Pojednání o Kvacích

Prozřetelnost drží vždy ve svých rukou vlákno osnovy, kdoví k čemu je to dobré, kdovíjak vzácnou smrt nachystá těm, kdo utíkají, a snad právě jejich pronásledovatelé bídně zahynou. Odmyslíme-li si neblahou ránu a zákon, jenž trestá na hrdle naše skutky, pak věru není proč naříkati, neboť všechna vítězství předvídají další porážku. Porážku, jež však nebude beze cti!

Kvak je co nejkratší túra, v keré se po co nejdelší dobu trápí co nejvíc lidí... Zde v bouldru s příznačným názvem Kwak...

Už na jaře ten malej Hodoníňák vyhrožoval, že mi přeleze SD projekt na kerém si lámu zuby dva roky. Čert by onen problém vzal a já se ho vzdal, nebýt ladných křivek onoho bouldru…. Marně sem však i jarem namáhal své tlapy, no zřetězit kroky, či neskončit v blízkém stromu se i nadále jevilo jako neřešitelná patová situace Mikyškyna s Člupevem… To pak přišel podzim a v přítmí pana M. se znenadání objevil ten mrňous a že kdy prej jedem. Což!? Koneckonců bylo mi jasné, že bude aspoň o zábavu postaráno a i dyž sem dával všanc onu výzvu kyprých tvarů, kýv sem na souhlas a kompanii zahradníka Pawla s možností lezení v lokrech s kytičkami a mechy vyměnil za pevnou žulu a doslova kwakocesty. Nu... Změna je život!

Svlékání kůží

Je to tak trochu paradox, v Jesu je sice hafo bouldrových oblastí, no všechny až na jednu, jsou ze silně navětralé hrubozrnné žuly a nemaj větší význam, než jako historické zastavení v raních džavánovských objevitelských letech, případně jako povyražení pro místní, keří maj tolik krve a kůže, že ji rádi rozdaj, či se sedřou z té hojnosti. Naštěstí i tady platí výjimka a sice pohledově jemnozrnná a o to víc z kůže zdírající oblast – Žulový vrch.

Žába - zleva: První mrdačka (SD, po hraně bez odšlapu do kouta), Žabař (SD, spárou), Kwak (SD, hranou)

Minuloroční seance s Brňákama dopadla kůli dešti špatně, na druhou stranu, ta letošní vše vynahradila. Skončili sme sice s Tomasem sami, ale někdy na počtu nezáleží, na pohazování šutříky si třeba v takovém M. vystačíte dva ažažaž… Ono vlastně s Téčkem asi často ani dalších lidí není potřeba, jeho víc než za tři, čtyři a každému snad jasný, že na roztáčení hvězdných kol to bohatě stačí…..

Had V - zleva: Hadimrška, Mamba, Zmije, Poslední problém Alp, oranž- projekt cca 8A

Zmije

Rozlízačka, nerozlízačka, oba z druhé prdy posíláme tupou hranu - První mrdačka. Že sou Tomovi názvy neopakovatelné, je snad jasné, ale až bouldřík polezete, ve výlezu pochopíte, proč to pojal až tak přísně. Že by ňáké dejavu??? Uvidíte!... Než se ale začne objevovat potenciál, je dobré vždy pozkoušet již problémy vyřešené. V tomto případě dostáváme sadu v podobě Kwaku s původně 6B+JES klasou, kerý nás asi na hodinku zdrží, i dyž já jej překonal už na jaře a celkem boulder nemá víc než 4-5 kroků. Hold někdy je slečna dajná, jindy člověk nebere… Další, pro změnu převis – Zmije, naopak pouští hned a to sme v tom s Pjótrem strávili onehdy dva dny, jó tupá chrlická síla a páteční rána ve Vieře se poznaj, plné gatě ženou lezbce vzhůru.

