sobota 22. ledna 2011

Jai Guru Dev

Než ozářilo sonce v čtvrteční ráno mou tvář, četl jsem, ještě ne úplně s plným vědomím, vzkaz: mily a skvely bhikkhu, stezka filosofu a osvicenych jest jiste vedena pres mista moudrosti, jako jsou Nebesa a Viera, avsak netreba ji kraceti kazdym dnem, ba ani tydnem. minuly tyden jsem na stezce moudrosti setrval drahny cas, pricemz tyden tento jest zasvecen zdokonalovani tela, by bylo dosahnuto idealni jednoty duse a tela, povestna to καλοκαγαθία. at ty se vsak rozhodnes tak ci onak, rozhodnuti to jiste bude spravne a v myslenkach svych setrvam s tebou... v dokonale ucte J… Myšlenka spojení východní moudrosti a antického ideálu je dosti inspirativní a tedy i já, sic svojsky, rozděluji den na dvě části, bych opravdu posíli dnem tělo a nocí mysl a potěšil bych neknečnost své duše….

Pak už jako obvykle vypluli sme do vod, kde ani ne před měsícem Stračes zkrotil Phar Lapa a kde na mě bylo, bych-by jako správny chobot, vrátil úder, co nejstylověji a sice Sloňákem… Když by vanul vítr od skal, nelapil bych jistě nic nebo v nejlepším případě jen něco málo, protože takový vítr nezná lítost a křídla jeho by byla černá a v ústrety by mi vzdouval sílou neurvatelné, provlhlé chyty. Ale naštěstí vanul vítr z polí, a tak mohl jsem pečlivě ozbrojen Moonovy zaklínadly zatínat své chabé svaly a znovu a znovu nahazovat sítě. Až jednou opravdu jsem byl blízko polapení, nož kolečka zlihala a já za strašného proklínání mohl tak akorát bojovat nanovo. Nečekaným protestpokusem sem i přes druhotné selhání nohou, jak Ježíš na kříži, vypružením zad zradu udolal a kořist již nepustil.

Nejen mořské proudy jsou nevyzpytatelné, a tak v chabém světlu dne končíme nejdřív ještě na Lidomorně a podvečerem už šlapeme stezku na Špilberk. Vše svědčí tomu, že jsme vybrali dobře a tak se obracíme nejdřív k Východu. Z Východu totiž přichází všechna moudrost a i my zabředli do úvah. A stejně jako při pohledu do zrcadla moudrosti, protože není jiného Boha, než ono zrcadlo, hleděli sme dlouze na všudypřítomné Brno, které ten večer zrcadlilo vše, co je na nebi a na zemi a jen naše tváře se nezrcadlili, protože při oněch pohledech jsme zjistili, že už moudří jsme. Kolem bylo navíc mnoho dalších zrcadel, ale to byly jen zrcadla domněnek. Jedině to město pod našíma nohama, bylo to jediné, které odráželo pochyby a ti, kdož v tu chvíli hleděli s námi, zvěděli pravdu také, nic totiž nebylo před nikým skryto.

Pak nezbývalo, než udělat něco neslýchaného, ale na tom už nezáleží, co jsme udělali, důležité je, že jsme popošli, obrátili se tváří k Jihu a stoupajíc vydali jsme se touto cestou… Z Jihu přichází všechno drahocenné. A i my hleděli na spln měsíce, jako na nějaký klenot a uvažovali, což i nám je nejdražší. A co zůstává časem stejně drahocené a neklesá na ceně. Někdo by křičel, žeš tělesná láska je nestoudná a nestoudné a špatné jsou pohanské bytosti, jimž Bůh trpí, aby se potulovaly po jeho světě. Zlořečeni byli by faunové z lesních končin, zlořečeni byli by mořští pěvci, kteří v nočním čase, pokoušejí se odlákat od poviností, ťukajíc na okno a smějíc se, šeptem vyprávějící do uší o svých hazardních radovánkách, svádějící všemi svody a neustále se pošklebujíc. Pro ty zatracence prý není ani nebe ani pekla, ni v nebi ni v pekle nevelebili by totiž toho, kdož je stvořil…. No my seznali, že tito zatracenci jsou obdařeni tím nejdražším a neskvostnějším a sic svou svobodou těla i ducha a odproštěností se od všednosti lidských problémů.

