pátek 19. března 2010

Slunce v duši


Oskar začíná požírat sněhovou nadílku paní Zimy a tak to začíná vypadat, že se bude dát déle zevlit ve skalách a začít pořádně hrotiti…

Původně sme měli se Švihákem ject v Ta3. Počasí však bylo razantně proti a tak sme to stočili aspoň k vývěrům Jedovnického potoka. Mrzuté, že už je Pýčina zavřená a tak aspoň čekujem jižní svahy Kostelíku... Musím uznat, že cesty sou krásné. Škoda jen toho tření, keré není jak v Reichu, to by pak cesty jistě měli horský charakter lezení alá Kalkenalpen. Prubujem Otázku času a až na bouldr u třetího, kerý je, vzhledem ke špatným nohám (nebo slabým rukoum?), spíš otázkou štěstí a času pokračujem všude kolem….

Další dny padá volba jednoznačně na Sloup a především pak na námi opomíjenou Indii. Konečně sem tak měl čest poznat parádní Brazílii, bouldr v Číně a Schíze, klasiku pro Černé a podívat se na zajímavou linku Fjůčra a tak vůbec… Až na poslední den, kdy jeden nejmenovaný překypoval agresí vlka samotáře dva roky neznajícího kopulaci a na aprílové počasí sesílající chvíli sněhovou vánici a chvíli pětatřicet na slunci, to bylo v klidu.

Naopak přínosné (aspoň pro mě) bylo setkání první den se Zdenálem, kerý mi aspoň trochu víc osvětlilo to jeho „janzenovství“. Borec má pravdu v tom, že pokud se chce člověk nějak dostat nahoru, tak si to může vylézt klasikou, nebo oblézt jinudy. Pokud chce však posouvat hranice svých možností musí začít nejen makat, ale naučit tělo mnohdy nezvyklým akrobaciiím, keré sou v cestách vyšší obtížnosti mnohdy samozřejmostí.

Své cesty (keré mají bohužel často mnoho omezení) se snaží dělat především jako možnost konfrontovat se s určitým problémem, kde se možná i zámerně omezuje pouze na některé chyty a tedy i na specifické pohyby (které by pak mohl po nacvičení aplikovat v problémech dalších – chválihodné, neliž?). Problém demonstruje na cestě Překvapeníčko, kde klíčový bouldr nemohl stále udělat a poté co to přeci jen po jedné z gymnastických kreací zvládl, se objevil někdo jiný, v cestě „vyhrabal, vylámal“ další chyt a bouldr degradoval na pouhé cvičení po chytech….

Uznávám, že adaptací těla na určité problémy bouldrového charakteru tělo sílí, ale také si myslím, že by se tak nemělo dít na úkor linie, kerá tak vznikla. Tedy, aby to nebylo se zakazováním. Jak má člověk poznat, že to může a tamto ne? Zakazování možná prospěje místním matadorům, kdy si budou zakazovat chyty a omezovat linie, ale pro širokou veřejnost toto nemá smysl. Takové linky by se ve spřewodech objevovat neměli! A pokud teda ano, tak bez zákazů…. Hold Janzen se měl stát spíš bouldristou než skalním lezcem.

Janzen - I am still firmly committed to the virtues of blending, but I have been tempted to produce Cabernet Sauvignon in its purest form. The quality of the parsimonious crop of our Estate Vineyard in 2004 surpassed my expectations and the 'purist' in me insisted that we bottle it as a vineyard -designate Cabernet Sauvignon, appropriately entitled 'Cloudy's Vineyard'.
In the past, we have used most of our 'Beckstoffer To Kalon' fruit in our Bacio Divino blend. In 2004, I was sufficiently impressed with the individuality and 'terroir' of the fruit that we decided to create another single–vineyard designate Cabernet from a portion of our yield. Our customers' positive reactions to the above vineyard Cabernets motivated us to release a 2005 Napa Valley Cabernet Sauvignon, composed of selected lots from our best Cabernet vineyards.


