neděle 4. října 2009

Barborka a cesta "Johny Dawes"



Barborku zná kdekdo. Je to asi nejpříjemnější útočiště pro začínající lezce a milovníky rajbasů. Rád jsem s Barčou na necelý podzimní víkend zavítal právě sem a výjezd byl parádní. Tímto článkem bych se chtěl podělit pouze o dva různé tipy, jelikož obecné informace o zdejších cestách už jistě všichni znáte.

Tip na spaní. Když půjdete od Buchlova k Barborce, tak asi 100metrů vlevo od cesty na rozhraní lesa a paseky je parádní místo k táboření. Ve vhloubení zastíněném od paseky hustými křovisky se rozkládá hezký plácek s velkým ohništěm, totemem a dřevěnou deskou s názvem "40.míle".
Dále je ještě přímo u skal poměrně útulný bivak "vlepený" pod balvany po levé straně Hlavního sektoru.

Tip na lezení, který mám na srdci se týká vzniku nového vylezeného směru, (cesta či boulder - jak kdo chce) který vede z náhorní strany věže "Baba". Jsou zde známé a né moc oblíbené morfo dvojkrokovky "Nošovická" 9- a "Ležák" 8+. Nyní již také 8- směr vedoucí prvními kroky v "Nošovické" a poté pěknými kroky po oblinách uhýbá doleva a na vrchol. Sice bez borháku, ale myslím si, že je pěkné mít ve Chřibech i cesty, které mohou trochu pošimrat i přesto, že jsou celkem bezpečné. (a kor s bouldermatkou, kterou jsem ovšem neměl)
I přesto že crux není vysoko, tak jeho charakter mi připomněl jednu parádní boulder-cestu od malého-velkého Johnyho Dawese ve Stanage, kterou jsem lezl. Proto název "Johny Dawes" 8-.

Video z prvopřelezu je zde.
http://www.vimeo.com/6895869



Hrana 7+


Poustevník 6-

pátek 2. října 2009

Tinos - Livada beach


Když jsem se minulý týden bavil s kamarádem na téma "řecký bouldering" vzpomněl jsem si, že po jsem v červnových článcích o boulderingu na ostrově Tinos zapomněl zmínit oblast, která mi na Tinosu učarovala nejvíce - Livada Beach.

Livada beach. foto: www.blocheart.de
Na ostrově Tinos je rozsypáno kolem 20km2 téměř boulderisty neošahaných kamených vajec. Bohužel mnoho z nich je pokryto lišejníkem. To však neplatí pro kamennou zátoku "Livada Beach", která je blízkým mořem a větry ošlehaná do bláznivých tvarů a není zde po lišejích ani památka.

Je tu opravdu krásně.

Už celkem chápu, prečo se sem koncentrovaly výjezdy průkopníka místního lezení Haralda Rokera. Křišťálový potůček proudící kamennou zátokou obklopují parádní bouldery mající nejčastěji tvar naprasklých vajíček a valounů. Jejich žulovou skořápku si zamilujete - lézt po 3centimetry tlustém sokolíku je prvotřídní zážitek.

Iluzii člověkem nedotknutého kraje kazí jen kamenná silnička vinoucí se dlouhým údolím z vnitrozemí a dva malé dřevěné domky v blízkosti skal. Po dlouhém pěším pochodu k této oblasti jsem zde začal řádit jak Švihálci ve zlevněnce. Nejvíce se mi zde líbily převislé pádlovačky po oblých žulových lopatách, otočených dovniř dutých kamenů - echt gold. No co vám budu povídat.

Nejtěžší boulder co jsem zde vylezl je toto vajíčko zevnitř- 7A+boulder.
video:
http://www.youtube.com/watch?v=w27yUB8JNoM&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=Lncp37jAN4g

Je zde zepár kousků kolem stupně 8A a největší mazec je boulder "Kreativity"8B SD- 17 atletických kroků po oblých mísách ve střechovitém chobotu ze kterého se dolézá navíc ještě prefikanou prstovou spárou na vrchol. V některých jeskyňkách lze uvidět i pěkné obrázky namalované do oblých žulových voštin.

Harald Roker v boulderu Kreativity 8B Fb. foto.www.blocheart.de
Video z boulderu:
http://www.youtube.com/watch?v=mmOGRgNMBg8&feature=related
Paradní highboal v sektoru Katsika.

