Občas se člověk setká zvláště v horolezectví s takzvanými trilogiemi, namátkou mohu zmínit: Tři nejznámější severní Alpské stěny nebo tři legendární těžké sportovní cesty v Alpách. Doufám, že tyto základní věci jsou povinnou znalostí každého z vás, tak nebudu ani vypisovat soutěž o bludišťáky...ale co třeba tři legendární "Biče" na českém písečku? O tom bude řeč v mém příspěvku .
Úvod
Vybral jsem si tři velice známe a oblíbené cesty jako tip pro vás, kdo si chce splnit tuto pískařskou trilogii. Cesty jsou lezitelné jak z obtížnostního pohledu, tak i z morálového - nemusíte mít strach, ale jak říká klasik na písku - základ je však dobrá připravenost na tyto questy.
Zastavení první:
Cvakanda prvního ringa.
"Bič" v Teplicích - když se vydáte po modré turistické značce v Teplických skalách určitě narazíte na "Věž Jardy Berana", kterou poznáte podle písčitého plácku a zastřešeném posezení pro kolemjdoucí turisty. Nelze také nepřehlédnout nádhernou koutovou spáru nad střechou posezení, fakt užasná línie. Klasa je VIIb, cesta má hvězdičku a tři kruhy z roku 1961, kdy ji vylezl Bohouš Sýkora (autor knihy Pískaři),Oldřich Gult, V.Walzel a J.Stránský.
Já a Pjótr pod prvním.
Cesta začíná choďákem nad chatkou, kde nastává lehce nepříjemný skalní schod, kdy je třeba zabrat za dobrého sokolíka, našlapat na tření a vykulit se hore na balkón. K prvnímu kruhu je to fakt v klidu. Je zde erárka, člověk v položeném sokolíku pochoduje po takových "křemenných žílách", takže kopýtka nesmýknou - lambáda. Po prvním kruhu se cesta pomalu nakolmí a kdo umí trochu žabky, tak si bude libovat - je exkluzivní. Samozřejmě můžete sokolit až nahoru, ale je to mírně vysilující a zbytečné. Až nad 3.Q do police jde ideální žabka, zde se odpoutává divoká varianta "Prásknutí bičem", přímo nahoru. Doporučil bych traverzovat doleva, cvaknou hodiny, trochu nepříjemně vylézt širočinu a lehce na vrchol. Velkolepý výstup.¨
Celá stěna.
Zastavení druhé:
"Bič" na Prachově - Ten má trochu horší pověst, je to tím, že pár lidí sebou seklo pod druhým kruhem, kde je to tak tak nad zem. Je to také klasika za VIIb od Vladi Haleša a A. Fučíka z roku 1951 přes pět kruhů. velice dobře odjištěná.
Su zrovna v místě kde se asi láme chleba a občas i nějaké kosti.
Začíná se pětkovým sokolem po zaplutých žebrech k 1.Q. Zde je dobré si dát zámkovku a majzla. Nad kruhem je prvotřídní žabka, která se ale po čtyřech metrech lehce rozšiřuje, nesmíte udělat chybu jak v "Tréninkové spáře" v Ádru a snažit se pádlovat až nahoru. viz článek: http://hory.lezec.cz/clanky.php?key=3811php?key=3811 Nacpete se pravým bokem do spáry a hlubokou žábou a odtlakem v klidu cvaknete druhý kruh. (Lze zde při troše snahy napchat i bambuli.) Po cvaknutí v pohodě spočnete na poličce. Je možné zkusit také štýl Zdeňka Koťátka, který spáru mezi prvním a druhým vyběhl za sokolíka - brrr, ale do toho bych fakt nešel. Od druhého kruhu se cvakají kruhy jak po másle. Ještě k třetímu člověk nějakou žabku založí, ale pak už je to čistá traverzová stěnka po lištách s horšíma nohama. Nechápu jak to mohl Čada s Benešem a Baldrychem vybruslit jen tak na OS - sólo. Jó byli to hráči, první liga. Ne jak já spárový čtvrtý župní přebor. Od pátého kruhu se cesta napojí do komínků a těmi bez problému vyhrnete nahoru. Opravdu se hodí u 5.Q štandovat.
foto: lezec.cz Před pádem - po pádu.
