První cesta v roce 2010 v Ádru!

Málokdy se stává, že lezci na flámu zapomenou na samotné lezení i přes tématickou převahu z okruhu sexu, chlastu, fekálií a jiných klasických debatních pilířů. Nejinak tomu bylo i na Nový rok na Chatě u Mocků. Museli s Tatušem vymyslet nějakou chujovinu aby bylo švanda. Jelikož tento chlopák si pro gejgle nechodí daleko a je pro každou špatnost, přistoupil na můj nápad Novoročního prváče na věž nesoucí název „Chata číslo 66“.

I přes absenci matrjošky se výstup zdařil. Sic jsme nezačudili ringo do převislých stěn členité věže, ale posilněni „Samohonkou“ od starého Žwaka a divokým povzbuzováním šesti rozpálených slečen, které se zatajeným dechem sledovali podívanou ze které by Pšonci i Helmuti u vstupní kasy jódlovali vzrušením. Jsme klasy, nač přílišná skromnost, oblečeni do stylových overalu jsme bojovali „o holej“ v prekérních situacích, kde přestávala všechna sranda. Inu život je řehole, o lezení ani nemluvě.

1.délka začínala z vysokého předskalí, ze kterého Tatuš musel přepadem do komína a traverzem v něj urazit dobrých 30m bez možnosti k zajištění, navíc pod ním ubíhaly celkem ostré kameny, které značili, že by dané místo mohlo sedět hřbitovem. Když mi v přepadu smýkla bačkora, tak mne Tatuš seřval jako sirotka, abych prý se polepšil – jistil mne totiž v teplejch a lano se mu zařezalko do masa jak Petříčkovy tanga – síla.

2. délka vypadala klíčově. Naštěstí jsem našel ve stěně tutové hodiny na přijištění a po dvou svízelných krocích ještě obvázal bambulákem statnou borovičku. Nad uzlem to přišlo: První skalní průlez jak by řekl Pan Zilvar „Zabodneš cepín, uděláš na něm výmyk a jseš nahoře“ Vydrtil jsem to tam s odřenýma ušiskama a zrobil štand.

3. klíčová délka naštěstí vyšla na Tatuše a bohužel já musel stavět. Moje „bééé“ kumpánovi nestačilo a musel jsem udělat kozu svým hrbem. Stavění do skalního okna byla chuťka: Skalní průlez úzky jak v „Cestě hubených pyjů“ na věž Pýča (opravdu), vyšel na druhý pokus, naštěstí bez pádu. Následoval rozpor ve skalním vhloubenía rajbasový výlez k vrcholu.
Po zaštandování u skalního čuráčka jsme provedli hore zdar, snědli dva chlebíčky co pro nás paní domací připravila na cestu a na Dulfera slaňovali dolů.
Avšak lano a skála byly tak mokré, že jsem se více udržet nemohl, tak jsem zbytek trati absolvoval volným pádem a metáním kozelců ve stráni. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Hore zdar!!

drobné video z výstupu:
http://www.vimeo.com/8514062

Hit letošní zimy: KLU-SKI

Jsme v Ádru, s Tatušem a kamarády bydlíme u Mocků a užíváme si zimních radovánek. Krom lezeckých divočin o kterých bude asi řeč později je tu ještě něco, co mi naprosto vyrazilo dech - nový zimní objev Ostravské bandy: KLU-SKI. Malá hůře kontrolovatelná lyžičko-bota nazouvající se přímo na zimní obuv řemínky nebo snb vázáním je příjemným zpestřením zimních horských výletů. Jezdí jako ďábel, brzdí se patou, pádem, smykem jak je libo a o srandu je postaráno. Velice skladná sranda je tu pro vás. (nejedná se o placenou reklamu)

Popis produktu:
Kluski jsou vyrobené z vysoce houževnatého materiálu, vyvinutého speciálně pro výrobky namáhané hluboko pod bodem mrazu. K použití Kluzek nepotřebujete žádnou speciální obuv, upínají se provlékacími řemínky se suchými zipy nebo přazkami, které znáte ze snowboardu. Velikost kluzek je univerzální, je možné je upevnit na boty o rozměru podrážky 220 až 325 mm. Váha: 970 g

KLU-SKI si můžete objednat na http://shop.vellacz.eu/

Přeji vám příjemné lyžařské zážitky!!Čaj

Vysoké ambice Vysokého kamene

Mrazy trochu opadly a sníh zmizel. Takto mi nezbývá, než jít navštívit staronovou oblast Vysoký Kámen u Javora. Byl sem tu sice asi tři roky zpátky, ale kromě pár směrů neshledal jsem tu nic extra zajímavého. Doba se ale mění a oko taky, navíc ne všechny sektory jsem tehdy prošel.

