Toto není seznamka, ale vlastně tak to tím všechno začalo. Šli jsme s Jíťou a Borou poznat Sochorskou skálu a moc se nám zde v okolí Řikonína líbilo, dokonce jsem si vyhlédl projekt v línii staré hákovačky, která volně nebyla ještě přelezena. Brnknul jsem Vlkovi, zda by nebyl problém je zkusit volně přelézt, provizorně třeba přes skobu či stopery (skoby zde byly prý v roce 2005 někým vytlučeny)a třeba potom se domluvit na přijištění.
Včera jsme se s panem spolublogerem Asuem šli na věc. Na rozlez se Asu prošel na os v pěkné 8-, já si dal nějakou sedmu a šup na topinku pozkoušet kroky. Asu jde první, volá dole z plotny něco o sedmičce, víc ne - situace pod stropovým převisem (1,5m)
se mění a Asu volá něco o nelezitelnosti. Nakonec klíčový nátah do dobré 4mm lišty vymýšlím já, když poždímám na hraně velice pěkný poštěváček (Asu si jej zamiloval).
Asuáč zase pošéfoval kroky alá Wolfgang, páty, vypouštění noh a jiné finesy. Nakonec jsme si každý našli vlastní sekvenci kroků a úplně odlišné řešení vypečeného výlezu. Byl čas na vymyšlení jištění, Asu chuj zabušil prý tutovou skobu do místa původní hákovací skobky, nešla celá, tak ji obhodil "tutovou repkou". (Potom mi ten kryšpín řekl, že tu repku lavinovku měl 4járy v Jesu v projektu), 120cm smyčku jsme si pro jistotu nastavili z vedlejší cesty "Splněný sen" a v nástupové plotně cvakli jeden starý nýtek.
První pokus jsem zkazil jako školák v posledním kroku a otestoval skobku a repku - vydržela. Druhým to šlo na pohodu a Asu si své pokusy trochem zkazil tím, že měl ruku pod lanem (viz. video) po svém třetím pokusu se odporoučel, vyrval skobu a solidně se prolétl - chytla jej až ta stodvacítka z vedlejší cesty. Na víc pak už pak nebyly síly. Tak snad do příště natrénuje ždímaní malých piščouřat ten divoch.
Pro eventuelní zájemce o přelez " máš-li pod 170cm připrav se na peklo, ostatní by měli udržet 4mm a 6mm lišty bez nohou a jiné vtipné finesy. Inu zajímavá oblast, zajímavá cesta.
"Mokrý sen" 9UIAA
27.4.2010 J.Šálek, L.Abt. Cestu v blízké době ještě dojistím.
PS: Článek o celé Sochorce dodám později a jelikož je zde příjemné zázemí a hospůdka, příští středu nebo čtvrtek bychom mohli zde urobit sešnu a popolézt, co vy na to? Večer vláčkem nazpět nebo přespat v přírodě.
Čau Čaj.
Slza mi ukápla, Čaju. Tady sem začínal horolezit. Na nohách něco jako pohorky, za pasem kladivo a v kapse pár dužníků plus dvě karabiny. Tehdy ještě bez lana, takže by posloužily jako chyty... Údolní stěna velkolepá, ale naštěstí sem se vysypal už v desíti metrech. Odřenej a pomlácenej jako nikdy, kamarád vydatně pomáhal s nahozením dechu. "Ty vole, průser! Volat sanitku? V žádným případě, to bysme doma dostali pár facek navíc." Přes dvě hodiny se belháme po kolejích do Říkonína na nádraží a pak tradá dom. Záda divně mokrý, ruka bolí a ksicht, taky žádná hitparáda... "Spadl sem ze stromu, jo?" a pomale si to štráduju dom. Ve dveřích překvapený pohled, šup do auta a tradá na úrazovku. Prohmatání, rengeny čtyř různých míst, ultrazvuk a nějaký řeči o pitomcích a velkým štěstí. Pak sem ještě ležel čtrnáct dní a všechno mě bolelo, záda v podobě jednoho velkýho strupu mokvaly, no žádná hitparáda... To bylo moje jaro 1994. A teď? :-) Willhem
OdpovědětVymazatA teď? No teď uděláš pořád jen 8 shybů jako tehdá, ne? :-)
OdpovědětVymazatKlingos
odvážnému štěstí přeje! nadruhou stranu je-li to štěstí unavené, sedne i na vola...těžko říct kerý případ platil pro Vildu, rozhodně zajímavý začátek.....asu
OdpovědětVymazat:-)8 shybů? Myslíš na pravé nebo na levé? Podnebí teď! Willhem
OdpovědětVymazatToto mě fakt pobavilo:
OdpovědětVymazatAsu chuj zabušil prý tutovou skobu do místa původní hákovací skobky, nešla celá, tak ji obhodil "tutovou repkou". (Potom mi ten kryšpín řekl, že tu repku lavinovku měl 4járy v Jesu v projektu)
Aleš