Adventní neděle

Vánoční svátky se blíží a tak i spousta lidí se teší na tyto dny „míru, klidu a pohody“. Neznabozi vykupují OCečka a superhyperXXLmarkety a tak vůbec podobně. Ti pobožnější tráví konec týdne v pohodlí rodinného kruhu, či krbu a téměř vždy i nedělní dopoledne v kostele. Takto i my s Márou jsem se uplynuvší adventní neděli vydali do jednoho menšího – lakonicky – Kostelíku. Uznávám, že naše pohnutky byli zcela jiného rázu, ale kázání v podobě „zavyučení“ místními bouldry a přijetí hostie a krvi Kristovy v podobě prachu a skoročaje sme dostali také. Jaké to tedy bylo?

Až v Adamově sem zjistil, že do Josefova o víkendu jezdí jen tři busy a na ten druhý bych čekal půl dne. Hajk v rozverných sněhových přeháňkách se daří až někde za Adamovem a tak nakonec pohodlně stíhám i smluvenou desátou na sraz u Pýčiny. I přesto, že sněží, je docela teplo, ale na Krkárnu to kvůli bílému prachu není…..Skorostřízlivý Mára přichází s tím, že noc byla náročná a snad i zábavná, ale nepamatuje si ani banalitu jakou je zabalení vlastního těla do špivora (neboli spacáku pro jazykově méně nadané jedince)…Podle dechu na vzdálenost pěti metrů tipuji dvě až tři promile, ale den je dlouhý a spalování alkoholů v těle snad pomůže i k zahřáti tělesné konstrukce….

Jak sem naznačil pokračujem na Kostelík, kterýžto je již obydlen zelenými gumami. Oheň už jen čoudí (až do večera), ale nehřeje. Naštěstí přestává sněžit a tak se dem rozlízt do Staré cesty. Ne nadarmo je tato cesta v humusu, myslím, že i co se týče výmrdů, tak by byla dost včele, snad by ji skočil jen Výlov a Podzimní. Na xtý pokus přelézám s kolenem u krku chujovinu u prvního a paxe modlím (žeby přece věřící??), abych nespad a nemusel to lízt zas. Naštěstí už lehké a ruce tolik taky nemrzli….Dál dem prubnout Hnusáka od eMendeMsu, kde oba nalehko dolízáme k styku s vedlejší cestou a s úvahou, že zde to asi končí, slaňujem dolů. (Paxemse dozvěděl, že nad nýtem ještě dál žlábkem až ke stropu.)…

Pokračujem tedy Hýskovým Oknem, což mi příde víc jeskyňaření a pomalu uvažujem nad hlavním bodem dne, který nakonec padá na Zimní….Jištění cesty vypadá dost nepěkně a tak volíme vedlejší Zatajenou pro možnost nacvakání a letmého pokusu shora….Jojo, člověk míní a PB mění, tak trochu se nám hlavní kázání přibližuje a tak než dojde na samotnou Zimní, marně bojujem ve výlezu Zatajené… To se nakonec nedaří a později opět zjišťuji, že kromě toho, že to není Zatajená, ale Nikdy neříkej nikdy jsou obtíže skoro těžkých osm a navíc doporučuji perfektní kyčelní ohebnost a rozpětí kundora!... Na letmý pokus v původním questu nakonec dojde a tak není problém prubnout ladnou drogu na ostrém konci. Vše se daří a tak můžu spokojeně se žaludkem na blití a prachem v hrtanu cvaknout slaňák rádobyZatajené a spokojeně hecovat Máru. Cesta se mu taky líbí, ale vzhledem k odbourávání cizorodých látek ve svém těle, k tomuto účelu přerozdělovává i energii a je rád, že ví, že to někdy příště zcela určitě půjde…..Upřímně, myslím, že hnus měl být rádobyZatajená a Zimní nechat v kráskách (teda až na poslední dva metry….)

Nezbývá, než se v něčem dolézt, tedy v Podrazu, neboli po madlech až do stropu a poslední špetek obětovat na vedlejší Hodinky. Lomítko 5+/6-, sem sice ve Fráňu nikdy nepotkal, ale v Josefově už dvakrát. Jištění vypadá v klidu a tak nezbývá, než lézt. A ejhle, z dolezové se po každém dalším pokuse stává questózní a později i samotná nutnost vyzvednout ponechané presy. Z Podrazu sem totiž kontroloval stav jištění, možnost případných pádů do starého nýtu a zároveň ponechal i presy….. Po deseti marných silových pokusech se dostávám k prvnímu výraznějšímu chytu a po dalších téměř deseti pádech i k „madlu“ ze kterého se pohodlně cvaká nýt. Bohužel již natolik vysílen závěrečnou liturgii se mi radost z téměř dosaženého nýtku okamžitě rozplývá, pač opět padám. Díky této svalové neschopnosti nechávám delší pauzu a pak hurá do toho… Už se daří, ale pro změnu mi dochází v perfektních, ba přímo ukázkových madlech nad nýtem a tak musím otestovat kvalitu jištění „drobnějším“ odskokem…. Na asi třetí pokus doskakuji i k expresce v posledním jištění a definitivním shybem ukončuji své nemalé trápení. Musím dodat, že tato cesta při čerstvé formě je maximálně za sedm a jediné, čím si nejsu jist, je dolez, kerý buď končí vpravo u hodin (myslím), nebo vlevo ve slaňáku Podrazu….

Krásné prožití svátků a mnoho úspěchů v nové sezóně přeje Asu……Amen!