Výšlapem do kopce se řádně zahřeju a ze začátku mi ani nevadí poměrně silný vítr. Trochu rozhýbání v něčem krátkém a hurá na dlouhé cesty hlavního masivu. Při delším pobytu ve stěně však mrznou pracky a navíc člověk musí být obezřetný, by se neproletěl, nebo něco neurval. Dostávám se ale do tempa a pořad stejným způsobem, dva tři kroky a pak ruce za krk a zas stejně, dosahuji pevné půdy pod nohama. A tak kromě jednoho nečekaného poryvu větru, který mě málem posílá na nástup více méně žádný problém....

potencíál je i v těžších cestách

Později docela dlouho „bojuju“ v jedné spáře, tak trochu i levituji, nevěřím moc skále. Do spáry by sice šli dobrý frendy, ale to mi je houby platné....Zatěžuji chyty jen tak na půl a až není zbytí, tak prostě zaberu, připadám si jak žížala, co nejladněji proplout mezi chyty. Dostavám se pod převis a vím, že to bude klíč. Zkouším žabovat do stropní spáry, ale jen čochtavá pěst, a ty já neumím...Aspoň mít frenda a odsed, to bych se asi hec, ale vyvěsit se mi s naprosto nejistýma nohama nechce. Uvažuji jestli na to mám, ještě jeden pokus a nakonec balím, traverz někam a pak lalá na vrchol....Dál čekuji plotny v pravé části a potkávám vesměs pjeknou lezbu. Občas nepříjemný bouldřík, a dyž vás potká i výš nad zemí, tak zabírá i hlava a ruce musí prolamovat mrdky na jistotu...

v bouldru Anima

Po pár hodinách monotónní „práce“ se mi už nechce a du se projít někam dál....Zjišťuji, že to není špatná volba, k mému překvapení potkávám mnoho zajímavých skal s bouldry a střechama mnohdy dost vysoko nad zemí. Je mi jasné kam bude příští výlet a tak s větrem v zádech balím a sestupuji do údolí.....

Příště je hned o dva dny později, naštěstí už ne sám. Počasí se sice trochu horší, mráz přituh a začíná sněžit, ale což, sere pes....V rozlezové cestě místo toho abych pookřál, tak ještě víc promrznu. Adam je ale rychle nahoře a můžem pokračovat....Další cesta přes převislou spáru mě nutí se na chvílí vrátit. Na druhý pokus však vše klapne. Nakonec celkem vypečenej bouldr, ale aspoň to má grády. Ještě jeden kout a to už se definitivně rozhoduji, že sedák nechávám na zemi, pač sebou jen tahám matroš, kerý nikam nedávám....

v cestě Frňák

Dobrá volba, cesty sou více a více bouldrovější a případný pád na frenda pod prdelí, by mi tak akorát otevřel nové obzory, kere navštěvovat nechcu....Sněží víc, ale konečně sem rozehřátý, nejlepší možnosti se otevíraji, ale...borec naopak více a více promrzá, tedy volba k návratu, navíc se blíži hodina H a je potřeba asi jít tak či tak.....

Další den mě už ten kopec fakt nebaví, ale je tak krásně, že to vypadá na luxus polezení....Zdání neklame, stěny na jihu sou skoro vyhřáté a teplota se pomalu blíží desítce v plusu. Včerejší sníh nikde a obloha vymetená, de se dardit! Pjótr přelízá nejzajímavější cesty včerejška a pokračujem tedy ve vyšších stěnách....Na střechy to bude chtít bóry a tak dáváme přednost jen high boulderingu....První zajímavý problém je Anima, krásná převislá deska po lištách, které před koncem zákeřně skončí, dolez v kolmé částí sice lehký ale plotna 10 metrů nad zemí zas tolik jistoty nepřidá....