Pak sme udělali opět něco neslýchaného, ale na tom už nezáleží, co jsem udělali, důležité je, že naše tváře sme nechali ozařovat tím mohutným měsícem a vydali se směrem k Západu, kde chtěli sme se nabažit veškeré krásy, která od tama pochází. A já Stračatelovi vyprávěl jak jen v takové dny může se bezvěrec odprostit od své duše. Chvilku jsem mlčel a v té suché barvě měsíčního svitu mi bledým obličejem jen na okamžik přeletěl výraz hrůzy. Pak jsem z čela odhrnul vlasy a s podivným úsměvem zahovořil k druhovi a vyprávěl o tom, že to co lidé považují za stín těla, že to není stín těla, ale tělo duše. A postavil-li by se zády k onomu mohutnému měsíci a od obrysu chodidel odříznul by svůj stín, kterýž je tělem jeho duše, nožíkem se zelenou střenkou, a požádal svou duši, aby ho opustila, tak by jej opustila. Možná by to vše znělo jako rouhání, no co dělat, když se mysl stkví v nekonečnosti universa se snahou uchopit každou nitku, kteráž se objeví.

Pak sme ještě párkrát popošli a seznali spoustu fomulí a mouder minulých i právě uchopených, ale to už přicházela hodina deváta a my tak pomalu sestupovali za již rozjařenou osádkou na to místo, které nebylo vzdáleno víc než pár minut z pod toho Brněnského hradu… A oni tam již postávali jako staří námořníci, popíjeli dvojí víno, každé jiné barvy, chmelené nápoje a jedli ječný obložený chléb, nebo-li panini, jak tu pochoutku v oněch místech nazývají, a jak tam tak seděli a vesele si povídali, objevila se čas od času i jakás dívka a ta byla všem pro potěšení. Byla snad jak milovaná, že se k ní musel člověk vracet? Na světě je přeci mnoho větších krásek než byla ona. Třeba jak ta tanečnice ze S., která tančí po způsobu všelikých ptáků a zvířat. Nožky si natíra henou a v rukou držívá měděné zvonečky. Směje se při tanci a ten její smích zní tak jasně jako smích vody... Nož jaképak trápení nad hříšnými skutky a pomyšleními? Cožpak chutná jídla nejsou stvořena pro jedlíky?

Nocí sme pak v hojné squadře pokročili i na další zábavu a tam se vířili v kole rychleji a rychleji, až měl člověk dojem, že se mu země prudce točí pod nohama, mozek se už mátl a kamkoli se kdo stočil v tanci, neustále bylo slyšet smích a povyk, a tak popadali sme děvčata v pase a divoce je roztáčeli a roztáčeli, tak že mohl každou chvíli kdos shlédnout šarlatové podpatky jejich střevíčků…. Pak ale jako když utne, vše skončilo a každý se dopotácel do své postele, aby i další den mohl užívat co nejplnějšími doušky!

Poznámka pod čarou:

Děkuji Sinkovi a Čajovi za geniální aptgrejd bodyšotu. Martině za poštovního holuba. Mistru W. za inspiraci. A všem zúčastněným jak za čtvrteční rutiku, tak i za páteční Sloupský večírek. Nož mám obavy, že ni třetího dne nebude vynechána procházka Stezskou filosofů, sic v Hobitovi, ale Eiger se neptá a nečeká, a je tedy nutné tužit vůli i mysl!

Jo a proč po nás chtěli ti floydi občanky??

