sobota 10. ledna 2009

Toulky chřibskými hvozdy


Lezení je sviňa sport, kdyby jste to náhodou nevěděli. Je velmi málo lezců, kteří se pohybují ve vyšších obtížnostech a zranění se jim doposud vyhýbalo. Člověk je natěšený na trénink, má čas a bác. Prvně to skolilo Kódla, pak Pokáče teď mám v prdeli rameno já a nejsem zdaleka jediný.

Co naplat, venku je hezky, běžky jsou ideální řešení...ale s bolavým ramenem leda tak s jednou hůlkou na styl převozníka.

Díky bohu je tu ještě Bertík- Ondra Bernatík, který jest stejný úchyl jako já a podvolil se dát všanc magorovi s orienťáckou mapou a vizí nových kamenů ve Chřibech...
Jes, cíl jasný. Odrazový bod: vesnice Zastřízly , ve které jsem bohužel zastřízliva nebyl. Hlava jak střep, v krku vzpomínka na včerejší kekel ve sklípečku.

Hlavou se mi honila slova R.Tefelnera o tom jak piješ-tak lezeš a cosi o smaženým sýru a pivu...
Studené skalky

Vydali jsme se dlouhým studeným žlebem po zelené značce směrem Holý kopec. Asi v půli cesty se naskýtl pohled na pěknou skalku 200m nad cestou (Studená skalka). Jsou zde možných tak 5 boulderů ( z toho jedna nádherná plotnička) , které by měly smysl. A na vedlejší skalce se dají najít 3-4 směry. Zbytek je ve špatné kvalitě- vesměs klasika- spíše položené části skal jsou pevné i když trochu víc zrnité, převisy (žlutá skála) jsou dost zvětralé...

Studené skály

Na Holém kopci jsme potkali takzvané první běžkaře, kteří si s vervou drali skluznice na jen lehcounce sněhem poprášené cestě...až mě těch lyží bylo líto. Díky bohu dále na hřebeni byla už sněhová vrstva dostačující.

Cíl č.2- Zavěšená skála, z dálky opravdový 8m skvost, z blízka jsme ji museli přejmenovat na Zavšivenou skálu. Za půl dne by se člověk lžící prokopal skrz. Naproti ve svahu velikého údolí jsme zmerčili asi 60 různých skalek, srázků atd. Po divokém sjezdu sněhem jsme se dostali do Smutného žlebu, který skýtá asi dost vysoký skalní potenciál. Bohužel né všechny kameny stojí za hřích, takže jsme měli smíšené pocity z toho, že je zde tolik kamenů, ale asi jen 30 boulderových směrů.
Zavěšené pískoviště.

Avšak si myslím, že by to mohl být pěkný jednodenní výjezd pro skupinu nadšenců, kteří by si zde mohli přelézt své prvovýstupy, objevit pěkné linie atd.


Pohled na pár kamenů ve Smutném žlebu.

Takže pokud by se sešla skupina lidí, chtějící zakusit radost z objevování a prvopřelézání směrů, jsem výjezdu dost nakloněn.

Další kousky...

Cíl č.3- Gavendova skála- přejmenováno na Gavendovu škváru. Pro neznalé: jedná se o 12-13m plotnu, hodně chytovatou (spíš charakter slepence) na kterou vede asi 10-11 cest. Další cesty (asi 15) vedou na pár skalek v blízkém okolí. Náš vizuální dojem- dost děs. Z lezeckého hlediska proč ne, ale za rok bude zarostlá jak sviňa. Další zklamání bylo zajištění pěkné prstové spárky borhákama- šla by pekně lézt po vlastním a mělo by to aspoň trochu šťávu. Jinak je zde bivak pod takovým boulderovým kamenem- je to celkem pěkné místo spaní.
Gavendovka...
Další pekelný sektor čekající na Vlkovo přejištění.

Z Vlčáku jsme to štrádovali pěkně z kopce jak princové až k autu. Ještě nás čekalo poviné zastavení v Koryčanské hospůdce Záložna, kde nás obsluhovala pěkně nakulená pinglice, ale jídlo tam měli fakt dobré.


No a to je opravdu konec našeho pěkného výšlapu...