v jednom z "lehčích" highballů

Pokračujem k velkému převisu skoro na hřebínku. Cesty do kopce a hlavně ty pády, no rozhodně se necítím být nad věcí. To se ale nedá říct o Pjótrovi.... Mlask! a první questík má v kapse. Lezu po něm a sem dost rozklepaný a nejistý, zbytečně mi nachcává, ale odskok už není možný. Dyž už je nejhůř, přichází madlo, uklidnění a už je to tam....Pjótr už prubuje hranu převisu, ale vypadá to těžce a skáče na zem. Z povinnosti zkouším, ale sem na tom stejně. Borec je víc bojovník a tak i přesto, že mu uplně vypadnou nohy, tak trochu silovým způsobem to posílá domů. Vůbec se mi nechce, ale příště to nevylezu tím duplem...Najednou držím dobrý chyt a nohy dokonce drží...Stisk na pravou mi nějak upadává, ale nezbývá, než víc zabrat a tisknout ho prsty víc, aby zlomek času ještě vydržel....Nakonec už dobrý chyty, nějaká mrdka v kolmým a su tam taky!

je to doma!

Vzdávám hold Pjótrovu odhodlání a sám nahecován se se vší drzostí pouštím do převisu vpravu, kde dopad není zpočátku žádná hitparáda. Jak už to ale bývá, o co hůř to vypadá o to je to lehčí, navíc i po chytech. Nakonec tedy nejhežčí bouldr v sektoru! Pjótr ještě zkouší nejtěžší část převisu, ale ta je nad jeho síly. Poslední pokus o cestu v převisu vlevo a díky fikané špičce se nám oboum daří a já si připadnu jak bych právě přelezl 4x po sobě Jezába. Přece jen má něco do sebe sólo ve výškách, navíc s místy nejistou skálou, člověk si tak musí věřit ještě jednou tolik....Chvilkové vstřebání zážítků a ještě pár lehčích bouldrů na dolez. No prostě parádní den!! Co víc chtít? Snad jen spoustu takových v novém roce....

a jesli cete vědět jak jednou všichni do jednoho dopadnete, tedy: http://respekt.ihned.cz/video/c1-39119360-alda

Ratata tydlidum

Včera byla většina mých potenciálních spolulezců zaměstnána natolik návštěvami a požíráním cukroví, že jsem se musel na skály podívat opět sám. Cesty vesměs dost dlouhé a tak po x-nácti z nich sem se cítil, jako bych vylezl minimálně Galérku (a taky ten vítr!). Uznávám, že v jedné jsem se těsně před kocem neodhodlal vyvěsit svou prdel do prázdnoty pod převisem a po delší časové proluce se rozhodl k návratu, ale jak říká starý vlkodav: lepší živý zbabělec, než-li mozek zbírati... No, ale to moc zabíháme k lezení a já vás ním budu mučit rači až po Novém roce a tak aspoň předkládám vlastníkům webů a blogů, jak na věc a hlavně jak zkrášlovat a držet krok s dnešní supermoderní dobou, tedy čtěte:

Kalíšek

Štědrý ven je tu a s ním kopa dárků (ponožky a pletené kousavé svetry). Jisté je i to, že už došlo na nějaký ten kalíšek nebo se na nějakého tekutého kapříká teprve chystáte. Jelikož zimní počasí nás k výletům po Chřibských lesích přímo vybízí, mám pro vás jeden drobný výletnický tip. Řeč bude o místě v jihozápadní částí Chřibů s romantickým názvem Kalíšek.

"Pokud byste jej chtěli navštívit, je nejlépe vyrazit po lesácké cestě z Čeložnic na Koryčany, vedoucí pod Železňákem, neboli Velkou ostrou. Blíže Čeložnicím, po levé straně cesty se tyčí Malá ostrá, kterou poznáte podle starého hranečníku z roku 1746, stojícím na vrcholu kopce. Pokud se vydáte z Malé ostré severním směrem vodorovně s cestou ke Koryčanům, narazíte přibližně po 500 metrech na výčnělek skaliska chřibského pískovce připomínajícího tvar kalichu. Kalíšek je přírodní útvar vysoký přibližně tři metry a je na něm patrné erozní působení větru a vody, které má za příčinu tento zajímavý a netypický vzhled. K tomuto místu se váže Českobratrská legenda o Kalíšku." *http://www.kyjovsko.cz/cil/393/popis
Podle pověsti se zde v době pobělohorské scházeli tajně Čeští bratři a sloužili zde mše.

