Fatalita okamžiku

Den první – Pádím na Čerty. Pod stěnou už zevlí místní sebranka a tak není problém zkusit můj věčný projekt – Rovnici. Hned z fleku padá, a tak nezbývá, než se pověsit do Kováře. Vždy už to je skoro tam, ale furt nic. Zkouší Zuza a ta je taky blízko... tak tedy Pjótr a kupodivu z prvního ostrého to dává, čímž mi kazí radost, pač po přelezu Rovnice, kterou on smlaskl už dávno, se musím teď snažit i v jesenické legendě.

První noc – Pire konečně dotáh do Nádraha zdravku, tedy aspoň rychle, stručně, výstižně a hlavně přehledně. Dál se věnujem omamním nápojům...

Den druhý – Na Šafářovi čekají parádní projekty včetně Šafářčina alkoholového excesu, což je narovnání jedné z nejhezčích jesenických cest a Očistec, který očistí nejen vaše tělo, ale i duši, pač na 35 metrech potkáte jen dvě očka a za sedm to taky není...Pjótr po včerejšku nahecován, ale tupý pokus chci dát ještě před ním. Dovazuji se, ale...Žuch!!..Kouknu a vedle leží na zemi borec z vedlejší cesty. Poskytujem v rámci možnosti první pomoc a řešíme transport, pač nejbližší signál, je až 10 km daleko. Borec měl setsakra štěstí, dopadl na víceméně rovnou plochu a s páteří to vypadá „dobře“. Jenom kouknu hore a s údivem zjišťuji, že v borháku není preso, a to jen tak leží cvaklé v laně. Zachvíli předávka a večer zjištění, že to odnesly obratle a trochu plíce. Borec má však tuhý kořínek a doufáme, že se z toho vylíže bez následků....

Druhá noc – Trochu víc se vžívám do prošlé situace a se smíšenými pocity du na chvíli spát a pak opět konzumovat hořké pití. V duchu stále fandím, a doufám, že vše bude ok....

Třetí den – Došlo i na Kováře, ale spíš abych zapomněl, borec už leží v Brně....

V některých chvílích si člověk připadne absolutně bezradný, i kdyby chtěl nezmůže nic. Někdy si říkám dobře ti tak, někdy: teď bys zasloužil..., jindy jen: uf! to sem měl štěstí...Za to všechno si ale můžu sám, jsem sám sobě za vše odpovědný. Když se ale něco stane někomu jinému? A navíc z čistě debilní souhry náhod, které téměř nejde předejít? Tehdy bych rači byl na onom místě a trpěl a odskákal si to za něj, přeci, stejně bych zasloužil pětadvacet a napříště byl třeba pokornější....