Z lezeckého hlediska tuto charakterem na chřibské poměry vyjímečnou (převisy) oblast v roce 1998 objevil a přejistil nebožtík Tomáš Žert, vzniklo zde tak kolem 15 cest a také pár pěkných boulderů. Z zmínku stojí, že nad Dolní skálou je na stromě památníček na řízka co prý byl skautský vedoucí a když zde capartům ukazoval jak se na dulfera slaňuje ujely mu nohy a oběsil se. shit happens
Horní skála
Horní skála je nižší a cesty boulderového charakteru v pravé části můžete velice příjemně lézt na sólo (Houbařská 5, Cesta z města 6+, Bukvice nepravá 7) Ovšem ty v napravo jsou už vypečenější, tak ty raději s lanem (Bukvice pravá 7/7+ dle Švihyho jedna z nejzajímavějších cest v Chřibech a Stříbrné buky 8+) Nechvalně známým se také tento kus skály stal poté, co zde nejmenovaný sportovní lezec zasikoval a přimodeloval hranky ve spodní části celého masivu a na podzim minulého roku se tento přetěžký traverz podařilo přelézt Tomáši Mrázkovi - "Mischellin traverz 8A+ tr" (26 kroků po lištách v převisu, kde je potřeba velká síla v těle,protože se dělá dost kroků do kříže, síla v prstech je samozřejmostí a taky vytrvalost. První půle je asi za 7c+, druhá za 7b, kde je potřeba vydržet.) Typ cesty industrial mluví za vše :)
Rajbáky z náhorky.
Je zde samozřejmě mnoho dalších boulderových línií, ale nebudu střílet od pasu, autoři mlčí... jo vlastně jeden dva kameny jsou hned vedle HS a vede zde pár směrů.
Z druhé strany Horní skály na vás a vaše něžné polovičky čekají příjemné rajbáky kde se dá celkem příjemně vyblbnout, s nádechem vzrušení zasólíkovat, vše v pohodovém terénu a snad i zaskotačit na nástupových mantlech, které na umělé stěně stěží natrénujete.
Zleva Předehra, Rychlovka, By the Way.
Z lezeckého hlediska je však výraznější Dolní skála, dosahuje výšky kolem 10 metrů a láme se z výrazného převisu do rajbáku. Zleva je oddělená komínem lehčí část sektoru kde na vás číhají ne úplně lehké pětky "Předehra" a "Rychlovka" a také vypečená 7+ "By the Way", která nás kdysi s Káčulem pěkně potrápila. Vpravo však už pokračuje hlavní převis a v něm hlavní lezecké pamlsky. Devítku "Finále Liquere" po levé hraně jsem bohužel ještě nezkoušel, ale už od pohledu ukazuje "kde má kanec piču" - bude to asi boulderová darda. Zato další logická línie patří mezi klenoty chřibského boulderingu na laně - "Zlom vaz" 8+ patří podle mne a Jary Blatného mezi top 5 cest ve Chřibech. Dole silový sokol se špatnýma nohama, patování, skoky do oblin, zasedávání a vytáčení do ostrého žlábku a závěrečný technický rajbuňk - to vše vám může tato skvělá cesta nabídnout.
Na hraně Finale... a středem Zlom vaz a Modrá...
Mezi hodně velké lezecké krpy se počítá "cesta" "Modrá je dobrá"8+, kterou nikdo napoprvé nepochopí neboť nástupový převis je hladký jak Asuova oholená stehna. Napověděli až známí, že prý Žerťák dělal cestu zhora a až pak zjistil, že v dolním převise cesta nevede a tak tam vrzl nějaké modré umělé chyty. Naštěstí jsou chyty už v gébišu a tak můžeme pokračovat dále k dřívějšímu projektu vedoucím po pravé údolní hraně, který přelezl v roce 2004 kdo jiný než Svišť a vznikla tak pěkné a nelehké "Zosobnění zla" 9-.
Vlevo sokolíkem Zlom vaz a za stromem Zosobnění zla.
V úzké boční stěně vede cesta od Žerťáka "XXL" 8 -kdo nezkusí, nepochopí co je to gorilí index a teleskopické ruce. I přesto že nejsem nejkratší na mě tato cesta stále čeká.
