Ó baby, baby 1/3

Tak předkládám první část hovorů, kerá je tématicky zaměřená na více méně charakterové vlastnosti... Jen dodávám, že občas do hovoru někdo skočil, tak je to označeno kurzívou. Taky notně Kristýně pomáhala Kolouch s níž si starší rozhovor můžete přečíst zde: http://fotonec.blogspot.com/2009/07/mladi-vpred.html .... Ješjo raz děkuji všem, kdo pomáhali s otázkama a děvčatům za příjemnou kompanii.... Tedy čtěte:

Co vlastně očekáváš?

B: Nic moc. Nemáš žádný mega projekt v Krasu, tak nemáš co dělat. Já su trubka, ale je mi to jedno, co si lidi budou o mně myslet…. Ale vlastně mi to není jedno, to jen tak, že je v krvi! Zábava, pobavení, aspoň se něco bude dít, rozvíří stojaté vody…

T: Nevím co očekávat.

L: Že to bude rychlý, pač se mi chce spát!

K: Trošku se bojím, rači nic.

Za Vilmu či Lindu?

L: Ještě se rozmyslím. Která je světlá, stinná stránka? Jak pro koho? Musím Vilmu ještě poznat, znám ji jenom z vykládání. Linda je možná jen pseudonym, každopádně jsou obě mé světlé stránky. (vzhledem k tomu, že se nakonec nevyjasnilo, esli odpovídala Linda nebo Vilma, ponechávám dál v odpovědích nezávislé R, jako rybář…)

Jak by ses charakterizovala?

B: To je těžký, dělám to pro sebe, nebo pro někoho? Váhavý střelec, svoboda, příroda. Ve škole chci snad něco dokázat. Užívat dne ze dne, nevíš kdy to skončí, prostě budovat a užívat si. Mám i čas na sebe sama, tak je to dobrý, hledám sebe sama, ačkoliv sebe nedokážu posoudit. Veselá, usměvavá….

T: Na první pohled jsem jiná, než ve skutečnosti. Spíš ale kladně.

R: Zoufale zodpovědná, řekl to jeden kámoš a asi je to pravda.

K: To není úkol pro mě, ale pro vás.

Myslíš, že se ti borci při rozmluvě dívají do „duše“ nebo do očí?

B: Nevím, jak kdo, záleží co chceš. V mým případě asi do očí…

T: Dle toho co mám na sobě a co je můj cíl… Petříčka jsem uhranula očima.

R: Do výstřihu rozhodně ne, ale taky by mě to zajímalo… Kam ses mi koukal ty?

K: Určitě do očí!… Nosím roláky, aby se dívali do očí…

Proč ti říkaj Báro?

B: Pač su Bára. Jsem nikdy neměla přezdívku. Jakou máš vlastně barvu očí? Dle mně šedou. Ale prý každou chvíli jinou…

Proč máš ráda sama sebe?

R: Každý se má rád, to je láska na celý život. Copak by se dalo vydržet sám se sebou, když by ses rád neměl? Ono to ale není až tak optimistický…

Svádíš očima?

T: Pro zábavu, jen tak nějak ze srandy. Zkouším na koho to funguje, taková provokace…

Proč Chleby?

K: To je důvěrný….Bylo to při učení na maturitu z frániny, původně z la brebis - ovečka… To je přeliv, nebo ty vlasy vybledly ve Špáňu? To je příroda.

Životní priority?

B: I ta nejhorší hodina má 60 minut. Nemůžeš objevit nový oceán, když nemůžeš opustit starý břeh. No a prostě Carpe diem!

T: Dostudovat, nehonit se za kariérou. Co se stane, to se stane. Spousta snů, kdo ví….

R: Pořád tabu. Takže mi nic neřekneš? Být zdravá a spokojená a pak to další…

Jak si představuješ tu spokojenost? Vycházíš z pocitů, představa je jedna věc, realita druhá…

K: Kolouch - Trenér z plavání mi říkal: Kolouchu, život je otázkou priorit!.. A tak Kolouch přestal plavat. Zdraví, spokojenost, pohoda, …lezení!!!!

Preferuješ volnost, svobodu, nezávaznost?

B: Volnost, svobodu, nechci být uvázána.

Proč myslíš, že seš atraktivní?

B: Možná jen proto, že sem sama. Mezi lezci je málo žen a tím pádem je atraktivní každá.

T: Nechť posoudí jiní, zda jsem atraktivní.

R: Já si to nemyslím. Si myslím, že atraktivní je někdo za kým se lidi ohlížej na ulici. Asi na to nemám svůj egoismus…

K: Si nemyslím. Nikdo se mnou nejde na kafe. Asu se mnou nejde na kafe, rači si veme sedm holek do hospody…

Jseš inspirativní?

B: Možná optimismem. Baví mě to s lidma, ráda si zaběhám, maluji, potřebuji kámoše. Jsem rovnocená, ale záleží na lidech.

