Zdoňovská Hejda

Mnohdy se ve stínu velkých lezeckých oblastí skrývají i nenápadná místa mající jedinečnou atmosféru. Málokdo z lezců zavítal na opuštěný "Suchý vrch" v Broumovkách, kde se běžně stává, že jsi po 40 letech druhý člověk na věži a zdolal jsi dávnou cestu z pera Franty Čepelky nebo "Pískoře" Housera. Najdete zde klid, osamělost a nepoznamenanou přírodu... A propos: Kdo z vás zná zapadlý "Nový svět" v Teplických skalách a blízkou schovanou trampskou osadu? Nádherné Janovické skály? Tajné vchody do jeskyní s amulety na Klokočských skálách? Těch míst je spousta.

Vím však, že někteří z Vás jak se nedá jistit přímo z parkoviště, tak hážou na danou oblast kakáč. Nedej Bože dlouhý výšlap nebo kvakoidní cesty jak na Zdoňovské Hejdě.

"Skály v této malé oblasti v sousedství Křížového vrchu jsou rozesety po svazích a hřebenech členitého kopce (623 m.n.m.) nad soutokem Metuje a Zdoňovského potoka. Z lezeckého hlediska je Zdoňovská hejda málo významnou oblastí. za jeden den zde asi vylezete všechny pěkné cesty. Na první věže zde vystoupil Ivan Vojtek už v roce 1964. V údolní stěně Robinsona osadil kruh, ale cestu tehdy nedokončil. Další věž přidali až o 15 let později bratři Jupnerovi. Teprve Zdeněk Brabec tady v poslední době přelezl většinu zajímavých věží a otevřel i nové cesty v masivech. " *Křižák-Horolezecký průvodce, P.Lisák, Juko, 2001.

Vlevo Robinson s přeskoky.

Byl to takový silvestrovský rest day s Barčou. Na lezení nebylo ani pomyšlení a tak náš cíl bylo prozkoumat Zdoňovskou Hejdu- členitý kopec u rozcestí Teplice nad Metují-Zdoňov. Ihned po odbočení do lesa na lezce čekají roztomilé skalky zajímavých tvarů, bohužel vhodné spíše pro bouldering než pro tvorbu nových cest. O možnostech zdejšího boulderingu + názvy boulderů a klasa se rozepíšu jindy, ale ty možnosti tu jsou a nebude to vůbec nuda. Kdyžtak dodám bližší info.

Údolní strana Robinsona. Na konci spáry vpravo je kruh od cesty "Odskok".

Po výstupu na "Dlouhý hřeben", který kopíruje lesní cestu vedoucí na západním úbočí jsme se drželi severním směrem a po pár minutách chůze v pěkném březo-borovico-smrkovém lese narazili na první malé věžičky. Hupsuli jsme si pěkný jedničkový přeskok na "Mecháčka"(doporučuji) a poté tradá až k "Robinsonovi"-místní dominanta. Zde mi Barunka díkybohu rozmluvila (byl zde sníh, led a pěkná šluchta pod dopadem) jiný, hůře vyhlížející přeskok z vyššího předskálí na Robinsona. Je to Quest zejména pro Aleše s Tatušem- možná ani ještě není skočený, v průvodci je zatím jen skok z nižšího předskalí za 1.

Přeskok pod závojem borovic.

Z údolní strany vedou na Robinsona pěkné stěnovky lehkých obtíží. Pěkně vypadá cesta "Odskok" za VIIa přes jedno ringo. Okolní krajovky na mne působili trochu shnilým dojmem a tak jsme se vydali na jihovýchod do srdce Hejdy. Bivaky, rokle, mech, lišejník a moře kamenů- tady spíše té nevalné kvality nám dělaly společnost téměř po celou dobu výletu. Na jížním okraji v oblasti u "Kašpárkárny" na jsme v domnění že máme vrcholovku objevili i Geokéšku a pěkný výhled na protější monumentální oblast "Nad pískovnou" v Adršpachu- byly by tu snad i možnosti na prváče pro nějaké romantické duše, ale kvůli lezení sem Východní Němci asi jezdit nebudou !o)

Divočina.

Na odpočinkové odpoledne v Ádru by to mohl být pro někoho celkem dobrý tip.