Aby nezůstalo jen u této oblastičky, tak podél celého 6km údolí se rozkládají další parádní boulderové oblasti: Skull, Katsika, Raki a Dam. My jsme navšívili "pouze" Katsiku a byla to fakt paráda. O sedmimetrové highboalové pašáky zde nebyla nouze a člověk si zde zařádil jak černá ruka.


Sektor Raki. foto: http://www.blocheart.de/

Sektor Katsika. foto: http://www.blocheart.de/

Tinos bych doporučil zejména lezcům, kteří mají rádi samotu, kamenou krajinu, moře, kozenky a jejich kokina, hrubou žulu, fantastické tvary, gyros, víno, vítr, rakiju, kapličky a staré lidi.

středa 30. září 2009

Rychlé šípy na skalách


Po kruté měsíční pracovní přestávce bez možnosti připojení na interfernet jsem zpět doma. Abych na mísu hned pošoupl něco kořeněného, musím přidat pěkný samo domo jadrný výtvor "Zoban a nováčci aneb Rychlé šípy na skalách." Bohužel autora neznám.




středa 2. září 2009

Adršpašské spáry v srpnu

Jelikož odjíždím chvíli pracovat a budu cca 14dní v tahu, šoupnu na blog nějaké fotky ze spnového spárového řádění. Aktéři na fotkách si je můžou třeba postahovat.

...kruhová varianta na Krokodýlí stěnu je fakt prvotřídní...kupa smyček...

...a kruh v 15 metrech..kdy metr a půl pod kruhem končí sranda..chvíli jsem si postepoval...

...ale nakonec všechno dobře dopadlo...horní část ale taky není ptro bojácné...

...Sokolík v Teplicích je opravdu pro každého....koloběžka...

...a Jížní sokolík na Prince dokáže lehce potrápit, zvlášť pokuď nevíte, že čím výš, tím líp...

...název cesty Spárová masturbace mluví za vše, věž Čcho oju...

...ve výlezové širočině se Asu skoro udělal :o))...

...jó Bič, tak to je jiná.....polívčička...

...Pjótr vzlíná jak princ...

...i á...
...je to prostě fakt božské, kýčovité lezení...vřele doporučuji...

...Past na Volhejny opět Pjótra nepustila...

...zde mi dal Aleš spárovou lekci kloktavých pěstí...spára Agenta Chodce...

...Cesta slepých ptáků měla crux ovšem o pár metrů výše....věž Bradavice...

....ve spáře na Sokolík v Teplicích se vyřádil každý...

...spárová elegance v podání Koloucha...

...kruh ve 23 metrech? Asu iba na tupém konci lana...
...pěkná spodní část Severní cesty na Dafné....
...stále je to zívačka...
...i pro Asua to byl weget...
...než začalo před koncem jít do tuhého...
... boží sedmičkový pamlsek za Pážetem....kde si Asu spravil chuť...


....čo skoro u prvního kruhu Žluté spáry na Mravenčí horu...

...je to ale parádní žabka....

...silueta lezce, Adršpašský kýč....

úterý 1. září 2009

Rajbuňk

Rajbasy jsou prostě boží.Hudy říkal, že není nad to dělat devítkové kroky v rajbase deset metrů nad kruhem. Za takové chvíle, prý stojí žít. Nesdílím sice úplně přesně Hudyho nadšení, ale rajbásky mám moc rád.
Pjotr ne Mravenčí hoře slízl smetanu v podobě vrcholového výlezu.

Každý (nejen) pískař to zná: Níc nedržíš, pouze čumíš, stojíš , ani nedutáš a po desíti minutách to zkusíš. Jediné co tě drží na skále je víra, že ta noha na tření ti nesmýkne. A ona opravdu drží. Spolulezec tě navrchu poté drbe, co jako že jsi tam dělal tak dlouho, když to bylo tak jednoduché.

Ano, v rajbasech se nádherně stírá výkonostní rozdíl mezi prvo a druholezcem. Siláci často nestačí koukat, jak jejich jemné protějšky v rajbase běží jak lasičky. Vítězství techniky nad sílou. (nepočítám-li adršpašské dřepy na jedné noze)
´
Vzpoura na lodi v Adršpachu, leze Zuzka.

Zkusím si vzpomenout na některé rajbáskové cesty na píscích a vy friťákoví bušiči je třeba někdy prubněte - je to základní vzdělání každého lezce!!! Třeba se z vás po dlouhých letech stane takový samozvaný rajbákový specialista jako je Marek Golgbach !o)
Borec u druhého kruhu legendární cesty Decháč na Adršpšského Krále.

