Čekali zde spokojení Majdovci, Tatušovci a taky povedené shledání s pražským démonem - Magnuskem. Říkají mu prý špinavý Paganini a já mu zkusil zahrát falešné druhé housle...békal jsem jako za mlada a to jsem nevěděl, že zítra budu ve stejném rytmu z pekla řádit s Šoumenem tanec vajgl- vajgl-lopata-lopata při songu "Sweet home Alabama..."z obecního úřadu načechrán Svijánkama za 20,- a chlebem se sádlem jaký svět nezažil (za 12,-). No považte, co mi mohlo chybět ke štěští? I u hřbitova jsme složili hlavu.
Hazard ve stylu jízda za teplem na sever nám v neděli znamenitě vyšla. Snad poprvé v životě mě Liberecko počasím příjemně překvapilo i přes rozmanité prognózy, po mracích ani stopy a tak už jsme mastili serpentiny k Ještědu, kde jsem z minulých toulek Ještědským hřebenem znal pěknou boulderovou oblast.
I přes absenci boulderového průvodce převládlo vzrušení z dobrodružství hned u prvního highboalu u cesty.- sektor Matterhorn. Jasná převislá linie diktovala přísnou písemku už dvěma sympaťákům z Prahy. A tak jsem šel s Křečkem špolečensky pokusovat, okusovat převislé triky, finty, odrby a mazačinky. Klasicky, co nezašifruju to nevylezu - poladit tutovou žábu, zkrátit boulder o nejtěžší kroky a nakonec se člověk po přehoupnutí do položeného prostochytna si mohl odvážlivec užít vrcholovou čtyřkový mls-rajbas. 
O číslech se nemusíme bavit, o tom lezení není. Myslím si že určitě tak nejmíň 6C to bude za odvahu, 7A spodní stupeň hladíš spíš v hraně vpravo od něj. Je zde spojovaccí variant a ten může koketovat i s 7B, ať nežeru. 
Holky špásovaly na výše položených, sluncem zahřátých rozpuklinách křemičitého charakteru. Děti jezdily z kopce na koloběžkách a nemůžu říci, že by tu bylo nehezky. Babí léto milión.
Skalek je na Ještědu plno, opomenuli jsme navštívit skoro všechno podstatné, ale i při nepřízni osudu, laciným článkem udělám si ostudu.
Dobro došli chachaři. Čaj.
PS: odkaz na pár doporučení z oblasti: http://cs.euroclimbing.com/?p=7761
Žádné komentáře:
Okomentovat