Jak za Hajzly dostat na prdel

Celý minulý týden, aspoň v Jesu, prochcalo a tak sem byl bez šance se podívat do Leotýnovi dardy v Ondřejovicích…V Brně je to s počasím lepší a tedy bez váhání se připojuji k Márovi (G.) a cestu v Sloup…Nevím kdy Mára klesl hlouběji než Čaj a začal poslouchat písně pro malé děti a disco z 80. let, ale naštěstí sme mu to po chvíli rázně zatrhli a kompromis v podobě Radiožurnálu z Blavy byl přijatelnější i pro druhou půlku osazenstva.

Ve Sloupu byly konečně suché Záchody a tak volím rozlez v Mauglího cestě v pravé části plotny. Sice bojuji seč mi síly stačí, ale přeci jen musím sednout. Trochu nechápavě koukám vzhůru a po pár marných attemptech musím háknout. Snažím se vymyslet ještě něco TR, ale je to pasé. Naprosto nechápu jak se tato 7- leze. Taky se mi asi tři roky nestalo, abych aspoň tak „lehkou“ cestu nezkrokoval. Není tam něco urvané? Rozpětí kundora totiž opravdu nemám a k méně sedm to má tak daleko, jak z posledního chytu do madla….

Pokračuji v Řetězu, vcelku i vymýšlím, pak kazím kůli popleteným rukám, pak začne moc svítit slunko a nějak nejde ustoupat lišta u prvního a pak i přes výpek nenacházím další výmluvy a je to doma….Nechápu proč takové cestu sou v hnusu. Šak je to ladné, úderné lezení…

No a co by to bylo krásného dne nezkusit opravdový humus. Taže WC-zvon a zábava na další hodinu. K bórku ještě jako jo, ale nad ním přes ty mechy ani škrt. Dyž už se nakonec přeci jen vysoukám k drnům, tak ty se mnou opadávaj jak shnilé hrušky. Naprosto nechápu Bernýho, jak ten vršek dolez, aniž by urval jediný mech, či drn. (a to se cítím býti drno specialistou, ale toto bylo nad mé síly). No a jak už žádné drny nezbyly, tak se objevili pod něma chyty a to už byla jiná písnička….Z druhé, ladně vyvzlínám a můžu říct, že si i užívám. Čistější je to krásná technická lahůdka, vřele doporučuji…. No a to už se stmívalo, a v Brně čekal žúr, a to je vlastně už taky jiná píseň….