Pár let nazpět jsem i já s pár známými šel na zimní výlet západní částí Chřibů okolo zmiňovaného útvaru. Dá se naň pěkně vylézt a jelikož z některých stran má i celkem slušnou kvalitu skály, neodolal jsem a zkusil zepár boulderů. Z lezeckého hlediska sice Kalíšek nic moc nenabízí, ale při procházce třeba se svou milou si můžete pod ním cvaknout ze štamprle a vydat se poté dále vstříc nádherné Chřibským přírodě.

Tak na zdraví!!!

Náš dnešní stromeček pro zvířátka.

Přání

Krásné vánoční svátky, kupu dárků od Santy Nikolause, fajnů imprezzu na Silvestra a tak všelijak Vám všem srdečně přeje Asu a Čaj.

Sociologická studie

Možná nebude od věci udělat na začátku nové sezóny jedno menší intermezzo, šak víte jak to je: jak se z lesa ucho utrhne, tak dlouho do něj padá!...Den začal opravdu nevině a sice v hvězdném prachu temných klenb Kostelíku. Plácal sem se bohužel jen já, Mára vesměs jistil, Petříček blbě kecal a nutil nás do putyky a na Jena nezbyla jiná, než jako cateringová služba obsluhovat jediného odvážného.....Lepší madlo v hrsti, nežli prachem na něj padati, řek nakonec skeptik a opravdu sme již v brzkou hodinu pokročili do putyky v Ochozu. Večírek se ale blížil a tak se využilo pouze pohoštění a na opravdové zatemňovače mysli došlo až před odjezdem do Koloušího doupěte. No co vám pudu povídat byl to opravdu hvězdný večer:

Tak dlouho se chodí ke Kolouchovi pro vodu, až Jenovy ucho utrhne. Uznávám, že o5 byla na našeho milého přítele přísnější, o to víc pak ale našel Jen pochopení u Keříka, hold vše Čajovo zlé je k něčemu pozdě honiti. ...

párty začíná...(ph by Sebo)

No ale dost lezení a zpátky k prapodstatě. Již během přesunu na večírek, sme s Petříček tak trochu ohvězdičkovali Jena s ohledem na jeho schopnosti co nejokouzlivějšího lapání micin (dle P.) a co nejuspokojivějšího zahrání divadla s kašpárkem v oněch hvozdech peřinných (dle A.). Samozřejmě vše se postupně zvrtlo a vyzpovídali sme nejen všechny přítomné, ale některé i po drátě. Výsledky včetně podrobného rozebrání detailů se dočtete níže. Jen podotýkám, že všechny jména jsou částečně pozměněná (menší anonymita dotázovaných) a že se hodnotí stylem 0-10 ve dvou již výše zmíněných kategoriích s tím že nula téměř odpovídá nicotnosti, jakou projevil pouze Lazebník lažánecký a božských 10 mluví samo za sebe. Výjimečně byly povoleny i lomítka a to i pro nižší hodnoty. Někteří využili i francouzské klasy. V jednom případě byl pak použit i stupeň s poznámkou, že číslo je uvedeno ve Weisserově klase. Vzhledem k tomu, že nebylo dále uvedeno z jakého období, bylo toto navýšeno pouze o půl stupně. Ostatní hodnoty byly převedeny také a ve výsledcích se tak můžete setkat i s čísly racionálními. No nebudem chodit kolem horkého psa a skočíme na věc:

hlavně objektivně!

Díky blížícímu se novu, byla jako nejvhodnější pro výzkum vybrána noc z 20. na 21. prosince letošního již téměř uplynuvšího roku. Výzkum se uskutečnil mezi 19-30 a 21-30 a dotazováno bylo 19 respondentů obou známých pohlaví a to pouze u veřejnosti lezecké, v různých výkonnostních kategoriích. Výzkumu se zúčastnily pouze osoby starší 18 let a to až do věku kolem let 40ti.

U párů byl vznešen dotaz i na svého protějška a závěrečné hodnocení je pak jakýmsi průměr obou. Chci hned na začátku upozornit, že nedošlo k žádným propastným odchylkám a všechny dotazované páry se dokázali +- jeden stupeň ohodnotit stejně. Z této skutečnosti lze usuzovat ne jen na objektivitu, která byla respondenty projevena, ale i na téměř dokonalý odhad partnerů navzájem.

U jednotlivců bohužel k jakémusi potvrzení dojít nemohlo, ale vzhledem k soudnosti dotazovaných, předpokládáme s max. odchylkou výzkumu 7%, že byl opět zachován i určitý stupeň objektivity. Respondenti byly nakonec dle pohlaví a případného chomoutění rozděleni do třech skupin – muži, ženy, páry.

