Pospolitost

Jaká že vlastnost odvěká, od věků dělá z člověka lidskou bytost?

Dyž se Tlamolep a Pyčinka vydaj za humna do Krysu, je téměř jisté, že to špatně dopadne. Často se muckaj s první kerou potkaj a někeré budou snad do skonání znásilňovat, nebo se aspoň pokoušet oject ňákou další, dick s těma dajnýma je to taky často přestává bavit…

Může za to ona blbá souměrnost? Je pravda, žeš právě křivky dělaj první dojem a podmiňují zájem o další rendez-vous. Nadruhou stranu, najdou se i tací, keří by do toho už rádi píchli a nechali se jen unášet vizí jistot a pohodlí, bez vidin nevázaných zážitků a bouřlivých prožitků, často bez zbytků soudnosti a tudíž rozvážnosti…. To pak nejeden člověk skončí v oné magické a bez balastu a rozmaru chlácholí právě ty rozvážnější, protože mu to onou chvílí bylo dáno do vínku…..

Ať je to k víře, či nevíře, je to ona opatrnost, či rozvaha, keré nás sic drží nad kalnou vodou nejistot okolního světa, na stranu druhou však dusí rozpálenou duši v horké krvi…. Jistota! Jistota!!......Jistota!!!!!!! Copak musí být fše na pohodu a klid? Nejsou právě zaváhání oním kořením, jež nám cestu klikatí a my ji o to víc vychutnáváme, či naopak o to víc trpíme… K čemu by však bylo uklidňování, keré stejně jako sud piva je pouze vstupenkou na chvilkové lebedění, nebo berlička, kerá samotná daný problém nevyřeší… S tím se musí chtít(!) poprat daný člověk sám….

Nož co je krásné na mezilidských vztazích je právě jejich nevyspytatelnost, matematická nezdůvodnitelnost a (ne)řešitelsnost. A právě ony snahy o řešení, konfrontace a rady blízkých tvarují z každého člověka ony lidské bytosti, dále působící jako již jasněji definovatelné.

Sou to právě výčepy kteréšto sou určené nekonečným diskuzím, je to jakýs protípól uklidňování duše alkoholem. Né nadarmo se říká, že kdo moc přemýšlí a tudíž ví, je méně štastný, jelikož ho ono vědomí (čehokolif) tíží ….Furt v jakéms kruhu…

Když byl onen večer jeden narozeninový oslavenec postaven před Hornickou smršť, bylo příjemné pozorovat, jak se dotyčný snaží rozpoznat jednotlivé ingredience a tedy rozšířit své vědomí o další z nápojů tišící hořkost duše. No na druhou stranu když sme se s guru snažili před Průmkou vyřešit problém filtrace politúry, došli sme jen k polovičnímu uspokojení ohlodaného rozumu tím, že sice v Rusku ví každý jak se ona politúra filtruje, nož my můžem být odkázání pouze na kámoše, věnující se intenzivně zkoumání par z toulenu a jelikož těch moc neznáme (resp. neznáme, nebo to nejsou kamarádí), nemůžeme onen problém dořešit a tedy ani stvořit nápoj pro milovanou duši…. Zas kruh a neukojená duše…

Chm, krásně je každá věc podmíněná jinou a možná právě poznání, že jistota v pjůr stavu neexistuje, by samotnou tužbu srdce sice uklidnit mohlo, ale když by té naší pospolitosti nevládl strach a obavy právě z nejistot, tak by bylo vše moc snadné, než? (taže zase kruh a nula bodou…)

Shrnuto: Má to cenu? …… Nemá!!!....... (anebo, že by jo?)

PS: Chtěl jsem psát o včerejším a ještě jednom večeru, ale chod mysli ve spolupráci s prsty mě spíš dotáh k výše napsanému automatickému pseudoúvahovému textu. Tedy případná obava z toho, že jsem špatně zfitroval politúru je opravdu lichá…. Čačačača!