Tesla Minibouldercup

Než rozjedem se, ten na onu, ten na tu stranu, napijme se medoviny! Studenti, každý z nás je jiný! Ne každý stejně vypije. Pij i ty svatoušku a nebuď líný, ó Čaji, ó Petříčku!

V převečer závodů se naskýtá možnost pořádně se rozhicovat na koncertě pankáčů. Moc neváhám a sice sám, ale vyrážím. Překvapením mi je lekhce nachmelený Leošák a tak jen ze sebe vychrlím: Buď zdráv, čím víc kdo užije! Jsou předsevzetí, jsou však činy a žádný hřích není bez příčiny. A už rázně pokračuji k výčepu. Squadra se rozrůstá a kromě Petříčka přibývá i Čajík se Stračiatelem. Leontýn si sice neodpustí kázáni: Nebuďte, hoši, jako třtiny! Přesto však ať žije krása kocoviny! Ale hudba volá a tak na pití stejně už nezbývá čas…Pogo je přísnější než su zvyklej (jednou si dám sám pěstí přes držku a pocuchám si pravý loket). Než Visáči zahrajou Traktora, už ze sebe málem vypouštím duši. Nož ale povinost je povinost.

Po skotačení chvílkové doplňování tekutin, testování ZETORU, Stračenovi Chrlický polibek, Petříčkovi oplatit okousané břicho a už je tu Šára nesouhlasíc s kýmsi, že se my nejednou v životě spálíme, pro malé svůdné nic, jež se vždy v dešti rozplyne…. Pak druhá vlna musiky a pogo de stranou na úkor taneční kreativity….Čtvrtek vypadá, že minem díky závodům Podnebí, ale zdáni jen klame, žeš Vilmute? Po šesté je teslácká bouldrovka plná a fšici se snaží seč můžou. Bouldry sou více technické, ale najde se i pár silových kousků, člověk hned pozná rukopis OndryŠ a OndryB. Dobře ste to hoši postavili! Dyž to vemu za sebe, tak dva nej bouldry bych bez té atmosféry nevylez. V prvním hec s Bárou kerá vedle bojuje s nějakou chobotinou a jen zbytečně překombinovává. Dyž ale příde správná hudba a chladná hlava posílá to tam. Mně nezbývá jiná a nakonec fix v patičce zvládám a i přes vyzutou lezečku už také nepouštím….Druhý ještě intenzivnější pocit prožívám na „vratovém“ bouldru. Sem v hlavě přesvědčen, že to určitě de, ale tělo už nechce. Hecuju Honzu z Jaroměře a jakmile to pošle, podpoří zas on mě i přesto, že vzhledem k počtu pokusů si už nejsu jistý esli to i přes vnitřní přesvědčení fyzicky ještě dnes pude….Všechno ale de, žeš? Někdy jen hůř. Radost z přelezu je veliká a jediné štěstí pro něj je, že není ženská, pač jakmile sem mu skočil do náruče, jistě bych polibky nešetřil…..No na Čajíka mně sice chybělo jen 15 bodů za pokusy, ale musel sem se šetřit i na večír a navíc poslouchat jak sem dobrý by mě za chvíli přestalo bavit, taže si to odskáče on….

Vyhrála zkušená Vilma před silnou Peťou a Killy před VojtouV, keří sice vylezli kromě nejtěžšího bouldru vše, ale rozhodl počet pokusů…..Do pořadí by mohl promluvit i Petříček, ale jen zkonstatoval: Jsem citlivý, jsem něžný, vnitřně bohatý. Mně se vždy smůla lepila na paty. Nepoznal sem nikdy, co je nuda. Je však lehko být ctnostný, když chybí ti k životu síla. Jeden by skoro řek, že se mi sutana zalíbila…..Vyhlášení, šampáňo a hurá kam jinam než pod Neby. Auto je dost nafukovací a tak v kufru s Honzou vcelku pohodlně popíjíme pivo….Energie jako by nekončila a dyž Čajík hecuje: Proč sváděl bych vás ke zbožnosti, já který znám pouze kouzlo bezbožnosti. Já, jenž jsem žal kopřivy svou cnosti, nezbývá než válet dál. To já navíc nevím, co je pevná vůle. Jdu za nimi prostě, jdu za nimi rád. Nemusíte se o mě bát. K tomu trio smyčců a zas jen žasnu, že i na lidovku se dá skotačit, ruce sice bolí, ale nohy i hlasivky vše zvládaj….

Pokračování na Sklo je samozřejmostí. Killyho ani nemusím nutit pít, strácí ostych a je mi ctí si nejen s ním vypít něco z plachetnice. Pak si ještě parádně užívám rozhovoru a než nad ránem zmizí, jsem téměř spokojen. Zůstává jen ta, jenž někdy smutně, někdy vesele, natáčí víno, chmelí pivo, je většinou odkázána na strávníky, které tam přivážejí taxíky. Přesto, že nemůže si naříkat, vzpomíná často a ráda na čas, kdy ještě před chvíli byla pinglicí, teď už ale svým očím nevěřící. Dále onen večný pesimista a ta u níž snad můžeš se spolehnout na svou čest a na upřímnost…. Zabřednem všichni do diskuze a já dostávám od lazebníka veřím, že úpřimné mravokárné kázání. Ale byla-li to vše jen „hra“ a má-li vskutku lež tu zničující moc, měl by brzy po kráse, byl by brzy ošklivý jak noc. Lež je totiž účes, který nesvědčí. Ať podívá se do zrcadla lhář, ať sám se o tom přesvědčí!

Po takovém dnu je jistě na místě restart, ale večer je za dveřmi a tentokrát se starým šizuňgem procházíme od výčepu k báru, vždyť bylo by přeci fňukavé, když by hráč jako on nechtěl si nechat další karty rozdávat, kdo jiný by pak mohl plašit děvčata? Člověk moudří a prozřívá, tou nocí však nic nekončí. Druhý den vše nabírá obrátek a v Josefově se začnou dít věci, ale to je tím, že krev je přeci krev. Jednou ti proběhne přes cestu kočka a dáš celý život za úsměv….

Krásné to bylo a jak se vše vyvinulo dál? To se čtenář zas někdy příště doví. Má-li však pochybnosti, či je snad pobouřen, pak věz, že stihne spravedlivý trest všechny na této zemi, kteří by nejen nám byť jen stéblo přes cestu rádi přeložili…..

Blablablabla asu obecný….

P.S.: Výsledky asi u Tesláků na stránkách, ale ty důležité sou, že Čaj byl pátý a Petříček třináctý. Fotky od Seba zde: http://sebastian2.rajce.idnes.cz/ a další dodá Hary