Úplně vpravo také na mě čeká neznámá "Manikůra" 9-/9. Je mi to pravda trochu cizí. No uvidím příště.
Krok do levé hrany v XXL je pro ozajstné kostry z čápa.
TIP: pod dolní skálou vede takzvaný "Slépův highboal" - boulder už nevím za kolik, ale nasmál jsem se až až. Zkuste a uvidíte.viz.foto.
Čaj.
Slépův highboal.
Něco málo z historie:
"Komínky jsou někdy nazývány také "středem Moravy" a údajně měly být také ohňovou horou. Na ohňových horách byl zapalován oheň signalizující nebezpečí pro obyvatele obcí v nížinách při vpádu nepřátelských vojsk do země. V době, kdy byl vrchol vymýcen, patřily Komínské skály k proslulým vyhlídkovým místům. Na počátku 20. století sem často zajížděli hosté a účastníci honů na divokou, pořádaných majitelem kvasického panství Jaroslavem Thunem. Několikrát se jich zúčastnil také rakouský následník trůnu, vášnivý lovec František Ferdinand D'Este. Právě k jeho návštěvě dala správa panství roku 1903 vytesat na vrchol skaliska schůdky a opatřit je železným zábradlím." *
"Nosníky zábradlí zasazované do vyhloubených děr byly zalévány roztavenou sírou. Při této práci se síra vznítila a nad kopec stoupal sloup bílého dýmu. To samozřejmě vyděsilo obyvatele obcí, kteří o práci na skalisku neměli ponětí. Přičinlivý žurnalista napsal článek do hradišťských Slováckých novin a senzace byla na světě. Seriózně se tvářící dopisovatel tvrdil, že na Komínkách obnovila svou činnost sopka, což ostatně potvrzuje i výskyt sopečné flóry na úpatí. Zprávu místních novin převzaly Národní listy odkud se dostala až do krajanských novin v Americe. Vypráví se, že než se věc vysvětlila zaplatili podnikaví hostinští v okolí místním hochům za to, že budou pálit na Komínkách mokré bukové listí ku přilákání zvědavců a zvýšení tak vlastních tržeb." *
*http://chriby.cz.tl/
"Komínky jsou někdy nazývány také "středem Moravy" a údajně měly být také ohňovou horou. Na ohňových horách byl zapalován oheň signalizující nebezpečí pro obyvatele obcí v nížinách při vpádu nepřátelských vojsk do země. V době, kdy byl vrchol vymýcen, patřily Komínské skály k proslulým vyhlídkovým místům. Na počátku 20. století sem často zajížděli hosté a účastníci honů na divokou, pořádaných majitelem kvasického panství Jaroslavem Thunem. Několikrát se jich zúčastnil také rakouský následník trůnu, vášnivý lovec František Ferdinand D'Este. Právě k jeho návštěvě dala správa panství roku 1903 vytesat na vrchol skaliska schůdky a opatřit je železným zábradlím." *
"Nosníky zábradlí zasazované do vyhloubených děr byly zalévány roztavenou sírou. Při této práci se síra vznítila a nad kopec stoupal sloup bílého dýmu. To samozřejmě vyděsilo obyvatele obcí, kteří o práci na skalisku neměli ponětí. Přičinlivý žurnalista napsal článek do hradišťských Slováckých novin a senzace byla na světě. Seriózně se tvářící dopisovatel tvrdil, že na Komínkách obnovila svou činnost sopka, což ostatně potvrzuje i výskyt sopečné flóry na úpatí. Zprávu místních novin převzaly Národní listy odkud se dostala až do krajanských novin v Americe. Vypráví se, že než se věc vysvětlila zaplatili podnikaví hostinští v okolí místním hochům za to, že budou pálit na Komínkách mokré bukové listí ku přilákání zvědavců a zvýšení tak vlastních tržeb." *
*http://chriby.cz.tl/
Na Bunči se začala psát historie českého orientačního běhu, první závody u nás v roce 1950.
OdpovědětVymazatDošlík
Však mám taky OB mapy skoro celých Chřibů, člověk má fajn přehled o téměř všech kamenech ve zdejších lesích.č
OdpovědětVymazatmusím říct, žes mě nalákal!
OdpovědětVymazat