České hrany - "Výlety do snů" - Ostaš

Každá sportovněji založená lezecká oblast má svůj notoricky známý sektor prošpikovanou různýma variantama cest ve stylu hledání obtíží - Sloup, Roviště, Panťák, Srbsko, Ostaš a další. Právě sektor "Mys dobré naděje" na Ostaši, tyčící se na boulderovým Eldorádem - loukou se známými kameny (Malý střecháč, Bazén...) - je takovou Ostaškou tělocvičnou se zajímavou historií.

Na první pohled užasná levá hrana stěny byla v roce 1988 přelezena Malíkem a Soumarem a vznikla perla Ostaše " Výlety do snů" Xa. Přelézt tuto cestu je povinnost, bouchl ji koncem osmdesátých let AF i krasový matador Zdenál Konečný a třeba Tomáš Čada OS. Například bratři Stráníci ji v útlém věku posekali spolu s další precizní lištovou záležitostí vedoucí v pravé části " Konferenci přiblblých" IXc.

Cestu si ve vrcholovce chválil i emerický šprýmař Timmy O´Neall, polská sportovní lezkyně Kinga Ociepka a mnozí další.

Jelikož je na Ostaši celkem příjemná, stará klasa, tak nečekejte od této cesty větší obtíže než cca 9-. Na rozdíl od jiných Ostaškých desítek ( Hranomat,  V Osidlech nejistoty) nemusíte umět sešlapávat hrany, takže i nezvyklý odrostenec z vápna, zde nemusí být nervózní. Pro notorické rybáře číhá hore i vhodně umístěný slaňák, takže cestu k trochu vytaženému prvnímu kruhu můžou nacvičit "na bobkaře". Žabky se hodí, umět patovat taky, takže trocha toho pískařského úmu v cestu dost ulehčí. Ale jak říkají choboti: "Je to lehčí než to vypadá":)

Již zmíněná "Konference přiblblých" IX je iné kafe. Hned z kraje okoštuješ jak se zalamují prsty naruby, potom původní utržený cvakací chyt druhého jištění trochu pozlobí psychiku a plytcí sokolící následně AN vytrvalost. Z nejlepšího vevnitř pak ve výlezu přemágovat zahliněnou dírku a je to. No pro mně určitě těžší než Výlety...

Lehce vpravo od Výletů vede prý o stupeň těžší cesta "Domino" Xb, ve které se člověk na hranu vrací až v římse u druhého kruhu zmiňovaných výletů. Další "Anti" a "Super" Domina jsou pak již následnými variantami, pro ty, co už zde vše vypráskali.

 PS: Pro fajnšmekry bych doporučil cestu vedoucí středem stěny pár metrů vlevo, prý VIIIc se zásadní volbou: Začít vlevo nebo vpravo? Výlez z převisu do rajbáku je echt polízanice jak z Anglických šlágrů v Burbage. Ale kurňa VIIIc na Ostaši? Asi klasicky mnoho povyku pro nic. Stejně jako v se stupňem Xa, že Bertíku?

Čau Čaj.