Velikonoční Tisá

Možná by název článku Velikonoční Ostrov byl přesnější, ale o to nejde.

Skok na Hastrmana.

Začalo to v Podnebí - jako ostatně častokrát. Pití, fotbálek, švanda a záchraná ruka topícím se od Stračesa neb Peťan dal přednost velehorám a Stračena si po pár panákách nechal mnou vsugerovat, že na světě asi není nic lepšího než mít Čaje za spolulezca. Do kárky se věšel i Mareček se svoji sympatickou slečnou Žofií a jízda mohla začít....

Jediná hudba v autě bylo zepár mých cédéček, které pamatovaly ještě dobu když byl Pražskej hrad dřevěnej. Myju si ruce jak Pilát neboť jsem opravdu neměl čas se v něčem hrabat a sebral jsem směsku z mých mladých let. Nevím sice jak Žofie přebrala kombinace "Syčáků", "Záviše"a ostatních psychadeličností, ale jasným vítězem se stala "Interšpár kompilace Bedlesů" (čti bítls), kterou jsme jako trumfové eso pak také vytáhli na afterpárty u našeho auta, když zavřeli a neděli hospodu.

Fimfárum IXa - chléb se láme ale u 1Q.

Hospůdka u Dědka v Tisé plná, tak šupajdá do Ostrova, kde už naložena v pivu a dobré náladě seděla reprezentace oddílu HO Tesla Brno a spřádaly se plány jak a kam a tak.

Refrén:

...jeden za osumnáct, druhej bez dvou za dvacet jako by to šlo s Jeseníky od desíti k pěti, je to pátý přes devátý a já už po pár pivech nemám všech pět po hromadě. Jedna igelitika za mnou na čtyři a já furt kalím za tři, takže vidím dvojmo a je mi jedno když mi Asu říká ty nulo...

Ale k lezení. První den lebeda: rozlézt se na Hastrmanovi, rajbáky, potem hned prubnou vypečené "Fimfárum" IXa, kde už k prvnímu jsem plakal a prosil ať už spadnu a netrápím se - ty nervy:) Boulder jsme společně vymysleli, ale na druhý pokus hážem kakáč. Kouknout na nádhernou Prcasovu línii "Římské lázně" IXc, kde bylo vedro, tak jsme si po vymyšlení kroků šetřili kůži an lepší časy.

"Skotské střiky" Xa,b leze Venca. Vlevo vedou "Římské lázně".

Velká ostrovská stěna - nechuť 1.Q nechat se cvaknout v VIIIc.

Spravit chuť na Popravčí kámen, kde vede krásná spárka (bez jišťa) za V, ale spíše VI. Ložené smyce - vagóňáky kam se oko pískařské podívá, takže není nejmenší důvod se bát. Důvod by se ale našel v cestě "Hurá na Husáka" VIIc, která vede po levé náhorní hraně. Nějaky cip jak sviňa mi řekl, že je to VIIc s hvězdičkou a nahoře v knize bylo VIIIb s dvěma vykřičníky a lebkou se skříženýma hnátama (vtipné než?) Cesta mne lákala, byla delikátní a vlastně nebyl důvod zde padat, moc povyku pro nic - technické a vymazlené polezení. (koukněte na komenty na lezci k cestě) Stračes si to prubnul po mně taky a bylo posekáno. Btw: Na tuto věžičku vedou samé velice pěkné cesty -mohu jen doporučit.

Stará cesta na Popravčí šutr.

Refren:

Večer mejdan, fotbálek a pogo na place pogo neb my chlopaci z Warszavy se umíme rozhýbat v rytmu samby ať se práší za kočárem. Mají dobré plzničky a kofily.