Zajímavý je i pohled na momentálně diskutovaný Madrid. Potom co sem se po přelezu dozvěděl, že se to leze zase jaxi striktně (přitom, ještě den předtím sme všichni přelezci měli naprosto čisté svědomí, že se nic neojebalo, i dyž uznávám, že sem se čajovi poddal při diskuzi o obtížnost cesty), sem nemohl jinak, než cestu nadhodit i u autora. Ten jen mávl rukou a řek cosi ve smyslu, že je to každého boj! Velice mě teda překvapuje, že ačkoliv autorovi samotnému je věc ukradená. Jeho nohsledi naopak brojí a bojují vůči ostatním, aby danou věc řešili také lege artis! Aspoň mě tato věc příde zabavná. Žeby trochu pokrytectví??? S odkazem na autora hlásat (slabé slovo, tedy:) diktovat (!) jak co lézt a osočovat nejen špatné přelezy, ale i lezce samotné v disciplíně kerá nezná pravidel? Jestliže někdo přistoupil na „hru“ alá janzen, prosím, hrejte si dle „pravidel“, ale své problémy si nechte pro sebe! Lezete přeci hlavně pro sebe ne??? (nebo si jenom na to hrajete?)


Slunce (Pokáče) v srdci přeje Asu.

13 komentářů:

  1. Ty seš nějakej chytrolín... Pokud někdo leze jen a jen pro sebe, tak o tom nikam nepíše, případně se u toho nenatáčí. Mě jen přijde veselý, když někdo ojebe cestu - byť je to v daným případě logický a pak shazuje. Do očí bijící případ je Předstartovní. Tu, když někdo leze a myslí si, že správně, tak to pořád ještě šidí... Jinak to jištění v Kmérech je tam hlavně proto, aby se to lezlo přímo přes něj (hlavně to první). Určitě se dá šáhnout i doprava, ale to už bude nejspíš ta kdysi vylezená a nejištěná cesta... Něco pro deníčkáře: No Future, Real Future a Real Future dir. 2700 bodů při pink pointu! Pravda, ten poslední nelogicky, ale zcela jasně vynechá ty velký spoďáky, ale co už. Doba je zlá... Willhem

    OdpovědětVymazat
  2. poslední odstavec pouze konstatuji a neříkám, že zrovna já lezu jen pro sebe, to je vztažené na jiné (si každý domyslí!)...
    shození v madridu nebylo záměrné, pouze jsme koketovali s vlkodavovým prohlášením, že je to 7b a snažili se to lízt taky, aby to 7b bylo!
    předstartovní zas pro změnu byla vylezena za 7- a až pak na těch závodech ohraničena a to se nák více vžilo, khmérové a taxis a poštěvák (zajímavé, že tady se toleruje hrana, i dyž autor ji nebral!) a já nevím co je mi u prdele, dyž to vylezu lehčím způsobem píšu lehčí číslo, každý máme jiný přístup a myslím, že shazování v těchto případech je logickým vyustěním, než pokrytecké konstatování, že je to lehčí (pač sem to "asi " ojebal) a nechat číslo původní....
    na fjučra se těším, ale nemyslím, že bych potřeboval lízt direkt, superdirekt a superissimal fucking direkt a já nevím co... a vůbec viléme, venku je pjekně, jakto že nelezeš???!!!
    asu

    OdpovědětVymazat
  3. Hoši už se na to proboha vyserte, dyk de o hovno. Furt v Krase jen drbat jak ženský nebo se hádat o číslo nebo o ojebávání cest. Kvůli takovýmto sračkám jsem fakt lézt nezačal- zlatý písky!!!! Tam si člověk vyleze čtverku, pětku, na stylu přelezu vůbec nezáleží,v hospodě nikdo tento výkon neshazuje. A všichni jsou spokojení ať je ti 15 nebo 60let a je jedno jakou obtížnost lezeš - všichni tolerují tvůj subjektivní přístup k lezení.
    Čaj

    OdpovědětVymazat
  4. Ta hospoda ale nesmí být v Ádru .-))) Tos ještě zapomněl poznamenat náčelníku. A nebo ses umrtvil hned prvním vdechem piva a z hospodské diskuze si nepamatuješ zhola nic.

    OdpovědětVymazat
  5. ee? Napamatuji si, že by v jakékoli hospodě v ádru se shazovaly výkony druhých. (třeba naposled se vrátil Alešův tata s kumpánem a rozvášnili se jak vydrtili jedno VIIa v Ádru a nějaké šestky a celý stůl s němi sdílel nadšení a zážitky z dané cesty, kterou někteří lezli již dříve- a to se mi kurva líbí/ ehm. pravda že takovéto prostředí asi nedělají písky, ale lidi...) Možná jsi byl v jiné skupince pane neznámý. Jinak co se týče lezení, pamatuji si z diskuzí celkem dost. S pozdravem Čaj.

