Metodýka - maximální síla prstů

"Buď sakra dobrej a když ne, tak buď alespoň silnej!" Sheffieldské pořekadlo :).

Trošku se na mě od kamarádů v poslední době hromadily dotazy ohledně lezeckého tréninku a tak raději přihodím pár postřehů k dobru na blog. Nebude se jednat o žádné zaručené návody ve smyslu "za tři měsíce šampionem" ani nic komplexně obsáhlého jako např. "Trénink sportovního lezce" od Tufiho. Mým cílem není plně vyložit danou problematiku, ale jasně a stručně vypíchnout to co by se vám mohlo k lezeckému progresu hodit. Ten kdo kvůli tomu zrovna nestuduje trenérství možná pár polopatě, subjektivně okořeněných rad ocení.

Tak tedy, v minulých letech jsem mě provázely tzv. roční periody stagnace. Nejsem žádnej extrém abych se donutil chodit na stěnu i v létě a navíc rád holduji tradičním cestám na píscích kde moc síly nenatrénujete. Výsledkem bylo to, že na jaře po párměsíčním tréninku na Fritu a Weisseru jsem sice měl celkem sílu (relativně malou), ale nebyl jsem vylezený. V létě jsem se vylezl, ale ztratil sílu, na podzim člověk hledal ztracenou motivaci a v listopadu začal člověk úplně od stejné startovní čáry jako předcházející rok. No třeba se v tom někdo z vás taky pozná.

Co je základní předpoklad, pro lezení těžších cest v ČR? Silné prsty. Nejsme ve Španělsku a navíc např. já nejsem ani závodní lezec, tak mě pravděpodobně kroužení ve stropě na Rajčeti k 8áčku v Krase nevynese. Můžeš být namakanej jak chceš, ale když tě prsty neudrží, tak si můžeš lezečky strčit maximálně do prdele. Jakmile člověk buší po malých hnidách na překližce často si nezvyklé prsty zraní, v Krase celý den prolamuješ naruby a prstíky dostávají celkem za uši. Jak ale kurňa celkem bezpečně potrénovat maximální sílu prstů bez naskakování a zalamování hnid? Přišlo mi totiž, že kdo lezl po malých celou zimu, ten si prsty zpravidla pokurvil, přečkal zranění a potom byl zas tam, kde byl na začátku.

Odpověď jsou maximální statické visy na lištách. Je to časově celkem nenáročné, nějakou lištu nad futra si zvládne přišroubovat snad každý a výsledky jsou neoddiskutovatelné. K tomu aby se ti zvýšila maximálka prstů je potřeba trénovat pravidelně a dlouhodobě. Avšak potačí ti cca dva hodinové tréninky za týden doma u televize a máš posekáno - nechci slyšet žádné výmluvy na nedostatek času. K tomu nějaké víkendové lezení a jednou dvakrát na stěnu a 8a bude brzo na světě. Vtipné je, že čím máš prsty silnější, tím hnidy na skalách víc držíš silou a ne pákou, tudiž se snižuje riziko zranění ze zalamování. Proto statické visy na lištách jsou i prevencí před zraněním z lezení těžkých cest.

K tomu si můžeš pořešit doma nějakou motivaci či rituál aby nebyl trénink nuda. Například MacLeod si k tréninku pustí večerní zprávy, ty si můžeš na počítačí zkouknout nějaké motivační lezecké video a za hodinu je splněno. Když k tréninku přistupuješ zodpovědně, zahřeješ se a (co je taky důležité!) trénink stupňuješ pozvolna - je to celkem bezpečná speciální metoda rozvoje síly prstů. Danou sílu pak zapracuješ do svého lezeckého projevu a to by v tom byl zakopanej vlk aby ve skalách nezačaly padat konečně výkony.

Tak to by byly takový ty obecný kecy a příště se na visy podívám zblízka. Liště zdar! Čaj