Další den v hlavě a na obloze vymeteno, šupnout tam rychle po ošéfovaní jiné sekvence pohybů a vyhnutí se kluzké oblině "Římské lázně", které jsou opravdu klenotem Ostrova - pane Slavík poklona. Jen mi nikdo neřekl, že nahoře v místech kde to vypadá, že to lezou babky s nůšou a prstem v prdeli bude takový prefikaný bulder tak za VIIIc v kolmém - ty by se jeden otrtkal po takové dřině se rozhoupat a nejistě skočit do jakéhosi velkého umyvadla.

Jim Beam klúčové miesto.

Rychle přesun Tisá, zkusmo "Jim beam party" IXa bohužel přemádžovaný boulder jsem dobře přečetl až po odsednutí, je to však prudce lezitelné a moc pěkné. Vřele doporučuji. Potom pěknou spárku "Bič", kde teda díky bohu byl dodán kruh - neradno zde padati. "Rekviem" IXa tak za VIIIb-c pro silné normálně vzrostlé chlapíky - celkem dávačka, vedle taky pěkné VIIIb ale to stejné se nedalo říct na VIIIb na věž "Rašeliniště" Nomen - omen, které jsem já vůl nepochopil. Pozdě vlka honit když stojíš na balkóně metr pod vrcholovým břichem a nad ním jen rašelina, shnilá skála a v případě poletu jasná poukázka do sanatoria. Bjutch Mitchkenen alias Asu mne zachránil pomocnou odsedkou za borovičku a já v euforickém opojení mu padl kolem krku omámen vděčností.

Pěkná spárka nalevo za hranou od "Biče". 1.Q neúnosně do línie nepatří - naše berlička.

Refrén: Nikdy nevěřte igelitce, která si jen tak přisedne ke stolu a mlčí a přisedne si i k fotbálku a mlčí a mlčí a usmívá se...není to divný? Je to divný - od toho pilu rychle pryč. Večer pařba u káry završila kulturní program.

Rekviem, zde stále bez jišťa, ale po maminách.

Třetí den Rájec. Pln dojmů po ránu obligátní polívčičku u milé slečny obsluhující a pampararam do Rájce. U křížku mne Mara se Stračenem přemlouvají ať se deme více projít, že toho lezení mají plné zuby a tak jim jak správný orienťák vyhovím a pádíme krásným trekem Rájeckými hvozdy - zastavila nás až státní hranice. Plíce pročištěné čistým vzduchem však říkájí: Čaji je třeba trestat - máš vroubek na Kyklopovi. A tak se šlo lézt.

Hned pod Kyklopa. Naštěstí Stračes není tak světa znalý a neprohlédl jako já, že když se cesta jmenuje "Černý švihák" VIIa, tak že to bude nějaký výmrd pár exeláns. Morálová hrana, Stračesovy smyčky založeny tak, že by se zkušený pískař osypal hrůzou a runouty jak chceš. (hihi)

Nikde kruh, nikde jistič a shnilá skála- "Černý švihák"VIIa.

Poté na topinku prohlédnout cestu "Rockový klub" RP Xa a pošéfovat si ji trochu. Byla kaltna jak hyena, ale pár TR pokusů jsme prubli (pokus znamená cca 5minut ne půl dne!! aby nedošlo k nedorozumění) a ujistili jsme se vzájemně, že to příště smrkneme jak princové. Asu dřel jak zasypaný horník v dolní friťákovské pasáži cesty "Koření života" VIIc, která kluky trochu vyškolila...a to je potřeba.

Na konec tohoto povedeného výletu jsme si obhlédli Blížence - tolik luxusních cest, prostě ráj. Stojí to za to od koloběžek za VIIa po Špekovy Špeky za IXb a to kdoví jestli klasa sedí. Rád bych podotknul, že pod věží je nádherné a prostorné ohniště a na věž Kladivo byla vylezena cesta "Rájecká paní" Xa přes tři kroužky.

Kdo zde ještě nebyl, tak hurá do Rájce na Questy. Velikonoční svátky prostě stály za to.

Fotky ještě budu aktualizovat, poté co mi zasle své skvosty pan Stračena.

Čau Čaj.