26 komentářů:

  1. Jo, jo dnes mi ten Sloňák líčil Janzen jako demonstraci síly nad uměním lézt,v jeho podání jsem se tím celkem pobavil, ale jinak parádní výkon na to datum, o tom žádná.Skály jsou krásně suché a nikde nikdo. Vlk

    OdpovědětVymazat
  2. Asu, si zhulený nebo už ti totálně hrabe z toho nicnedělání na doktor-studiu:)
    P.S. Vlk a pochvala??
    Hvězdy jsou prapodivně nakloněny a skvrny na slunci značně viditelné....
    P.P.S. A proč slečna Lazarová neodevzdala jako jediná závodní lístek??:)

    OdpovědětVymazat
  3. jak sem již kolikrát řek, kdo ví, ten ví... a mrndo moh bys vědět, že já nehulím... sloňáka sem bohužel ojebal tupou sílou, nož za ten fix sem si udělil pochvalu....a.

    OdpovědětVymazat
  4. Takže to vyshybovals po fixu, aha. Tak to chválím.
    mára

    OdpovědětVymazat
  5. A nebo jsi po někom zas maloval? To tě pochválí Mrnda :) m

    OdpovědětVymazat
  6. Ale:-) Co a po kom? Willhem

    OdpovědětVymazat
  7. Vždycky jsem si říkal, že Asuovým článkům nerozumím z toho důvodu, že jsem se neúčastnil a nic o nich nevím... Ale ono to bude mít asi nějaký jiné vysvětlení :-))
    Tatuš

    OdpovědětVymazat
  8. Asu, dat Sloňák v takové kose, to by mě tedy mohlo... To vypadá letos na nějaké 8a. Pěkný výkon. Nechápu jak můžete v takové kose rozehřát prsty. ppolak

    OdpovědětVymazat
  9. ad mára a wil.: ne tentokrát to byl fix, ve smyslu udržení chytů, nikoho sem nezmaloval, aspoň si nevzpomínám...

    ad tatuš: myslím, že té části s lezením a večírkem rozumíš, nebo ne? pokud ne, tak mě to mrzí, ale zbytek chápat nemusíš, to stačí, dyž tomu rozumí strač...

    ad pp: je pravda, že na rozehřátí sem si musel dát před pokusy nástup měsíčního cyklu a sestup slonem, nebo nástup slona hore, dole 3x a pak až prsty byly hiclé, tak sázet ostrý... nož de hlavně o to, že sám mám problémy s prokrvováním a přemrzáním prstů a nevím jak z toho vybruslit.... teplota ale byla dobrá, určitě nad nulou, stračesovi prsty nemrzly... třeba dnes, jak sněžilo, už to bylo horší, navíc pak zavlhávají chyty, hold záleží hlavně na pičasí...
    jinak za kočárem se doufám bude prášit dost, karty sou rozehrané jak v karsu, tak to vypadá i na solidní questy v horách, jde jen o to, aby to klapalo...

    OdpovědětVymazat
  10. Si fókáš=)) ale to je dobře... Tož sem zvědav co tam naskáče. Ňáké tipy? Ať vím jaké cesty jsou "inflační":)

    OdpovědětVymazat
  11. jj, já s tím mám také obrovské problémy odjakživa. V zimě bych bez předchozího přemrznutí nedal nic. Bez toho to bohužel nejde. Psal to někde i P. Resch loni jak vylezl v těch minusech ty nejtěžší bouldry. Nejdříve přemrznout, potom až regulérní pokus.
    Já to nechám na jaro. Není nad teplou skálu :-) Tak ať se daří. petrp

    OdpovědětVymazat
  12. proč jene by mělo znamenat, že cesty, do kerých se pustím JÁ, musí být inflační??? ještě pořád sis neuvědomil, že nejde o čísla, ale o linky? prostě v těžších (číslem na papířy) se slabou sílou zdokonaluješ techniku, kerou se to snaží člověk "ojebat", nož navíc vidí i progres, či regres a tudíž vůbec jak na tom je.
    nebýt tvého problému s hlavou, dávno bys měl vylezlé ňáke desítky, sílu, hlavně v prstech máš záviděnihodnou!!!
    schválně se pusť do první těžší cesty, co ti frnkne kolem nosu, zkus si ji vymyslet, dát i pár pokusů během několika dnů a snad pochopíš!
    ča a všem ať to v nové sezóně jede!!!!

