Odpůldne s Helmutem

„Na periférii ve starým Fordu, na periférii ve vším komfortu.“
„Skrz periférii v zánovním Fordu, skrz periférii sníme o komfortu.“

A už si to štrádujem ke Klajdě, ale to řidiči přeskočí kolečko (nebo převodovka?) a předjíždí Audinu seč může skrz plnou lajnu. Borec jen troubí, ale už tuším, že začne hra na rychlejšího zajíce. V rovince sice ztrácíme, ale v zatáčkách se opět začneme přibližovat. Borec evidentně ztrácí nervy a zpomaluje, Leontýna je však ženská jak se patří a začne se lepit na zadek. Borec to vzdává a dost nasranej zastavuje. Leontýna neváhá a vystupuje, aby si to vyříkali z očí do očí. Chlap je zaskočen, přece jen ty ramena a ten rudý obleček, to by vyprovokovalo snad jen nadrženého býka. (poznámka pod čarou – módní kabátek je plněn pravým pěřím pouze z sedmiměsíčních mláďat přímořských pelikánů) Borec tak vzdává a jednoznačně ustupuje, mi však máme cestu volnou a přidáváme na plyn….



Hoj ty bílá Rudico, ty tajemné místo, co že komu dobrého, dopřála bys bystro?
Jenovi snad Šípkače, Leošovi Válku, Vlkovi pak silného, čaje plnou šálku.
Hoj ty šedá Rudico, ty mystické místo, co že komu pjekného, dopřála bys jisto?

Leontýna mektá, že má v zálusku ultimátní hnus a ultimátní quest. Pod questem si opravdu rozbalíme vjeci a navíc rozlízáme na kluzišti, ale dále pokračujeme jen k hnusu….Na hnus bardzo ladne, kroky téměř logické, rukám dosti nachčije. Po vyzkoušení radím cestu na fleš, no borka, ač silná, rukavici nezvedne. Další pokus dává, já pač ji nechci zahanbit, ještě jednou ve výlezu sedám. Pak se už ale nenechám... Schodujem se, že je to za šest, možná plus, ale to by zase byly řeči a tak to nebudem dál pitvat ….



Idea o questu padá a tak dem prověřit prsty. Na rozdíl od Ramenáčky bobule nežeru, pač nejsu překližkář, a tak úpím v každém druhém kroku. Bo sou překližkáři tupí, vymýšlím program jak navěc, bo chcete-li jak vykopat jádro pudla. A pač sme dva a různě dlouzí, tak rovnou bety dvě. Překližkářka se nezapře a za chvíli dává, já ze solidarity pouze přelízám TR AF, zato s téměř domyšleným programem. Jo no, rači příště ňákou bobuli sežeru, bo přídu o pracky...



Hoj ty bílá Rudico, ty tajemné místo, již se nám i setmělo, utíkat nám nádo býstro.
Hoj ty šedá Rudico, ty mystické místo, příště si zas najdeme, pro přelezy místo!