Labák- na levém břehu stojí typická rajbásková věž - Blueberry Hill ,na kterou vede fakt pár zapeklitých kousků. Z vlastní zkoušenosti mohu zmínit cestu "Ježiši Marja" za VIIIb.

Na pravém stojí zase Hektor, na jejichž rajbasech se dosyta můžete vyřádit. Doporučuji "Cestu pro Elišku" VIIc, "Prazdroj" VIIc, "Na prasáka" VIIc a pro odvážné pekelníky zde leží známý rajbák "Motolice" VIIc (na 50m lezení dva kruhy) od místních démonů-bratrů Wiengartlových.
Po levé hraně Orla vede známý rajbas Kosmonautické cesty. foto: www.lkp.cz

Prachov- zde je taky rajbasů nespočet, pouze namátkou některé představím.
Lehká klasika - "Stará cesta V" na Babinského, dále pěkné odjištěné rajbasové kroky vedou "Východní cestou" VIIIc na Svatého Václava (nejhůř dostupná věž na Prachově), monumentální "Kosmonautická cesta" VII na Orla. Známý a obávaný "Onánuk" IX na Rektorky se kterým jsem ještě neměl tu čest, jisté však je, že se jedná o vysokou školu rajbasovou) Pěkně jsem se také kdysi vybál ve "Švagrově odkazu" VIII na Šikmou věž.

Pro rajbasové děmony zde již 36 let čeká na první opakování známý psycho-rajbák od Mocana s Nežerkou "Mzda strachu" IX na Kladivo. Ale pozor! Důvod proč cesta dosud nebyla zopakována tu jistě bude. (a nemyslím zrovna všudypřítomný mech)
Kitzbuhel, foto: www.piskar.cz

Adršpach- stojí zde ukázkových rajbasů habaděj. Mnoho jich vede na Tyroláka, například známá "Jódlovačka VIIIa,
kultovní "Kitzbůhel" VIIIc na Vinetua,
"Otisky prstů" VIIIa na Pyramidu,
lehce zarostlý "Převozníkův nářek" VIIIb na Vlčáka,
"Měsíční prach" VIIb na Křídlo,
"Skotovo leštidlo" VIIa na věž Sirael a v okolí poházené rajbáky od nejlehčích "Snadný výlov" V na Mníka po ty těžší "Vzpoura na lodi" VIIc na Bounty a "Blues pro Bláznivou holku"VIIc na Malý roh.
Hodně ostrý je vrcholový rajbák cestou "Letecká" VIIIa na Milence a příprava na takový quest může být například "Decháč VIIIb na Krále od stejného autora Karla Hauskeho.
"Flek" VIIIa na Karbaníka,
bohužel osolený "Konec světa"VIIb na Orla,
hodně vypečený "Rainbuňk" VIIb na Bratraneckou s dodaným kruhem
a pro začátečníky například všechny cesty na věž Járková (minulý týden přibyla další pěkná linie úplně za hranou vpravo!)
Vybíhačka na Járkovou.

Né tak těžký, ale dost morálový je výstup "Račí" VIIb na Basu od psychouše Ilji Špitálského.
Rozhodně nedoporučuji cestu s jasným názvem "Nesmeky"VIIc na Rybanu, kde záhadně chybí vykřičník v průvodci a já se vybál snad nejvíc v životě, když mi smeklo :-))

Jak dokáží potrápit lehce vyhlížející a trochu osolené rajbasy můžete zjistit i v přidaném videu, kde vápencová myš Jan Mrduštík leze oblíbený quest "Bačkorkas"VI na Rumburaka.
No nevyjeli byste to na kole?? http://www.vimeo.com/6378797
Nedivte se pak, že Mrnda nadával jak dlaždič :-)))
Bačkorkaz v mrndově podání.

Chtěl bych jen zdůraznit, že vybrané cesty jsem vybral celkem narychlo, takže kdyby někdo měl nějaký tip na doplnění, byl bych rád, kdyby se o něj podělil.

Dále nemusím doufám připomínat, že lezení na písku předpokládá jistou připravenost v zakládání jištění a technice lezení a já rozhodně nepřebírám zodpovědnost za to, když se v některé ze zmíněnýchcest zrakvíte.

Přání dobré polezenice vám přeje Čaj.