Moravské hrany - "Nikdy neříkej nikdy"

V minulosti jsem se dost často rozplýval nad technickým vzlínáním po pískovcových hranách, které na první pohled vypadají dost nelezitelné. Za těmito perlami však nemusíte jezdit do dalekých Čech, něco malinkého se dá najít i na těch našich moravských kváčcích. Zmiňoval jsem "Ubohé Benátky" na Lukově, "Hurtíkovu" na Čertovkách, které se sice ani zdaleka nemohou rovnat nepřekonatelnému triu - Holoubek, Hláska, Egon v Teplicích, ale přece i little shit is better than nothing.

Minulý týden jsem sobotu strávili na Čertových skalách, kde si mě, jak říká Čoko, Asu natřel na triko jak medvědí sádlo. Ale na neděli jsem ogary přemluvil a jeli jsme do tajemných a krásných končin k přehradě Bystřička. Kolem přehrady má svůj nejbrhůd Venca Kučírek - známá postava moravského boulderingu - více informací najdete na http://www.purebouldering.cz/ . A na přilehlých kopcích jsou roztroušeny i nějaké pískovcové drobky na kterých si zalezete i na laně.

Jedním z těchto drobečků je oblast zvaná Medůvka. Celou údolní stěnu Medůvky rozděluje úzký komín a po pravé hraně komína vede cesta "Nikdy neříkej nikdy", kterou v roce 1981 přehákoval V. Skýpala. L. Černoch V+A1. Teprve až v roce 1997 byl směr vylezen RP při nájezdu T.Pilky a T.Žerta. Cestě dali klasifikace 9- a fotka z cesty zdobí i lezeckého průvodce "Moravské skály.

Medůvka pro mě byla dlouho velikou neznámou až do doby, kdy o ni začal básnit Káčula s tím, že je zde parádní hrana, kterou nikdo z brněnského nájezdu nevylezl, prý s odšlapem do protější hrany 9- a bez těžká devítka (prý Medůvkovská klasa), kterou nezkrokovali. No když jsem zde byl s Dudem, tak jsem si vůbec do hrany netroufl a tak čas dozrál až letos s mým spolublogerolezcem Asuem a belgičanem Pítem.

Cesta začíná položenou hodně oblou hranou, kdy se podle nákresu vůbec nemělo jít přímo hranou, ale doprava na balkónek do no handu a z něj nákrokem do hrany. My jsme ladili ladili a přímo přes jemné bočáky lezli rovně, což je určitě pěknější a logické. Po cvaknutí 1.bh začína crux, kdy musíš sešlápnou hranu na tření (o této fintě mi kdysi říkal Majzlík: "Když se toto naučíš, tak pak už vylezeš všechny hrany.") proti stisku a přepadnou pravačkou o metr výš do šikmé lišty(viz.foto). Přibereš bočák a sešlápneš hranu výš aby člověk dokázal pohopsat do slušné dvojprstovky. Z ní vedou dvě varianty, moje přímo přes spoďák (hodně silová) a Asuova přes kulení se oblou hranou (dlouhý krok a technická) do lišty. Z ní pak bylo už jen pár kroků n.v. Nakonec to šlo spíš Asuovou variantou a hranu se podařilo přelézt.

O celé oblasti napíšu později, máme zde ještě pár špeků na zdolání a určitě se sem vrátím. Vezte však, že tato hrana opravdu stojí za to.

Dobré tření vinšuje Čaj