Čajovy miciny

Muži: Lazebník lažánecky 0/1 – Shledal jako správné potěšit pouze své ego a případný kontakt, pak jen jako nutné zlo pro vykonání potřeb nutných ve vztahu se zachováním druhu. Předpoklad, že takto dojde pouze k vlastnímu „uspokojení“ je oprávněný, ale nenapravitelný.

Docent Smrk 8,5/8,3 – Naprostá vyrovnanost a pozornost ve všech ohledech. Sen mladých slečen.

Páter Šebestián 4/6 – Jeden z průměrnějších vzorků, kompenzuje své „nedostatky“ v oborech jiných, kde jistě exceluje. Svou drahou polovičku hodnotí 8/7 a patrně se poddaně nechává v tomto ohledu vést.

Ing. Lišák 0/10 – Projevuje se zde naprostá arogance k podchycení krásy okamžiku, na úkor pudového podmanění. Ačkoliv sám sebe tituluje Bohem, kontakt s Nejbližší (5/5) považuje za smilstvo.

Lázeňák starší 7/5 – Převaha v duševnu je dána charakterem respondenta. Průměrnost ve sdílení prchlavých okamžiků je naopak dána nevelkou zkušeností, která jistě s časem ustoupí.

Lázeňák mladší 8/6 – Sice mladší o to více citlivější a zkušenější (?). Stejně jak u pana docenta patří k jednim z těch úžasnějších.

Ženy: Advokátka Věra 4/8 – Jedna z charakteristických představitelek dnešní mladé generace nevzhlížející ke komplexnosti krásy, ale více méně parádního dovádění pod peřinou.

Vilmut 6/10 – Ačkoliv uvedla 11, ukazuje to pouze na pohrdání solidností výzkumu a nadřazenosti (věkové?). Na druhou stranu zajisté je teď již jasná partnerova nedočkavost po nevšedních zážitcích, kteréžto se jistě hluboce vryjí do paměti. Pro nás nezastižitelného partnera ohodnotila vysoce 8/11 (zas ta arogance!).

Šarkan 9/10 – Myslím, že je to naprosto jednoznačné. Pokud nepreferujete jen zvýšenou hladinu adrenalinu, ale i jiných hormonů, nezbývá vám, než doufat, že právě vám se poštěstí někoho takového najít!!!

Páry: Kávovi (B7,5/7,5 + J8/7,5) Je vidět, že i když krátce, tak se parádně znají. Vysoká čísla ukazují nejen na divokost, ale i zkušenosti. Otazné, jak to bude vypadat po delší době.

Srncovi (O8/7,25 + J5/5,5) Opět se dobře znají. Je zcela jasné, že v tomto vztahu je tahounem ona. Na druhou stranu partner je dost tolerantní, když vydrží mnoho jejích i okatých excesů.

Yesovi (L5,5/6,5 + L4,5/8,5) Docela vyrovnaný pár, kde délka vztahu jistě stabilizovala určitý počáteční drive.

Fokustónovi (K1,5/9,5 + P5,5/8,5) Je vidět kterým směrem se ten vztah ubírá a není divu, že většinu času tráví doma. Naprostá absence romantiky partnerky je zcela určitě nahrazována jinou věcností.

Poštolkovi (7,1/8 + 0/8,1) Opět absence romatiky, tentokrát však u partnera. Je vidět, že díky množství zkušeností za léta praxe dotáhly věcnou stránku k téměř dokonalosti.

Který je Jen?

Závěr: Na výzkumu je jasně patrné, že co člověk, to jiný mrav. A téměř ani nezáleží na délce praxe, či studia, ale pouze na prapodstatě charakteru daného člověka. Uznávám, že se dále může vyvíjet, ale skoky, již nebudou tak zásadní, toto se například projevuje i u vzájemného hodnocení v párech, kteréžto se vždy shodovalo, nebo lišilo minimálně. Výzkum také prokázal, že je zcela jedno, jestli člověk leze bouldry, nebo hory a zda za pět nebo za devět. Tyto věci nemají na konkrétní výsledky žádný vliv.

Na výzkumu se předvším podíleli: Lazebník lažánecký, páter Šebestián, Mrdnaláví parvátí a Dr. Vořežprut. Přeji pěkný a poklidný den v nové sezóně!