    OdpovědětVymazat
  6. To je ale problémom celého krasu, tieto prijebané varianty prirodzených smerov... ale vlastne tie varianty za to nemôžu. Lezenie je predsa relatívne slobodný šport, každý si môže liezť kade chce a ako chce. Skôr mi to ale potom zaváňa jedna egoizmom - keď niekto natlačí cestu na ako tak voľný kus skaly, len aby si aj on tú svoju spravil - a honením ega - keď pri tom "zakáže" polovicu chytov, len aby to bolo čo najťažšie (minimálne pre dotyčného). Ale ani tí jednotlivci na tom nemajú 100% podiel viny, pretože takáto "cesta" by upadla do zatratenia, ak by sa neliezla - tzn. ak by sa z nej nestal "kult" (minimálne v rámci danej steny).
    Dalo by sa tiež hovoriť o určitom malomeštiactve, keď má niekto potrebu silou mocou vyrobiť čo najväčšie kvantum ciest, len aby sa "malo kde" liezť, ako keby bolo tých skál vo svete málo... ("ale my musíme mať všetko u nás doma!"). Jedným zo spôsobov je to, čo sa deje (dialo) v krase (ale určite aj inde vo svete), druhým je upravovanie skaly, tj. doktoring, opäť za účelom vyťaženia čo najviac z danej oblasti. Neuznávam ani jedno, ani druhé, a preto by som podobné niečo v živote nepraktikoval. Lezenie je však relatívne slobodný šport, že áno? Možno aj preto sa podobné veci (niekde viac, inde menej) tolerujú, príp. až obhajujú ...že áno? :}
    A možno práve týmto smerom by sa mala uberať diskusia ohľadom nového sprievodcu - zadávať tam vôbec cesty, ktoré idú proti tej slobode, ktorú všetci tak vehementne hlásajú? Prečo robiť z peknej 7 trápnu 9- (príklad), keď tých prirodzených 9- je všade navôkol dosť? Je nutné podporovať podobné tendencie z nejaké pseudo-historického hľadiska? Načo je to vlastne dobré? A čo má potom z takého sprievodcu cezpoľný, ktorý je v danej oblasti prvýkrát v živote, a teda netuší za akých úzkoprsých pomerov bola tá ktorá cesta vytvorená? Ale na pobavenie diskutujúcich je to vcelku fajn... (keď si cezpoľný s hrdosťou zapíše preňho ľahkú 9- ako 8(+) a ešte k tomu aj OS).
    A ak by sa našli nejakí pedanti - áno, leziem podľa krasových pravidiel, ale len preto, lebo ma baví hrať sa. Rovnako ako leziem podľa pravidiel napr. na Jelenci - tzn. že sa nebránim liezť cesty s prilepenými/upravenými chytmi. Nikdy by som sa však pod podobné "dielo" nepodpísal. Keď už pre nič iné, tak v prípade vytvorenia nejakého variantu prirodzenej línie preto, že by som sa hanbil, že tá ľahšia verzia prelezu nenapadla práve mne...
    Howgh!

    OdpovědětVymazat
  7. Náčelník to vystihl pěkně - lezení podle krasových pravidel, je to hra. Naštěstí tu máme i logický a jasný lajny, u kterých se podobným debatám lze vyhnout. Nicméně mám dojem, že právě ty dizkuze tady kdekoho baví. Čaju, zrovna ty hrany a stěnky v Teplicích či Labáku, tak tam už se dnes na ten styl hraje. Skalkařina to asi nebude nikdy, ale dobývání vrcholů už v těchto cestách vyšlo z módy. Pravda, někdy je to potřeba... Asu, pjekně bylo, tak jsme byli odpoledne ve Sjoupcu, ale ty nikde. Naviděnou zítra. Willhem

    OdpovědětVymazat
  8. no ale je na dobrovolnosti jedince esli tu "hru" chce hrát, než? já ji třeba hrát nechci (cestu lezu jak mi příde zavhod, někdy i třeba s omezením, ale v rámci logiky!) a sem do toho zatahován, což se mi nelíbí, pač je omezována moje lezecká "svoboda". to je i důvod proč sem psal výše zmíněné.... taže dyž to řeknu jasně, nevidím jedinou mínku, proč by mě měl furt někdo nabádat k tomu, abych lezl jak chce on, dyž chcu lézt po svém...svým lezením myslím nikoho neomezuju (možná vlkodava na indii) a tak není sebemenší důvod, aby mi někdo tyto věci diktoval....
    pro W: dnes byl rest a musel sem se podívat na zub diplomce, už jen dva týdny! asu

