barbarou" nemám nic společného a lidi, co to zkoušeli tam něco přesekali (Pavel Štulpa , Petr Fiala atd.) To, že tehdy něco přisekli bych věřil, protože P.Fiala vysekal i chyt na Býčiněv Top Gunu a tehdy jsem se s ním kvůli tomu i chytl a potom tu cestu už dál nezkoušel.
Navíc dodává: Tady těch cest s pověstí přisekaného je víc a tak je zmíním i když ne všechny: Panychida na Býčině - tam jsem udělal první PP a potom zjistil, že tam Brt přisekl jeden chyt a to mi potvrdili i jeskyňáři. Byl to totiž původně Brtův projekt. O Brtovi jsme měli dost pochybností a tak nás tehdy netrápilo, že mu to dolézáme. Brta se musím ale i zastat, třeba kvůli Homoli cukru v Ádru, kde jsme nástup lezli bez vysekaného chytu, potom se tam objevil a byl připisován Brtovi a to nebyla pravda protože jsem ho viděl to lézt bez toho uměláka. Dále Kudlanka na Holštejně - se Svištěm se tam utrhl chyt a protože jsme neměli tehdy žádný Sikadur atd., tak jsme se shodli na vysekání chytu ve stejném místě a ten byl udělán jako menší než ten původní. Nakonec Schengen ve Sloupě - to byl můj projekt, kde jsem při nacvičování na PP ulomil chyt pod druhým nýtem a tak jsme si říkali, že drobné lišty tam jsou a tak nebudeme sekat a necháme to zatím být. Říkám my, ale myslím hlavně Pilku a Páleníčka. No a vydrželo to až na Adama.
O otázce používání hřebíků jako stupů v Provokaci říká toto: V Provokaci byly po jeskyňářích natlučené nějaké nastřelováky a potom, co jsme to přelezli PP, samozřejmě bez použití těch hřebíků, to zkoušeli jiní a nějak se rozšířilo, že se to může používat a že jsme to tak lezli i my a to není pravda. Když jsem ji dělal, bylo tam spoustu lidí včetně T. Sedláčka a všichni viděli, jak se to lezlo a kdyby nás viděli něco ojebat, tak to bylo řečeno hned.
K nejasnostem k Modrým kruhům dodává: Modré kruhy udělal Fery s Krecbachama a udělali to v době, kdy takové cesty byly už pasé a zkoušet jsem to začal proto, že jsem jim chtěl dokázat, že to jde volně. Nejdřív to vůbec nešlo a až po dost dlouhé době nacvičování jsem objevil tu možnost vpravo (tam to lezl i Adam). Při zkoušení se mi to jednou podařilo přelézt takovým divným RK, kdy byl jeden kruh cvaknut z toho dolního, protože nešlo po něm dosáhnout z volné pozice, potom jsem se spustil na polici a lezl v kuse. Při dalším zkoušení jsem potom uloupl lištu na hraně (klíčové místo) a potom jsem zhodnotil, že teď už to nepůjde vůbec a tak jsem to nechal být neboť jsem nechtěl sekat. Potom se dělal průvodce a jak to bylo vylezeno se tam nedalo i když ten příběh byl známý. 
A ukončuje: Ty fámy se objevily až ty cesty začala zkoušet "generace po nás“. Je pravda, že v první vlně to přelezl jenom svišť a já (např. Provokace). To je ale stejné s Bouldrem bez hrany atd.Taky jsem slyšel, že jsem nemohl vylézt Kdyby prase mělo křídla, protože je to moc těžké a lezli jsme to údajně víc vlevo atd. Jak jsem ale řekl už v hospodě, lezl jsem si pro sebe a tak jsem ty fámy ani nějak nevyvracel, protože jsem to nepovažoval za důležité, neboť lidi co to se mnou dělali nebo u toho byli, věděli, jak tobylo skutečně. Jinak se nebráním dalšímu setkání v hospodě, kdy si můžeme říct i o jiných cestách a historkách.
