Nasáčkovat tunu žrasa do cáry byl tak trochu nadlidský výkon, nakonec sme musely vyřadit nepotřebné věci jako další lano a bombu společně s asi 16tou-20tou zavařovačkou okurek. Auta brečela a naše jediné štěstí byli zrušené hranice v celé Evropě. Kohefův cáromobil, nebo řekněme konzerva sardinek se ještě zastavila v Liberci, kde nám Mr. Čokař poskytl nějaký ten další matroš včetně sviní apod. Cestování v tom horku nebyl žádný med, obzvláště dyž trčíte nějakou tu hoďku v koloně před trajektem. Pak už ale šlo vše ráz naráz.
osádka druhého cáromobilu (Krá, Pire, Hary) phts by Léňa
Ve Švédech sme byli coby dup a sobotní noc dávala tušit, že v okolních městech se budem moci nechat pokochat (nezaměňuj za polský význam slova!) místníma igelitkama a dorostenkama. V Malmö ještě vše vypadalo nadějně, ale nakonec zůstalo jen u první vlašťovky....Čím víc na sever, tím míň lidí, více světla a pustiny, což dávalo jen tušit nepřízeň která bude následovat....Docela mě zaujala Kiruna, kerou sme někdy v noci projížděli a obrovská kilometrová halda překopané zeminy, která naznačovala ráz tohoto doslova ocelového města. Další den sme už v pohodě zevlili v Base campu nedaleko Stetindu, národní to hory Norů. Počasí na oko ladné, ale předpověď od Sobolů nám nedávala moc naděje. Jako poslední význačný moment bych ještě uvedl dopití posledního piva.....
u Base campu, v pozadí jediný kopec co sme ukořistili
Výhoda polárního dne je jednoznačná, není potřeba řešit kdy vstávat a kdy jít spát. Taže obvyklý budíček tak kolem 10-
za kulturou v Hemingsvaeru
Obzvláště po té druhé bylo potřeba uvolnit psychické napětí a vše tak skončilo autožúrem s veselou krabičkou a Krákovou Mptroskou. Docela sem čuměl, že to de, dostat se do nálady bez piv, ale ono dyž se chce, tak vše de, žeš? Následující perioda opět špatného počasí nás vyhání do Narviku a na Lofoty, kde dáváme naději aspoň tomu, že potěšíme duši pohledem na sympatičešskuju děvočku, ale kromě jedné běžkyně, kerá se prvním pohledem zamilovala do Koněva, potkáváme jen samé bárišně....
nejdřív chytit a pak sežrat
Na Lofotech zevlíme v blízkosti Svolværu a docela vážně uvažujem o návštěve jednoho žúru. Po tom, co ale zjistíme, že hudba je pouze reprodukovaná a né živá, na to kašlem a dem se rači přežírat k autům do C1. Pak zas jeden pjekný den a tím pádem lezba až do pozdního rána, ale dále už jen autoturistika a návrat do Basu.... Soboláči sou už titam a po menší bramborákové sešně to fičíme na jih Norska. C2 stavíme u Trondheimu s tím, že navštívíme místní kvaky u Hellu a po příjemně prožitém dnu valíme co to dá na Republiku.
téměř kompletní squadra při obligátní turistice
Chudák Koněv je ještě zastaven tajnými cajty a dostává flastra, který je spíš k zoufalému smíchu! Marně se snaží přesvědčit floydy, že peníze keré po něm chcou několikanásobně převyšují jeho studentsko-vojenský plat a vyhlídka 15 dnů v místním lochu, není zrovna atraktivní. Nakonec tak rezignovaně podepisuje stvrzenku s tím, že podpoří místní sociální systém a dle sympatického muže zákona je case solved a můžem „valit“ (tentokrát už jen max. 80tkou) dále na jih.... U jakéhosi národního parku se trochu rozhazujem s tím, že jedna kára s Harym jede dom za lezením a druhá s Petrem zústává na zevling v dešti.
Yes zewl sešn
Čím víc jedem na jih přibývá i pjekného počasí a vše se tváří i přívětivější. Norky u nás sice jednoznačně propadly, ale za to je vidět už víc Švédek a tím pádem i nám začínají cukat koutky a pookřávat v úsměvy. Před odjezdem z Trelleborgu se navíc těšíme na lahodný rezavý mok z Djutyfríšopu, ale ten tam kupodivu není a mi musíme v asketickém životě ala Nor pokračovat i nadále.
Koněv a pantomima při čekání na trajekt
Cestou na pevnině už kromě rozuřeného Turka s prsteny nic zajímavého nepotkáváme a tak na večer končíme aspoň v Ondřejkách na lezbě a konečně i v putyce Pradědově v Jesu, kde nám očividně stačí dvě piva k tomu abychom noc zvládli na jedničku. Tour de putyka ještě dále pokračuje U Štírů a tak nakonec po dvou a půl týdením učení se pokoře a odepírání si světských požitků můžeme všemu nechat volný průběh. Hold všude dobře doma nejlíp!!!
P.S.: Lezecká část někdy příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat