Širočinu "Fessura della Disperazione" v centrální stěně Sergenta.
Obecné info nevypadá špatně:
"Festura della Disperazione" 6a+ (6b+), (oblig 6a+)/ R2 (R4)/II
(R.Bonelli, D.Galante, P.Lenzi, 19 May 1974)90m (4P)
(Převzato volně z průvodce)
Cesta je považována za historicky důležitou a známou, protože je jasné, že případný pád v některých místech cesty by nemusel být zrovna příjemný. Lezení v této cestě vyžaduje odvahu přelézt celkem dlouhé úseky ( až 15m dlouhé) bez možnosti zajištění. tato cesta byla po dlouhé roky excelentním prubířským kamenem pro milovníky tradičního lezení, kde odvážné lezení je významnou součástí celkového výkonu. Cestu hodně zpopularizovala fotka Edlingera a Berhaulta (kdo jména nezná, ať se stydí) jak mastí hore na sokola. První free sólo poslal Gabriele Beuchod a cesta má mnoho dalších sólo přelezů.
Zajímavé je, že v cestě dost výrazně traverzuješ a tak se nabízí možnost prohloubit si zážitek vzdušným lezením na sokola a ručkováním s nohama na tření. Takto je cesta hodnocená obtížnšji 6b+ než standartní metodou lezení širočin - s pravou nohou vevnitř 6a+. Určujícím faktorem celého počinu je také hejblátkové zázemí. Máte-li camaloty velikosti 5 a 6, (R2 jinak R4)) můžete si pěkně po pěti metrech odjistit nejištěné traverzové pasáže a máte při lezení slunce v duši.
My měli pendrek a tak šla pěkně noha do spáry, za námi kluci pulcojedlíci měli monster camy a šudlili v klidu travarz v druhé dýlce ručkováním se zajištěním. Ve třetí délce se karta obrátila, protože souboj: naše špička-pata versus jejich sokolík hrál zase do karet nám. Štandy jsou festovní, po třetí délce můžete na pohodu slanit a jestli máte širočiny rádi a trochu těch zkušeností, vůbec bych se této habaďůry nebál.
Čiao Čaj
Žádné komentáře:
Okomentovat