Nazdárek. Vyjímečně obsah článku nebude o chlastu jak by mohlo někoho z titulku napadnout, ale čistě o lezení. Možná trochu o zahrádkaření, doktoringu zvětralé skály a vybírání opravdu pěkných cest.
Tak z tohoto mecheche bych kocovinu zažít opravdu nechtěl :o)
Totiž po návratu ze Švajcu jsem se nestačil ani vyspat a už na mne byla od Mrndy a Asua políčena lumpárna v podobě lezeckého výletu do Žlebů. Cíl byl jasný - cesty musíme pokořit za kažou cenu. Kuci ušatí mne nalákali onsajtově do "Diretissimi" za 7+, což bylo určitě superpolezení, ale raději jsem si lehce nechal radit směr výstupu abych se zbytečně nezadrbal ve slepé uličce.
Fórky, fórky a nakonec zbytečnej pád až za klíčovým bouldrem.
Posléze Mrnda zatroubil v průstup stěnou a jal se prznit "Propagandu" psanou sic za 8+/9- ale reálně jsme to zhodnotili jako těžší osmičku - za vytrvalost. Vyrazeno to bylo skvěle, takže nás s Asuem fleš neminul. Není zde sice nikde osmičkový boulder, ale málokdo se vyhne laktátové smrti.
Pěkná pasáž před cruxem.
Pěkná pasáž před cruxem.
Stejně tak dokáže natéct i ve vedlejší cestě "Hýskovy rorejsy" 8+/9-, která je mnohem boulderovější a kratší. Jsou zde velice pěkné kroky a až na rozchrastaný dolez do jeskyňky mohu doporučit. Por delší lidi asi trochu lehčí kousek.
Mrnda pózuje a zatíná svá svalnatá zádá na polici v nástupu do Hýska.
Co poté nastalo nedokážu pořádně popsat. Asu se zbláznil a cosi mlel o kocovině. Když jsme si šli pro pivo do kiosku, chápal jsem to jako oddalování tohoto stavu po předešlé noci. Zle jsem se mýlil.
"Kocovina" je jeden z Mauglího (Beneš) pomníčků, který nemá moc opakování. Kdysi byl odstavec v Montaně o tom, že ji vylezl Stoupa (Janák). Když jsme přišli pod nástup pochopili jsme, proč se cesta moc neleze. Myslím, že si o ni uděláte nejlepší obrázek z takového drobného videa.
"Kocovina" je jeden z Mauglího (Beneš) pomníčků, který nemá moc opakování. Kdysi byl odstavec v Montaně o tom, že ji vylezl Stoupa (Janák). Když jsme přišli pod nástup pochopili jsme, proč se cesta moc neleze. Myslím, že si o ni uděláte nejlepší obrázek z takového drobného videa.
Někdo má medvídka, někdo bárbínu. Asuovu hračka z dětství a talisman na sedáku vidíte na fotce. (napovím-bambuláček, oko od skobky, tkanička, karabinka ve tvaru srdce a rurp samo domo?)
Naštěstí jsem vyhrál los a Asua musel jistit Mrnda. Já po dvou hodinách rezignoval a pádil směr Brno. Nakonec vše dobře dopadlo. Více k výstupu snad poví Mrnda či samotný aktér Asu.
Zde je slibované videjíčko: http://www.vimeo.com/6051856
Zde je slibované videjíčko: http://www.vimeo.com/6051856
Btw: Nebyli jsme zhulení.
oh, dokonalý výkon všech aktérů. Závidím vám tento zážitek:-)
OdpovědětVymazatNo myslím, že video mluví za vše. To lano okolo stromu mi bylo nakonec velmi platné. Smekám před výkonem, ale lehce mi uniká to "Proč". Snad se brzy dozvíme...Samozřejmě mohu všem jenom doporučit...atd atd
OdpovědětVymazatnarozdíl od Jena bych cestu rozhodně nedoporučoval (aspoň co se týká kvality lezení) a tím snad i zodpovím "proč"....vybral sem si ji vzhledem k tomu, že to je jedna z mála ("lehčích") cest u nás na moravě (většinou žleby, pálava, něco i unás v jesu) u které si vzhledem k charakteru zajištění a kvality skály můžete vyzkoušet 4 rozměr lezení (teda kromě zakázaných poletů)....de tak především o psychologickou válku, mezi vůlí a rozumem (což samozřejmě zažijete i na písku apod., ale tady je to umocněno především kvalitou skály, které i přesto, že mnohdy (vlastně kromě pár chytů pořád) nevěříte a dosáhnete tak zajímavé kombinace) ....vlastně je to tak i jakousi zkouškou lezcovi odolnosti (nemyslím jen z té lezecké stránky, ale i té lidské), nebo čehokoliv si představíte......a právě vzhledem k tomu, že na vápně a vůbec u nás (kromě písků) se tento fenomén vytrácí, chci tak poukázat na to, že se ochuzujeme o určitou čistotu lezení, nebo jakési filozofie (apod kecy - víc vám řekne neposkvrněný řytíř slunce)na úkor toho, že lezem bezpečně a v krásné skále a tak vůbec...., řekl bych tedy, že podobné cesty jsou jaksi nadčasové (pokud je někdo nějak nepokurví železem),ale na druhou stranu uznávám, že větší kentus a puzzle sem nezažil a řekl bych, že sem se skoro nebál, ale o to víc sem byl bezradný a to mě v konečném důsledku deprimovalo víc (vidíte kruh, máte pod ním madlo, na madlo došáhnete, ale nemůžete ho vzít, pač se vám sesype na hlavu a padat nesmíte - viz bod č. 1)...čekal jsem totiž něco úplně jiného, ale za tuto zkušenost můžu být rád a pokud někdo chcete zakusit něco jiného tak pak to může být jedna z těch cest(potom ještě trip, určitě meditace a pod - nejlépe vám poradí váš dealer nebo náborová kancelář)...konkrétní pocity a závěry z cesty si s dovolením nechám pro sebe, nebo jako pohádku pro tříleté děti do putyky...papalalulu!!! asu
OdpovědětVymazatBrutálnější něž toto je Aleluja v současnosti ohodnocená jako e6. Pavel W a Zdenál K z Kocoviny udajně kdysi utekli. Úctyhodný výkon je to především v lezeckém, nikoliv čistě sportovním ohledu. Gratuluji k třetímu přelezu. ThomasKa
OdpovědětVymazatZ jiného soudku: Na obrázku vypadaj borci sice vostřácky, nicméně většina flašek je plnejch :))
OdpovědětVymazatmára
samozřejmě já gratuluji též
OdpovědětVymazat