Roviště - žulový ráj.

Vápno = Moravský Kras, Písky = Český ráj, Rula = Vysočina, Slepenec = Sůlov, Mech = Jevišovice a konečně Žula = Roviště.

Ano tuto parádní žulovou oblast nelze nezmínit ve výčtu lezeckých oblastí v ČR kam se vyplatí zajet. Říkám to proto, že sice cajzlící sem jezdí už desítky let (asi jako Brňáci do Krasu) a není to pro ně objevení žádné Ameriky, ale leckdo od nás kemošů z Moravy ještě neměl tu čest sem vyrazit. A to je potřeba napravit!!!

Oblast se nachází asi 60km pod Prahou nedaleko obce Kamýk nad Vltavou (kde se mimochodem také leze). Zázemí je zde perfektní - hospůdky u kempu, "U tří ještěrek" kde nám pěkně navařili a po pivu nebyla kocovina. Vyspat se můžete na nedaleké louce u opuštěných chat, kde se dá pěkně pod stříškou zařezávat. Mezi další výhody patří brzké ofoukání skály, takže se běžně dá lézt půl hodinky po dešti a v některých převislejších sektorech vás nemusí zastavit ani padající trakaře. Klišé: "Zaleze si zde úplně každý" zde opravdu platí. Rekreační lezci se zde nemusí bát vlka nic. Zkušenosti s lezením na zdejší žule by měly potkat každého lezce, hodně ti rozšíří obzor. Oblé police, bočáky, spoďáky, nateklé předloktí a zpocené dlaně zde budou tvými nejlepšími kamarády. Průvodce si stáhněte na http://www.lezec.cz/.

Tímto končí oficiální část mého reportu.

Spaní v Družbě.

Byl jsem zde po druhé. Poprvé s Kódlem jsme oprůbovali minulý rok zač je toho v Rovišti lezecký loket a ono hej - líbil se mi tento loket více než Klingošovi tlusté dívčí kotníky. Žula je krutá, krutě parádní, víc do těla, takové umělostěnkové a nekurví se časem tolik jako vápenec.

Štýlová hospůdka vedle Ještěrek.

Tento víkend byly prognózy na počasí zlé a tak jsem koukl na své trumfové eso z Norska (viz -nahoře v notýsku) a Bjorn Hapallajnen mi pověděl, že od dvou odpoledne bude na Rovišti weget, prostě pohoda - pohodička. O bylo tomu tak: Olaf Zákopčaníksson se opět nemýlil - tomu může Medard tak leda držet tašku nebo deštník, takovej je to frajer.

Sektor Higlander dole, spousty 7,8 cest.

Jara "Kabela" Dražan, Jan "Antibiotik" Čaj, Peťa a Ondra "Teplák" Bertík byli připraveni na zteč.

Po mírném bloudění na místě se O+P jali rozlézt v parádním sektoru "El krakonoš" s lehčími cestami. Třeba "Česká cesta 7" a "Duševní azyl 7-" jsou fakt prvotřídní pádlovací dobroty. Za tímto sektorem je také fotogenická hladká plotna "Hřbitovní stěny" s rajbákama co si prostě musíte vylézt. (ještě jsem je nelezl) Peťa řádila jak černá ruka: 8- na prvním, 5-6m pády dle příručky MacLeoda, odvaha a síla. To je Peťa - většína holek by si měla z ní vzít příklad.

Černý pupek 8+

Já s Jarem šup honem do sektoru "Higlander", právě cesta "Higlander" 8- je správňácká a výživná, platí zde ono rčení " z nejhoršího vevnitř". Jara zabékal na OS, hned vedle hnedle "Finalgon" 7+ také super, vlastně je zde všechno super. Níže v sektoru jsou také užasné šestky, sedmičky, osmičky, devítky a desítky.

Sektor "Hafty" dole. Ondra a cesta "Předloktí Pepka Námořníka" 7+

Jak je v Krase povinné vylézt cestu "Epita", "Chuck Norris" a nebo "Ojížděče mrtvol", tak i zde jsou lezecké milníky, které prostě musíte zkusit.

Crux v Lídě.

Tak třeba "Lída" 9-. Horší název snad umí vymyslet jen Klingoš, ale pravda že taková "Magda" by byla možná ještě divnější. Dole bouldřík, poté vytrvalost po čapajevech kolem spáry. O oblíbenosti svědčí počet přelezů na lezci. To je slópec co? To je pohodička, co?

Lída - teď se ukáže.

"No, to je pohoda" řekl Jara a opětovně spadl v boulderu Lídy, pak však ukázal proč mu děvčata družině říkaly "Jára Pára Škvára" a na střední "Jaroslav pneumatické kladivo" a svou hydraulikou zdolal Lídu a považte už na třetím rande. Inu kdo umí ten umí, kdo neumí čumí jak třeba já. "Předloktí Pepka námořníka"7+ jsem důmyslně a prefikaně přelstil jako Taras Bulba za použití různých druhů žab. V tomto sektoru "Hafty" je ještě jedna lezitelná 9- "Nové koření" na které však nebyl čas. "Hafty" 9 je vyhlášená cesta, prej fak není zadarmo, taková varianta "Chilli pouští mnohem více (zejména delší lezce).

Hafty

Je tu i pár boulderů. Legendární "Roll over it" 7C od českého Godoffa P. Resche a z minulého roku i takového obojživelníka za 8c "Bílé ticho" (traverz + půl cesty, s matrací). Pádlovačka "Ozzmosis" 6+ taky potěší a výše položenéí kraší cesty stojí taky za to.

7+/8-

Můj rest z minula "Ave Cesar" 9- jsem jak chuj ani nanastoupil. Nepříjemný to pocit, když rok předtím spodní boulder lezete 10x dokola rutinně jak Vilém "Boulder bez hrany" a padáte kvůli slunci až v horních oblinách a teď ani prd. Ale neuprdl si ani Jára Kabela, no možná nebyla úplně nejlepší konstelace hvězd - ten Merkur byl v podivné pozici a celkově tato cesta nemá moc přelezů. (je to výzva!)

Hřbitovní plotna a El Krakonoš.

Anebo, že by to bylo sobotní nocí? U ještěrek byly narozky trempíků, donesli jsme si stolek, prostřeli, trempíci se podělili o dort a potom se békalo do dvou do noci za divoké smršti panáků a piv ve víru kytary a mandolíny. Bylo to krásné. Co mne dostalo tak, že nám šéf další den u guláše říká, že jsme rudlové, protože hodinu po našem odchodu přijely tři auta plné rozdivočených děvčat, které se ptaly po borcích a pařily prý pekelně až do sedmy do rána. Vzpomněl jsem si na scénku z filmu "Blbý a blbější". No ale stejně jsme rytíři věrní a neškodní - odproštěni od nízkých svodů ďábelských.

Jara smutný po oné spatné zprávě.

Howgh.