    OdpovědětVymazat
  9. Jasný Vildo i já chci tento rok se podívat více na zoubek sportovním cestám na písku. Nechci situaci na píscích paušalizovat na téma lehkých klasik a moc dobře vím, jelikož jsem na to téma zpracovával diplomku jak velký je sportovní progres např. v Adršpaško-teplických skalách. Ale o to nejde. Jak říkáš tyto diskuze a drby atd mnohé lidi z okruhu Krasu baví, mne bohužel ne- proto se oháním méně sportovním a více emocionálním přístupem, který jsem zažil na píscích a je mi bližší. není to černobílý přístup, neříkám, že já mám pravdu a lidi žijící krasem a extrémními cestami zde ne. Jen bych byl rád kdyby reakce na nějakou krasovou cestu, která má striktně dané lezecké mantinely, byly klidnější: "pohoda, jó leze se to trochu jinak v originále, ale to jsi nemohl vědět atd" a né hned prudy jak u debilů. To je hned samý pičo špatný chyt, kokote více vlevo, trubko to je přece lehčí tímto způsobem a další naprosto zbytečné negativní emoce. A to je pro mne jádro pudla. čaj

    OdpovědětVymazat
  10. Po přečtení Čajových názorů jsem velice potěšen, že i mezi brněnskými krasomily se najdou lezci s takovým názorem. Právě z výše popsaných důvodů jedu mnohem raději kus cesty na písek než do blízkého Krasu. Teď jsem se vrátil po 3 dnech z Ádru, skály ještě mokré, sněhu víc než dost, lézt půjde nejdříve snad za 14 dnů, ale pozitivně jsem se naladil jako už dlouho ne. Čaju mám ti vyřídit pozdrav od Mocana s Naděnkou :)
    ABA písku
    Tatuš

    OdpovědětVymazat
  11. Jé už se na ně taky moc těším. Ty Mocanovy gegy a historky od Franty Jaroša, jej to mi chybí. To bude silná dvojka čumět co máme vymyšlený za línie v Panoptiku. Co vezmeme je s sebou? :D jojo už mne svrbí kůže na rukách (na hřbetech) čaj

    OdpovědětVymazat
  12. Pánové, to je kydů za těch pár dnů, co jsem byl za teplem:-), zbytečně se rozčilujete, každý nechť si leze jak chce, vždyť je to jeho problém. Kdo leze pro sebe nemá potřebu zveřejňovat, co vše vylezl, vést si deníčky aby ostatní viděli, raději si o tom popovídá s kamarády u piva v hospodě nebo u vínka podle chuti. Ale ve chvíli kdy prezentuji svoje výkony a chlubím se jimi, tak by to mělo být košer a pokud se u cesty nějaká omezení vyskytnou a já je nerespektuji, tak si si přece nenapíši klasifikaci danou v průvodci, ale snížím si klasifikaci a do poznámky uvedu např. lezeno po hraně apod. Vždyť o co jde, o nic,nemůžete se divit, že když to někdo odrbe a napíše si průvodcovskou klasu, že to ty, co to lezli správně či ví jak se to leze, může pobouřit. Navíc ať chcete či nechcete se stáváte poněkud nevěrohodnými protože uvádíte trochu zavádějící informace a o tom je podstata "hry". Vždyť je úplně jedno, co vylezete, každý má své Everesty, ale lezete snad pro pocity a ne pro ta čísla, i když mi vaše deníčky a komentáře neustále připomínají opak:-). Jo a pro Asíka na závěr, měls tam zůstat ve středu o pár minut déle, abys věděl jak se leze Real:-)). Vlk

    OdpovědětVymazat
  13. pravda je klasicky mezi! ale to co za sebe prezentuji, tak si za tím stojím - cesta (linie), obtíž, názor, článek, koment....přiznávám, že v realu to může být všechno jinak, ale svědomí mám čisté!
    r.futura taky poprubujem...

    OdpovědětVymazat