Z Historie: VLČÁK bývalá hospoda, důležitá křižovatka turistických cest 561 m n.m., 2 km jv. od Cetechovic na hlavním hřebeni Chřibů Původně panská hospoda Vlčák nalážela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice na křižovatce poštovních tras. Protože tudy projížděly poštovské vozy třemi směry patřilo k povinostem hospodského také upravování okolních cest, zvláště prohazování napadeného sněhu v zimě. Mezi další povinosti patřilo pravidelné vyzvánění zvonem, aby se mohli orientovat zbloudilí v lesích. V souvislosti se zrušením zdejších poštovských tras prodala vrchnost hospodu 1. července 1764 Františkovi Rosému za 500 zl. Po jeho smrti roku 1778 ji zdědil syn Josef, který hospodu roku 1791 prodal. Koncem 18. století se majitelé poměrně rychle střídali (1791 Antonín Kašpárek, 1793 Jan Táborský, 1795 Karel Daněk). Od 2/3 19. století patří hospoda rodině Váňů. Na přelomu 19. a 20. století zde pobývala každoročně na letním bytě spřízněná rodina Nábělkova. Prof. Dr. František Nábělek (1852 - 1915) si zde zřídil hvězdářskou pozorovatelnu a pracoval zde se svou dcerou Marií na svých astronomických výzkumech. Je autorem několika astronomických knih, ale především velmi cenné velké mapy hvězdného nebe. Často zde pobývaly také děti Fr. Nábělka, které vesměs vynikly v různých oborech. Dcera Anna byla klavírní virtuoskou, pracovala jako hudební pedagog, syn František byl botanik světového významu, který se proslavil především svou rozsáhlou prací o botanickém výzkumu Blízkého východu. Syn Vojtěch byl také vynikajícím botanikem a mykologem, zabýval se také mimo jiné popsáním květeny na Kroměřížsku. Díky odlehlé poloze v lesích se i přes přísný zákaz tancování v období Protektorátu na Vlčáku hrálo a tancovalo. Příslušníci Váňovy rodiny se aktivně zapojili do protifašistického odboje, což mělo za následek jejich zatčení. Otec byl umučen a oba synové se stali hned po propuštění jedněmi z prvních partyzánů. Koncem 40. let zřídil Zdeněk Váňa na Vlčáku srážkoměrnou meteorologickou stanici. Dnes je hospoda mimo provoz a je využívána pouze jako soukromý rekreační objekt. V blízkém okolí severním a severozápadním směrem se vyskytují drobná skaliska s názvy Gavendova skála (569, 2 m n.m.), Vodová skála, Endlicherova skála a Janečkova skála. Zhruba 200 m severně od Vlčáku se nachází jeden z pramenů Kotojedky s dobrou pitnou vodou. 1,5 km jihovýchodně od Vlčáku nad údolím horního toku Salašky se nalézají skalní útvary Zavěšené skály.

9 komentářů:

  1. Vlk odjistil pískovou suť? To ma být prý pěkná skalka...se říká. Sem si asi představoval něco víc teda=( Ale ty kamínky okolo by mohly být docela dobrý, ale teď je tam asi trochu moc sněhu ne?
    M

    OdpovědětSmazat
  2. Podívej, Gavendovka asi není špatná asi v chřibském měřítku z lezeckého hlediska, ale chce to tam zajít v blízké době dokuď to nezaroste. Jinak jako moc pěkná skála (esteticky viděno) to není. ty kameny nejsou chřibský boulderový TOP, ale ve spojení třeba právě s tou Gavendovkou to může být pro lezce možnost, ajk si najít, dočistit velice pěkné lezecké směry a udělat tam boulderové prvovýstupy. Těch kamenů je tam fakt třeba 30. Ale kvalita se různí...dost jich je drolivých. Na den lezení je to ale naprosto dostačující. Až opadne sníh můžeme se bandička lidí domluvit. Ten tvůrčí proces v bouldeingu má šťávu.Čaj

    OdpovědětSmazat
  3. Count me in, captain!
    Na Gavendovce jsem byl jen v ramci Hnedaka a nevypadalo to zas tak hrozne...ale zadna perla to neni...ale zas si tam clovek zaleze v soukromi...
    Ty zraneni jsou fakt na picu, obcas mi z toho uz hrabe, ale Cajdo, zima je dlouha a kluky lehce dozenem :-), oni moc netrenuji - treba Janis jenom 5 x tydne, z toho 2 x dvoufazove...
    Jinka docela dobre se dalo bezkovat v Cenkovicich (Orlicke hory), z Brna je to 1:40 autem a 30km se tam da ujet...ale kvalita snehu je takova divna...chybi podklad
    Pokac

    OdpovědětSmazat
  4. Ty voe 5x týdně?????!!!! A to se smí?=) A to se dá přežít....? Že bych začínal tušit, kde jsou ty nedostatky....Husty.
    Slyšel jsem, že se dá solidně běžkovat po přehradě...a je tam i mobilní bufáč na ledě=)
    M

    OdpovědětSmazat
  5. vlastne ne 5x, ale celkem 7x :-)...vidim to na 8a v lete...snad to klukum vydrzi a nezrani se

    OdpovědětSmazat
  6. Taky jim držím palce, já sázím na dlouhou jarní přípravu z důvodu dvojích Státnic v dubnu a květnu. Budu se celej měsíc flákat ve stanu na Boru(je to nejhezčí boulderová oblast u nás kde jsem byl)a střídavě boulderovat a učit se... no ale klasicky si to zase maluju jako Hurvínek válku.Čau Čaj

    Btw: Běžkovat se dá u nás v Mariánském na rybníku-na bruslařský způsob, klidně se můžem domluvit...dáme potom u nás čajík atd.

    OdpovědětSmazat
  7. na krasu Boru bych moc nevsadil, Modřín i Petráč mi připadaj mnohem hezčí...
    Pokac

    OdpovědětSmazat
  8. Zdarec, velice inspirativní článek - už jsme si spolu psali na mail o prázdninách, že se chystám do Chřibů jet objevovat a votvírat, ale né studánky, ale bouldry..Nakonec z většiny mejch plánů sešlo kvůli náseru v práci, ale kdybyste organizovali nějaký týmový zájezd teď zkraje jara, tak se hlásím..Janek

    OdpovědětSmazat