    OdpovědětVymazat
  13. jinak, po Sloňáku můžu jenom doporučit vedlejší Labutí píseň, která vždy byla a konečně i je regulérní 8a. Je to dost podobný charakter a pokud udržíš chyty ve Sloňáku a vyladíš silovou vytrvalost, nebude brzy co řešit :-)
    petrp

    OdpovědětVymazat
  14. Asu...vždyť já si z tebe dělám humor...proč ty to pořád nechápala....:) Číslo už mne ňákou dobu nefascinují toliko jako dříve. Něco zkusíme...třeba tu Labutí Píseň. Jen mě to toliko nebaví dyž to zkouším sám....znáš to

    OdpovědětVymazat
  15. jo, myslím, že to čaj pruboval a byl nadějnej, dobrej tip! janzen mluvil cosi i o dračí krvi, že tam je sice ňáká malá lišta, ale jinak ladný...
    taky koukám, že sem vymyslel ňáky nesmyslný gramatický novotvar - papířy, taže se opravuju, myslím, že správně to je na papíru.....aby petříčkovy nepuklo srdce!...a.

    OdpovědětVymazat
  16. to je ten NET jene, nevidíš emoce..... rád si s tě cokoliv zkusím, kromě žanda slapu, ta max s pokem....a.

    OdpovědětVymazat
  17. Dračí krev jsem nezkoušel, charakter bude určitě podobný, ale Ivoš to dával původně za 10. Postupoval bych k ní asi postupně přes Píseň :-) pp

    OdpovědětVymazat
  18. k dračce nám j. vykládal, že pro dost lidí je to spíš devět něco a pro dost jak říkaš těžší, v tom případě cítím zradu, patrně ve velikosti chytů a campusové síle....
    v prudici, zas ale máme delikátně rozpracovanou provokaci, tak pak vzniká dilema, co dřív - vaňous a labuť x provokovat v rudic.... čí v čem se víc trápit a sílit...
    a.

    OdpovědětVymazat
  19. Labuť je celkem složitá na vymyšlení a Dračí krev je chudší o lištu - teda estli ju Kikina nenalepila zpátky. To taková Barbara je pěšinka, navíc když je kosa, co víc si přát. Willhem

    OdpovědětVymazat
  20. Ješiš to mě taky zajímá!!! Už aby to bylo!:(

    OdpovědětVymazat
  21. Aby bylo co, teplo a vlhko? Ty už tam máš dávno zalamovat! Willhem

    OdpovědětVymazat
  22. Prvně škola...a v té zimě je zábavnější bouldering...

    OdpovědětVymazat
  23. Máš pravdu, je to mléčná dráha... Willhem

    OdpovědětVymazat
  24. asu...to už musíš vědět sám. Já jen, že když jsi tak rozjetej z toho Sloňáku...
    pp

    OdpovědětVymazat
  25. cha! rozjetej? to bylo jen příznivou konstalací měsíce, který zatemnil pochyby o nepřelezu. navíc ráno na stěnu tak krásně svítilo slunko, že se prstíky pjekně vyhřívaly a dyž ještě pod tebou vypráví janzen, ňáký histórie, tak aby to neklaplo....
    rozhodně su rád za tipy a vše vyzkouším a máš recht, že to pak člověk pozná sám! já jen abych to pak nerozlítal, tak, že budu mít po krasu dvacet dard a nebudu se moci rozhodnout esli plavá láska, či černá vláska....a.

    OdpovědětVymazat
  26. tak to je článek jak víno! ... takové mystiky jsem nečet´ ani nepamatuju ;) ... howg
    Arny

    OdpovědětVymazat