Mamba

a přelez Mamby v podání druhého Toma

Vedle pokušíme před pár dny vylezenou Mambu od druhého Toma, kerý pro nás minulý rok připravil již zmíněný Kwak. Tady se sice občas hnem, ale rozpažka je fakt moc i pro na skřipci nataženou bábovku…. Borec začne projektovat jakýs traverz a nakonec pouští. Mě málem na fleš, i dyž špatné, či spíš žádné nohy vizuálně nedrží, ňák to funguje, ambice tak nemusíte vůbec držet při zemi a jen se poddat. Paráda pro prsty a řekněme Hadí síla…

Had Z - zleva: projekt - cca 7C, Svlékání kůží, Hadí síla, Jedovatá

Hadí síla

Dyž za chvíli posílám typa do nejladnější linky, kerá zatím v oblasti je, říkám si, že ho jedinečnost pohybů nachvíli umlčí, ale chyba lávky, v tom svém dada pokračuje i při lezbě. Sotva Svlékání kůží doleze, pouští se do projektu zleva, jakés medvědí hrany za tupé pseudobočáky s lehce vypaseným bříškem uprostřed. Jednou to vypadá i dost nadějně, ale takovou laskominu, to chce přece nechat i na příště, by člověka cos motivalo opět se vracet. Takhle na pohled za nula, ale hned vzápětí jeden pod za vyřešení Posledního problému Alp. Náskok je přísný a dolez ne úplně jistý, trocha bojovnosti však vše pořeší….

projekt vlevo od Svlékání kůží

Žiletka

Před přesunem ještě dvojkrok přes žiletku, kerá po přelezu ještě zmenší svůj tvar a hurá na další třešničku: Grizzly je parádní medvěd, kerej vás nesežere, nož každopádně potrápí. Co však nikomu nedopřál, je vyvzlínat již od drábků až na čumák. Jak sem zmínil v úvodu - pekelnost a sakra výzva. Borec je opravdový hráč a nemaže se s tím, i dyž karty nejsou dobré. Základem cesty je 15ti krokovej tutáč program a udržení tupé hrany proti dvoum patám, vcelku snadné, že? Ačkoliv a pročež, tak nakonec projekt odolal – Synové Velké medvědice se budou muset vrátit! Ale o tom právě ty výzvy sou, ne??

Ze stoje Grizzly, ze sedu projekt - Synové Velké medvědice cca 7B

Na závěr dnes jen čumím, už chápu, kde ten Svišť přišel k přezdívce. Naskládá se do SD Budižkničemu a druhým tam ladně sesílá. Sice jen dvojkrok, ale zaručuji, že nezvednete prdel, máte-li přes 170cm, bo dlouhý haksny…

Panel - zprava: Cihlák, projekt spárkou cca 7A, Panelák, projekt - Zničený panelák - bez odšlapu do spáry - cca 7A

Cihlák

Panelák

Za tmy ještě neúnavně přidává pár bouldrů a já už sotva a stěží asistuji v přelezech, hold je poznat, kdo je pánem svého těla…. Pokukujem po projektech, tak pro Adama a po další linkách pro médium-lůsry. S Klekánicí sbíháme k autu, přes Olmütz do Brünna a já dále nocí přes podNebí a Vieru do postele, bych s ránem moh usnout spánkem zotavujícím zničené tělo a pocuchanou duši….

zkouška nástupu do projektu - cca 8A-B

Tsunami - zleva: Cayting, Surfing, p- cca 8A-B, 2x p - cca 7C, Obelisk

Žehlička -zleva: Rowenta, projekt - 8A?

Nohsled - projekt - těžká hrana s logickým SD - cca 7C

Poznámka: spřewod na džávě bude o nové cesty a opravenou klasu upraven asi příští týden, pro zájemce, již několikrát proklamované video zde, článek o další již vzpomenuté jes-bouldr oblasti zde

Dodatek: v pátek večer v Jesu In Memoriam, taže kdo zažil, měl by zas okusit! Po asi 10 letech první a nejspíš na dlouho poslední koncert a vlastně takový retro návrat do gymnáziálních let…

Mor na vás, šméčka! Blabla Chobot s vlasy….