T: To nevím, spíš jak pro koho a jak v čem.

R: Jak pro koho, doufám, že aspoň pro někoho.

K: Snad jo. Doufám, že rozdávám pozitivní energii a náladu.

Experimentuješ?

B: Ráda! Ve všech svých zálibách a sama. S druhýma, třeba ve vztahu záleží na důvěře, bojím se, že si něco udělám při tom jak si to chci užít.

T: Jo, záleží podle momentální situace (třeba vztahové).

R: Ehm, nemám ráda stereotyp. Experimentuji ve všem, ale bohužel myslím, že ne dost často.

K: Moc ne, v rámci možností, žádný extrémy.

Co tě fascinuje?

B: Vše co je zajímavý, nový…příroda, Sasko…. Nefascinuje mě trošku brzdit, vrátit se na zem.

T: Všichni jezdí lézt do krasu. Nepracují, ale jenom se flákají…. Teď už mě to zas tak nefascinuje, ale dřív jsem opravdu nechápala, jak to ti lidi dělají.

R: Vole jede rozjezd! Dál!!! Po pár dnech: Příroda. Život. Ti, kteří vědí a umí.

K: Lidi co zvládaj 2x více věcí ,co já…

Jsi zodpovědná?

B: Jo snažím se být. Ráda ale ulítám. Snažím si to však pěkně odůvodnit…

Mám dvě tváře, mám období, kdy se vrátím k tomu, že tady nejsem jen pro užívání, ale třeba dělat i něco smysluplnýho, třeba pro skauty (vážná tvář). A pak zas mám období, kdy mě nějaký impuls hodí do fáze, kdy to vlastně skončí, taže nebrat to tak vážně…

T: Jo.

K: Jo, Kolouch - Protože ji záleží na osobních cílech. protože mám čistý svědomí.

Divoká a nespoutaná x poklidná a zodpovědná?

B: Co myslíš Asu? To tam napiš!

T: Obojí, záleží na co mám chuť.

R: Jedna z mých já říká: Spoutaná a nezodpovědná.

K: Divoká a zodpovědná…

Víš co chceš?

B: Já vím co nechci a co chci, to je ve hvězdách.

T: Jo vím.

R: Občas, mohlo by to být více a častěji ve více směrech, ale je dobré, když víš co nechceš.

K: Nevím…pořádně ne?!

Špatná vlastnost a které si ceníš?

B: Jsem bordelář, ve všem, nedochvilná… Dokážu být sama se sebou, myslím to tak, že když nemám na den program s ostatníma, ráda vypnu a maluju si třeba tričko a nenuceně přemýšlíš, nic nemusíš… Vážím si rodiny. Když to stojí za to, tak se to snažíš sdílet s ostatníma.

T: Jsem tvrdohlavá, ale tolerantní.

R: Linda – lenost x spolehlivost, tolerance… Vilma – nevím, nevím, když já nevím jestli by se to mělo shodovat…

K: Neumím se rozhodovat v klíčových situacích…..jinak jsem asi nekonfliktní.

Jak se chováš v krizových situacích?

B: Zbrkle, jsem impulsivní, takže tím si někdy škodím (měla bych přemýšlet a pak mluvit).

T: Jsem bouřlívá, až potom se mi to srovnává a jednám s chladnou hlavou.

R: Tak trošku po chlapsku, teda nevím jestli to je po chlapsku. Sem flegmatická, takže žádné histerické scény, aspoň se o to snažím…

K: Doufám, že klidně a zodpovědně, ale moc jsem jich nezažila.

Jaké si čínské znamení? Oblíbená ťin-ťong restaurace? Nevadí ti k jídlu psi a krysy?

B: Had. Restauraci nemám, moc tam nejím, ale ty jídla mám moc ráda (hlavně zdravý s řasama).

T: Nevím… Hladová okna na hlaváku…. JO!!! (pes možná ne).

R: Myslím že Kohout. Žádnou konkrétní nemám, ale dobrej gyros mají v průchodu Alfa pasáže a nejostřejší kuře windalu v Brně v tinghospodě krpolovskýho Tesca. Většinou mě to chutná.

K: Nevím, doufám, že opice. Do těch restaurací nechodím, maximálně čínská polívka v obchoďáku.

Lžeš?

B: Snažím se nelhat. Lžu jen milosrdně, snažím se toho vyvarovat, ale někdy lžu….

T: Každý lže, občas spíš nevinná lež. Velké nebudem rozebírat.

R: Snažím se nelhat.

K: Nelžu! Nikdy.

Seš už dost stará, myslíš i na budoucnost?

B: Ano, každá holka myslí na budoucnost, až nezdravě.

T: Jo, věděla sem co chci. Mám představu, co chci dělat.

R: Jsem ještě dost mladá. Ano, myslím, ale moc se podle toho nechovám. Každej myslí na budoucnost.

K: Asi někdy jo, konkrétně rači ne.