Vybrané hrany mě oslovily vždy něčím specifickým a toto subjektivní zaujetí opravdu nemusíte sdílet. Proto se nelekejte některých úchylnějších kousků, třeba jako v dnešním článku. Začnu pěkně od podlahy prefikanou cestou na Ostašského "Zrádce" s veselým názvem "Cesta Mlynáře Holínky".
O víkendu jsme se v dobrém rozpoložení toulali bez průvodce Horním Ostašem a náhodně jsme se dostali pod známý útvar " Zrádce", který z náhorní strany obdivují turisté a fotí si zrádcův skalní špičatý nos. Na pěkném plácku z údolí a mě koukla hrana jak vystřižená ze Stanage, s jemnými vlnkami a jedním kroužkem.
Narozeniny už jsem měl, tak jsem rychle v lezečkách valil teto dárek rozbalit. Tři kroky - tlama - a potom ještě jedna když mi smýklo kopyto zpod kruhu v jemné římse. Kýho šlaka nasraný jsem to tam foukl a doma zjistil, že cesta je ohodnocena pouze tajemným stupněm VIIc.
Dopad je příjemný, nástup vypečený, prověří kvalitní techniku i lepičku. Nad kruhem kromě dvou jemných kroků jsou ještě hodiny jak blázen lehký terén k vrcholu. Inu veselohra jak má být. Na pískařích má dvě hvězdičky**.
Nemyslete si, že budu prezentovat jen lehké cesty - nejsem sice drsnej, ale doma máme tvrdou vodu - takže příště Xa ať nežeru :)
Čaj.
Žádné komentáře:
Okomentovat