Jaro po Holštejnsku

Dobře se rozhlédni. Při této orgii hladový sytí se, žíznivý opíjí, cos přec však zůstane, co nikdo jasně neví. Stěny vzdálené, v nichž kouzlo volnosti laská, a hory především, ty hory, mužů láska, jež vraždí rychleji než víno, frej a děvy.

Prej jaro! Prsty sic svrbí, nož déšť se sněhem vnucuje jedinou možnost, prubnout Kostelík. Ten je sice také dost proteklý, ale odděláme si tak aspoň černou práci na kerou by stejně muselo dojít. S Čajem sme totiž již minulý rok vyhlídli dva směry vlevo od Tunelové a vrtání se jevilo náročněji, než samotné lezení. První borhák v levé cestě, pracovně nazvané Snesitelná lehkost blití, vychází na mě. Víc než pět metrů nad zem mě to nepustí a rozhoduji se pro odsed do dvou hrotů, keré nevypadaj na to, že by chtěli držet jak přibetonované, nezbývá však než zatnout půlky a věřit. Vše ještě pojišťuji dvěma háčky a pochybnou skobou v lokru, ale nemužů se zbavit pocitu jako bych visel v pochybném štandu A6tky, kde sebemenší chyba v postupu skončí přistáním na zemi….Dál vrtá Čaj, a i přesto, že nad borhákem dělá jen jeden krok za háček, má prdel sevřenější než já a jen čekáme kdy mu háček vybije zuby…Takto, navíc ještě se Stračesem, připravíme pravou linku pracovně nazvanou Sirotek. Určitě dojde i na prodloužení přes závěrečný strop, ale toto extension, neboli Sirotčinec, bude žádat nejméně desítkové síly…..Nevím, zda to ta díra přitahuje, bo co, ale zase skončíme u nekonečné diskuze na téma ženšiny, Čaj nás však ujišťuje, že ještě žádnou nikdy nesbalil, maximálně akorát svačinu do práce. Bratru věřít musím a se tmou tak balíme a valíme k Pepkovi na Holštýn popít s přáteli a trochu povyrazit z kopýtka….

Následující část není příliš vhodná pro kojící a zodpovědné matky, dorost a mládež do 18 let……… Nebo-li můžete zahynout rukou poety*?

I přesto, že na večírek došlo víc než dvacet lidí, můžu s objektivitou sobě vlastní říct, že je všechny převýšila jediná osoba…. Cos tomu chtělo, as entropie, aby bylo jasné, že ona osoba byla ušroubována, nož zcela nejistá kým. Říka se, že matka vždy jistá a jen otec nejistý, nož zde jsme seznali, že i výjimka potvrzuje pravidlo a v této nejistotě našli pouze jedinou pravdu, že Buril je těhotnej zcela určitě (jen nevíme s kým…)

Mládí bývá někdy náročnější než se komus může zdát a tak i osoba prožila nejpohodlnější léta, trochu jinak. Po smrti údajné matky se údajný otec rozhod pro vzdání holdu nad onou událostí jedním z Hitlerových projevů v gestapáckém oblečku. Osoba pak byla tužena se sestrou po všech stránkách, jak fyzicky - obědy vařeny již z rána, místo kondičně-tanečních lekcí v Rytmu, pak boxování v pytel, tak i kulturně - nesprávná odpověd na vzdělanou tezi v řečtine, či latině byla okamžitě schlazena a pokárána českou reakcí ve smylu bandy čuráků…. (nevím jak vy, ale já v 8 letech maximálně ovládal prvních pět písmen řecké abecedy…) Tuhá výchova pana akademika, podléhajícího pouze démonovi, pak vychovala zcela samostatné a lojaální občany, kterých se nám v dnešní době moc nedostává. K lezení pak osoba dospěla jakožto zcela ošklivá a tlustá existence, o kerou by ani rómský občan neopřel své kolo. Samotné prozření nastalo při hvězdicovém pochodu po Fatře s asi 13ti šontáky a ňákymi dámičkami a při následných výjezdech na Pálavu apod…

Určitá svéraznost, této mladé osoby, která se jen dřív narodila (to prej v lezení nebyli ještě žádné éterické víly, ale jen rajdy a skoromuži), ji zůstala. Donutit v pracovní době svou drahou polovičku v uniformě po kolenou přejít chodbu tam a zpět kvůli odpuštění, ukončit vztah na základě výhry v páce, seznávat za důležitější, krásnější bicák (mmj. o dva a půl cáku větší obvod, než Wilibald) a napečenou buchtu než kozy, v izolaci na závodech místo meditací a rozcvičky vyhulovat mezi futry špinky, či seznat lepší nerodit děcka, keré lezou do pěněz víc než kořalky a navíc nejsou tak dobré, je jistě poněkud extravagantnější než zaběhlý přístup zodpovědných občanů nasáčkovaných ve středním proudu… Jediné, v čem se jistě shodne se širokým spektrem lidí je fakt, že jistič, by neměl být piča…

Svou lehce nacionalistickou povahu osoba vztahovala nejen na státní příslušnost, kdy chtěla dát přes držku Tašunkovi, za údajnou asiatskou vychcanost a kerý má navíc slyšet i to, co se na Ukrajině šeptne (nezachránili ho ani parádní makomuffiny, keré by naopak zabraly jak na zralé ženy, tak i vyzobané slunečnice…), tak i místo rodiště, či bydliště, kdy jako zarytá Tuřaňanka, chtěla navíc zmlátit i Stračenu za to, že je z Chrlic (musím seznat, že dybych zmlátil Stračesa, začal bych se sám sebe bát….).

Nož na onu osobu sakra bacha i lezecky, nejenže během pár týdnů hodlá Ztopořit větěv, ale ještě nám pry sakra ukáže, to i Vlk bude v žlutých elasťákách zarytě výt na záchodě… Jediným problémem tak zůstává dilema, zda se u této osoby jedná o ženu, či o muže, Ani při výkladu karet nebylo kartářkou zcela jasně určeno ni tak, ni tak. Nutno dodat, že z mého pohledu, hlavně při objasňování, kvůli čemu a proč osoba leze, mi i přes spíš ženský výraz ve tváři přišlo, že vše vypráví chlap. Nejasná tak zůstáva i otázka případné homo, či heterosexuality: Je obdivování polonahých mužných těl v úterní odpůldne kdes v Rudici kocháním ženských očí, či tajnou touhou chlípného muže???

To mi pak Stračes řek, že akorát pouštím stavidla a su moc přísnej, pač su negr, ale já myslím, že ho stejně jak Čoka chytl jen jakýs stihomam… No a mě tak nezbývá, než se s váma rozloučit myšlenkou týdne: One flower is enough a pak mi polib prdel!

*poznámka určena editorovi myšlenek onen večer vyřčených (zcela subjektivní názor neztotožňující se s názorem editora)

Konec části ne příliš vhodné pro kojící a zodpovědné matky, dorost a mládež do 18 let…