První jarní (širočina)

Za pár dní je tu jaro.

Čičinger se navleče do sukně a odhalí neopálené lýtko, ze země budou čouhat různé nejedlé výhonky a začne pískovcová sezóna. V Příhrazích Pod Kaštany protáhnou trubky, aby pivo správně pěnilo.

První jarní širočina bývá za trest, já už jsem si jí odbyl teďka v Jordánsku, ale pro ostatní, kteří chtějí tvořit hodnoty v puklinách širšího rozměru, mám jeden tip. A nebude jím kdejaká tuctovka, nýbrž sedmcéčková Smítkova spára na Rakev.

Alešák se ve 30 stupních nadšené obléká do druhých kalhot

Tuhle třicetimetrovou hladkou škvíru bez zbytečných rušivých chytů vylezl ve čtyřicátém druhém legendární Joska Smítka s druhem. 

"Podívej, támhle jde Joska!" 

"Ale to přece nemůže být on, Joska nikdy nenosí červené podkolenky."

Joska (s nohama od krve): "Tak ta spára na Rakev je hotová, dal jsem tam jeden kroužek."

Smítkárna v celé své kráse

Na přelez se vyplatí chladnější počasí, vzpomínám na horký letní den, ve který jsem to lezl já a zaklíněn v no-handu pod kruhem jsem si nechal po laně poslat láhev s ochucenou minerálkou - pro případ, že bych se námahou zeblil, ať to aspoň hezky voní.

Nástupová partie

Nástup je mírňoučce převislý a celá lajna patří rozměrem mezi široké širočiny, místy projíždí i pata-špička, pak se to různě rožšiřuje, zužuje, rozšiřuje… První místo, kam jde dát žába, je díra ve slaňáku. Pod kruhem dvoje tutové hodiny, nad ním sice nic smysluplného, ale dolézá se vnitřkem úzkého komína a z komína se nedá co? Z komína se nedá vypadnout! 

Kousek pod kruhem

Tak jen co nám strouhanka po Velikonocích vyschne, šupky dupky do Českého ráje, v Příhrazích zaparkovat auto a smíšeným lesem po cestičce 10min k Rakvi. Až jí poprvé uvidíte, budou nejspíš smíšené i vaše pocity. O některých cestách se říká, že jsou lezeckou maturitou, tato patří dokonce k základnímu vzdělání.

Ovšem za ty krásné dojmy a výhledy z vršku rozhodně stojí. 

A večer, to pívo jak správně pění...

Tak hybaj do skal, larvy!

Alešák :-)