Tréninkový deník

Nastal rok 2011 a s ním i mnohá sportovní a tréninková předsevzetí. S nástupem nového kalendářního roku vám může hodit zavést si takovou drobnůstku, však pro výkonnostní sport jistě užitečnou věc - Tréninkový deník.

Když jsem se celé mládí proháněl lesy s mapou a buzolou, bylo vedení tréninkového deníku naprostou samozřejmostí. Jen tak lze přehledně rozplánovat roční objem do týdnů a tréninkových období. Pro trenéra je TD nejpřehlednější ukazatel, jak dobře plníš jeho tréninkový plán atd. Vlastně pro většinu sportů patří deník k nezbytné výbavě každého chobota.

Lezení jako individuální sport byl na tom dlouhá léta jinak. Vždyť to není moc let, co Mára Havlík prohlašoval, že lezení se nedá trénovat a trenér je zde zbytečný. Pamatujete ukázky tréninkových postupů legend, které s velkou pompou přinášel v Montaně guru R.T? Tyto individuální koncepty tréninku špičkových lezců se od sebe hodně lišily, což samozřejmě nepřispívalo u široké lezecké veřejnosti k pocitu, že Ti sportovní trenér znalý obecných sportovních principů dokáže pomoci k výkonostnímu růstu a pomůže ti ušít speciální lezecký trénink přímo na tělo.

V posledních letech je vše jinak. Už nemusíš experimentovat s lištama jak Moffatt s Moonem, opisovat gymnasický trénink jak Gill či studovat východní meducíny jak Bachar. Vyvinuly se speciální metody na zobecnění té pestré škály lezeckých pohybů a tak vznikly zajímavé metody typu Systemboard, Campusboard (Něměcko), Bacharův žebřík (Amerika), Bystrcké kliky (Čechy) atd.

V lezecky vyspělejších státech je celkem samozřejmé, že si při prvním osahávání vertikálních problémů zaplatíš trenéra, stejně jako při prvních lekcích golfu aj. Abych zase neodbíhal od nadpisu této slohové práce, tak chci říct, že i když vám nikdo s tréninkem nepomáhá a máte vlastní hlavu, tak tréninkový deník je důležitý. (I když lezete pětky, šestky.)

Jaký, který, čí?

Nejvíce se mi osvědčil Tréninkový deník mladého sportovce od GRADY za 70,-, má formát A5, který koupíte ve všech větších knih kupectvích. Nenechte se však jeho názvem zmást, může si jej bez ostychu klidně koupit i Vlk :)

Tento deník má i svého většího bratra formátu A4, ale ten je spíše pro chronické pisálky. (zbytečně moc obsáhlý) V případě, že nechcete mít na obálce deníčku Š.Hilgertovou a Juru Mužíka, fantazie vám jistě napoví, čím si jej polepíte. Asuovy a moje fotky na vytisknutí vám můžeme zaslat mailem.

Ajťáci se můžou zaregistrovat na stránky TrainingPeaks, které jim nabídnou webový deník, velice přehledný a oblíbený zejména mezi atlety, však použitelný i pro lezení. Výhodou je ukládání tréninkových schémat, které potom jen otevřeš a doplníš délku, intenzitu atd. Také ti vše zesumarizují a vhodí do tabulek a když si zapomeneš některý den zapsat, přes mail Tě zdrbou jak sirotka. (Někteří to opravdu potřebují.)

Co do deníčku psát? V úvodu deníku je pěkný názorný příklad jak se dá deník vést a zapisovat do něj. Je na každém z vás jak se s tím popere. Pro študáky a pravidelně pracující, kteří mají předem rozvrhnutý týdenní režim se jistě hodí si třeba na další týden si tužkou předepsat plán a potom jej v lepším případě plnit. (Má to velice motivující dopad alá ..."sakra je neděle deset večer a já musím nachcanej ještě udělat 200 shybů abych splnil týdenní plán")

Na znamenání vylezených cest není asi lepšího deníčku, než toho na lezci.cz. Pro stydlíny jen opakuji, že si jej mohou vést i privátně.

Jo tak to by bylo asi tak všechno abych nepřeháněl.

Dole zdar! Čaj.