pondělí 12. července 2010

Kitzbuhel


"Kitzbühel je město v rakouském Tyrolsku ležící na řece Kitzbühler Ache, v nadmořské výšce 762 metrů, mezi horskými vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je také administrativním centrem okresu Kitzbühel.
Město je jedním z nejznámějších rakouských středisek zimních sportů. Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody světového poháru v alpském lyžování. V létě je zde pořádán také jeden z turnajů ATP Generali Open."*wikipedie


Nomen omen, nazvat cestu Kitzbühel jistě něco značí. Již při po pár desítkách metrech za vstupem do Adršpašských skal oko estéta upoutá položená a zdánlivě hladká stěna věže Indián. První kdo se pokusil "narovnat" oblíbenou a pěknou Starou cestu byl nepřekvapivě Mocan s kumpány v roce 1977 , kteří naburáceli v druhé třetině komína kruh a pěkně protraverzovali doprava celou hladkou stěnu pouze po malé ukloněné římse na nohy. Dali cestě také příznačně jadrný název "Strč si prsty do prdele" VIIIa. Ve starém průvodci cestu najdete pod cenzurovaným názvem "Strč si prsty za klobouk" :) Traverz je lehce morálový, ale třeba takový ¨"Houba" (Tomáš Rinn) prý vpohodě kráčel po římse a vypaloval si u toho cigárko. Inu kdo umí,umí.

Ale opravdová bomba přišla o deset let později, když kdo jiný než Mocan s průkopníkem sportovního lezení ve zdejších krajích Tomášem Čadou cestou "Kitzbuhel" VIIIc když uhnuli z komínu St.cesty už v první třetině a šupli sem kroužek, ke kterému se už musíte soustředit, protože zde můžete snadno upadnout, což potvrdila třeba taková lezkyně jako je Jitka Mázlová, kterou naštěstí chytly smyčky, které se dají vlevo od komínu namontovat. (ale já bych do nich spadnout nechtěl)
Od kroužku pár nejistých kroků, kde jak říkal Týčr- "Buď to ustojíš nebo prostě ne."Ale pomohou drobné ostré lišty na přidržení. Pokračuje se lehkým terénem diagonálně přes dvě díry, shodně v sobě skrývající hodinky na provázání k druhému kroužku od kterého je to pět šest metrů na předvrcholové plato.
Mno terén tak VIIc, VIIIa, ale čtyři metry nad kroužkem se provádí ještě nepříjemné zvedy, kde můžeš vychrastit raz dva. A ostrouhalo se tam celkem dost lidí včetně dobrých pískařů... (Pidi, Mário)

Od druhého slaňáku na platu pohoda lehkým pětkovým žebrem a přes kroužek snadno VIIa krokem na vrchol - to vše je již Stará cesta. Prostě pohoda pohodička. Tak třeba tento drobný medailonek někoho naláká si tento jeden z nejznámějších rajbasů v Ádru zkusit.
PS: Horší pověst má vpravo vedoucí cestu "Germany" IXa, ale díky bohu jsem ji ještě nezkoušel. Mám se celkem rád.
video
Držím palce. Čau Čaj.

8 komentářů:

  1. Sorry za kvalitu videjíčka, ale tyto drobné kokotiny dávám schválně v této shit kvalitě aby nezabíraly místo. Ty kvalitnější hážu na vimeo.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky Čaju, už léta si říkám, že to vylezu, ale teď se do Ádru bohužel nějak nedostávám, třeba mě tvůj návod trochu rozhoupe Sarka

    OdpovědětVymazat
  3. Šárko, návod je jednoduchý, na začátku traverzu se moc nezaklánět, ale i případné zavrávorání dozadu se dá vyrovnat a rajbák nahoru je oproti dřívějším letem úplná pohoda, protože pamamtuji doby, kdy to nebylo tak vyšmajdané, chyty stupy nebyly tak zářící jako dnes(bohužel to potkalo více skvostů - třeba Cestu mořských vlků na Tyroláky) a to bylo podstatně veselejší, taky to bývalo IXa a to tehdy sedělo, jen déšť mě tehdy přiměl po čtvrthodinovém přešlapování na místě stylem krok nahoru, krok dolů to vyběhnout jak veverka:-). A taky jsem tam před lety viděl pár pěkných sjezdů, opravdu rychlost jak na oné slavné sjezdovce:-). Vlk

    OdpovědětVymazat
  4. Dovoluji si zmínit malé upozornění. Celé je to příjemná pěšina s lechtivým zapínáním prvního. Zlatý hřeb (pro menší určitě:-) čeká nad druhým při škrábání se do police. Stojíc v římse sem se díval na jakousi vyplutou díru lehce mimo dosah. Skočit po ní nebo se postavit do hladkýho a doufat v přízeň Fortuny? No, stoupl sem do hladkýho (aspoň mě to v dané chvíli přišlo...) a šáhnul do díry. Fuj, vyplutá a osolená. S náznakem ruska sem se nakonec velice svižně dostal do police a bylo hej. Krááásná cesta a co třeba takovej Klistr 9a, teda vlastně IXa, kdysi IXc? Willhem

    OdpovědětVymazat
  5. Jj, určitě je to cvakání prvního trochu choulostivé zejména pro kratší rozpažníky, nad druhým mi to přišel laláč právě až do toho nepříjemného pohybu do osolené vypluté misky jak psal Vilém, navíc pod ním je pěkná římsa na nohy, takže si člověk celkem postojí, zdomácní a potom doufá, že nesmýkne. Já kokot jsem cestu lezl v úplně nových lezečkách doufaje, že to budou lišty. Na hraně u prvního jsem pak brousil lezky o rajbáky aby alespoň trochu zdrsněly, no prostě jak chuj.

    Ze slanění jsem letmo koukl na Germany IXa vpravo a před prvním zdvih jak prase, sice dobré smyce, ale čumím...ještě trochu polívčičky a uvidím...č

    OdpovědětVymazat
  6. Ta díra na konci je mimo dosah i 185cm vysokého lezce :(

    OdpovědětVymazat
  7. Vo co ti de, pičo?:-)

    OdpovědětVymazat