Crossfit - první zkušenost jak vytahat za uši slabého lezce

Na školení výživových poradců jsem se minulý týden seznámil s jedním z nejlepších Crossfit závodníků v republice Davidem a došlo i na jeho zážitky z lezení v Ádru...šlaka, já na oplátku žádné Crossfiťácké zážitky neměl a to  i přesto, že se živím jako fitness trenér a CF trénink patří u nás mezi základní vzdělání. O fenoménu tohoto způsobu tréninku  jsem  zajímal už před rokem. Tehdy byl myslím v ČR jen jeden specializovaný gym v Praze a v Ústí nad Orlicí, tak z plánu návštěvy této taškařice sešlo...navíc trenérská licence stojí 25000 feniků.

...nedávno jsem se dozvěděl, že v Brně vznikly 3 crossgymy a tak slovo dalo slovo a řekl jsem si, že to budu muset prubnout. Přes kamarádku fitness modelku a crossfiťačku ze Slovenska jsem se domluvil s top brněnským závodníkem a spolu s Kotysem (bývalý špičkový rugbysta) jsme vyrazili jdenoho dne na zteč.

Punková místnůstka v suterénu odborného učiliště působila rozpačitým dojmem, zvláště když jsme  dovnitř zírali přes špinavé sklo z venkovního parkoviště a nikde nebylo ani živáčka. Za pět minut měla začít rozcvička, která podle CF sloganu je stejně těžká jak u jiných sportů hlavní trénink...
"Himbajs šuviks!" Jednou se konečně hecnu na nějakou sakra výzvu a za zbytečnou cestu bych jako neználek zasloužil akorát tak 20 ran tenisovým míčkem...

Vzápětí kde se vzali, tu se vzali najednou další mudrlanti (žádní jednoranci a kostry z čápa) spolu s jednou slečnou a že tedy prý jdeme na to. Ujalo se nás sympatické slováčisko a poté co nás provedl do echt výdrb punkové šatny tak jsem si při převlékání s nostalgii zavzpomínal na starou dobrou kotelnu - společné šatny a sprchy, jak jinak že ano...

Mistr řemesla nám v tělocvičně předal jakési startovací kabely a až po chvíli čumění s kotysem jak telata na nové vrata jsme přišli na to, že ten drátek bude asi švihadlo...prej na rozehřátí doublejumpy, sic nevládzem tuze dobře po čoboláčsku, ale vytušil jsem, že hópout a dvakrát protočit kolem sebe drát bude nad schopnosti mé centrální nervové soustavy. Po viditelném tápání, mistr shovívavě pravil, že se normálně třebas provádí 90 dablů za sebou, ale stačí lowriderům stačí  i 90 lempláckých bazilišků.

Z reprobeden začali békat staří peneři  a mohlo se jít trsat...na rozehřátí 4minuty burpees (angličáků) ve dvojici, vždy 1-1, 2-2-,3-3-,4-4...prý normálně se stihne tak 12 kol každej. My vyšontali s vypětím všech sil 10 betaverze šmé angličáků a na to že to byla rozcvička jsem se motal jak hlava rodiny kolem zacpaného hajzlu. Protažení bylo překvapivě bez problému a tak jsem začal ve vzduchu čmuchat nějakou neplechu...popsaná tabule mi dala za pravdu - pull upy jsem tipoval na shyby a ty čísla pod tím, jejejejé...

Nácvik crossfit shybů - kombinace shybů a pohybu tělem jak při sklopce a já zase proklínal, že mě rodiče v ranném dětství  dali na orientační beh a ne na gymnastiku. Orientace mi byla v místnosti 5x7 metrů k šípku, ale zato vysomrovat kloudnou mazačinku na hrazdě se mi nepovedlo ani za pytel hoven. Mágo jsem si nechal doma a mozole mi naskočily  jak Karešákovi po celodenním shybování. Cítil jsem se marně jak překližkář po prvních 10cm širočiny...

Měl jsem jako starý znalec zašívání pravdu v tom, že jsme teprve z nejhoršího vevnitř. Začala taškařice nevídaná: Dvojice cviků:  hluboký dřep s výtlakem dvou 12 nebo 16 kg kettlebellů nad hlavu v kombinaci se shyby na doskočné hrazdě...tři...dva...jedna  a na čas 21-21, 15-15, 9-9 zadřít jak zasypatej horník a to všechno na čas.

Hrnul jsem to pod tlakem a jako Rocky v posledním kole prvního dílu a opravdu (nevěříte co?) jsem zadělil riádně...sice jsem byl posekaný jako jarní louka, ale čekalo mě spásných 7 minut odpočinku. Na lavičce už čekala kamarádka trenérka, která se škodolibým výrazem povídala něco ve smyslu "jen počkej zajac...". Jakýsi medicimbal se měl stát mým novým kamarádem. Přišel i místní divočák alá  Ilja Muromec, vítěz posledních CF pohárových závodů a hned že "Ahoj, ty jseš Čaj?...dostal jsem echo od kamarádky, že příjdeš".


Takto maká špička ČR CF atletů, kamarád David v akci!

S pocitem, že se musím teda předvést, jsem se pustil směle do toho... (kdoví co mu navykládala z toho co já navykládal jí...nevlastní otec Franta Kocourek, strýc Zátopek a máma Dita...chlast mi vždy rozváže jazyk a popustí uzdu fantazie)...

No takhle z úplného dřepu fouknout ke stropu 150x 8,10kg medicimbal byla fakt šeredně prekérní písemka. Sral jsem magi v kostkách a sbíral síly kde se dalo, v zádech pohled Muromce a kolegyně trenérky, v kalendáři přede mnou na zdi visela bohyně, která mi návštěvu domluvila - vítězka Olympia fitness model ( nic víc snad nejde dokázat) a crosfiťačka, která provádí vzpěračské triky jako pánbůh...no při sedmdesáti opakováních jsem myslel, že je po mně, ale zachoval jsem se jako chlap a brečel jsem pouze dvakrát...

Euforii vystřídalo zjištění, že jako na závěr si dáme zepár speciálních sedů - lehů jako takovou formu oddechu, vraj čo by nie. Blátíčko taky potřebuje zpevnit. "Kolik šéfe? 3x 15? co?" ...Mno při 95tém jsem skuhral něco o zlatém lezení a pohodičce pod skalou. A po stém jsem chodil jak naprcaný kačer...ale cítil jsem se jako PÁN.

Pěkně na uvolnění vyskákat na švihadle, protáhnout se a hybaj do sprchy, ve které jsme plni endorfinů kuli pikle, jak příště ukážeme světu kde že má kanec piču.. Pěšourkem jsme vyrazili domů a po cestě žvýkali jablíčka a olomoucké tvarůžky s minerálkou...pohodička.

Btw: Dnes, po dvou dnech co se nemůžu ani pohnout a cítím každý sval v těle s úsměvem na rtech píši tyto řádky. Boha, až se svaly zvrávorají, jdu zase...dvakrát do týdne. Lepší kondiční přípravu na lezení neznám, teda kromě Bystrckých kliků.... :D 

PS: To, že má fyzický projev stojí za starou belu jsem věděl dávno, bohužel ani silné prsty za mě širočinu nevylezou :(

Zdraví Vás Čaj a přístě už zase ze skal...olé.