Pohled od 5.Q.
Zastavení třetí:
Pjótr v akci.
"Bič" v Tisé. Narozdíl od svých jmenovců je tento Bič na první pohled celkem přehlédnutelná línie. Teprve když se tam letos na jaře trápili nějací konoupci jsem šel hodit voko na tu nádheru vedoucí na věž Golem. Cesta je za VI od pana Miloše Matrase a J. Budína z roku 1963. Sice číslem a délkou na první dojem nejlehčí cesta ze zmiňované svaté trojice, ale dokáže potrápit dost. Oni někteří ví o čem mluvím :) Jediné štěstí, že správce oblasti dodal jedinný kruh do této cesty. Bez něj bych se asi posral do výšky.
U kruhu.
Prvních 4-5metrů se leze jemným žlábkem po kyzech než chytneš žábu u takové jeskyňky. Zde neuvěříte svým očím - napříč jeskyňkou je 15cm kulatina, ideální na obhození 120cm smyčkou, vagóňák jak prase, velice potěší. Ke kruhu vede sice tutová žába, ale koutovka jde trochu do kopce a ty odšlapy nic moc, nad hruhem musí člověk provést překul nohama na hranu a delikátně se vměstnat do spáry, která se najednou stává "klíčovou klíčovkou", po pár proletářských tempech lapnete madla a nepustíte až na vrchol. Pěkné než?
Doufám, že tyto tipy vás budou inspirovat. Užívejte ryzích lezeckých emocí nejen na písku. Čaj
Bič v Tisé jsem minulý týden lezl se Stračenou na druhým konci lana a povedlo se mi vypadnout pod kruhem:-). To ale nevypovídá moc o obtížnosti, nýbrž spíše o mé spárařské neschopnosti:-)
OdpovědětVymazatPok
Čaju, už sice vůbec nelezu, akorát tak jednou za rok na Hnědákovi, ale vždycky si rád něco pěkného o lezení přečtu. A vy to tady s Asuem napsat umíte víc než parádně. Díky za to, Jirka
OdpovědětVymazatTaky děkuju za článek. Pod Bičem na Prachově jsem stál a strašně se mi to líbilo, bohužel bylo mokro tak jsme se byli jenom projít... Ale při nejbližší příležitosti si to rád vylezu. Bič v Tisé vypadá pěkně, ale tam se asi hned tak nedostanu. A Bič v Teplicích - Tatuš tvrdí že musíme počkat a vylézt rovnou Prásknutí bičem :-) A taky máme tolik věcí na lezení v Ádru že se mi do Teplic nechce, ale měl bych se tam konečně podívat.
OdpovědětVymazatAleš
To jo hlavě tam ty spáry oprpti ádru hodně pracují a lze je tak mnohem lépe odsmyčkovat. Zaleze si tam pak člověk mnohem více spárových metrů bez pocitu, že mu teče do bot. čaj
OdpovědětVymazatHezkej článek, pěkný téma. Díky! Lezl jsem taky všechny 3. Ten v ádru mi přijde vpodstatě nejlehčí,ačkoli je dlouhej a vypadá fakt monumentálně. Žádný významný zádrhel, žádná zrada, slušně odjištěnej. Na druhým jsem lezl i Prásknutí. Bič v Tisý vypadá sice na pohled lehkej,ale nad kruhem je ta spára tak divně široká,a osobně mi to vůbec nesedlo, včetně toho výlezu širočinou/komínkem. A Bič v Prachově jsem z nich lezl poslední,dalo by se říct nejzkušenější a ten mi přišel fakt brutální. Dost náročný-pořád kolmý, nikde moc nešlo odpočinout, mezi 1.-2.kruhem divný a mezi 2-3 ještě divnější. Anebo jsem k tomu prostě ještě nedozrál a neměl do toho jít.Kdybych si měl vybrat mezi Bičem v Prachově a Prásknutím bičem v Ádru, jdu snad do toho Prásknutí,ačkoli je za VIII : )
OdpovědětVymazat