Bacharův žebřík

Znám hodně lezců, které nebaví stejně jako mne shybovat. Pro mne je to opruz, ale zároveň nutné zlo pro to získat hrubou sílu do pracek. Poněvadž málokdy jsem motivován jít za gorilí silou touto cestou, dá se říct, že jsem našel jedno ze svých slabých míst. Když jsem před dvěma roky pracoval v Hradci s Dlouhysem a Čokinem vytáhli před chatku Vénův bachar a světe div se, oproti shybování to byla celkem švanda.

Pár sérií bez nohou hore-dole a máš odpracováno víc než na hrazdě, nehledě na fakt, že při cvičení na Bacharu mnohem efektivněji imitujete zatížení svalů jako při samotném lezení. Příjemné je i to, že vyrobit si takový žebřík není vůbec žádný problém, můžete si jej hodit do auta při lezeckých výjezdech a po lezení si navečer s kamarády zařádit na Bachárku na dotavení. (né že bych to zatím praktikoval, ale polepším se)

Na žebřících se v gymnastice začalo cvičit už od konce 18. století, napřed na vertikálním, potom na horizontálním a přešlo se i na silový trénink na šikmo pověšených....

Co se týká historie Bacharova žebříku, tak ačkoli se zmiňované udělátko jmenuje po americkém lezci Johnu Bacharovi, mělo by se spíše nazývat Candeleria ladder. Totiž Bacharův kamarád Rob Candeleria vypracoval plán na tento silový tréninkový prostředek prý inspirován pirátskými filmy. Když jej Bachar v 18letech na univezitním campuse navštívil, tak tento napád lehce poupravil podle sebe a přejmenoval na Bachar ladder. V osmdesátých letech dokonce Chouniard začal prodávat svůj prefikaný patent kousek viz.obrázek níže. (pěkný článek o Johnu Bacharovi je na: http://www.alpinist.com/doc/web09f/wfeature-remembering-john-bachar )

Co se týče kontrukce, tak vězte že ke štěstí budete potřebovat lano a příčky!!!. Ale pozor, zjistilo se, že nepřiměřený a dynamický trénink na BŽ dost zatěžuje lokty a ramena a tak je nejen důležité nepřehánět trénink v případě, že nemám na to cvičit pomalu staticky, ale také dát přednost statickému lanu před dynamickým, které může mít negativní vliv na zatížení pohybového systému.

Jsou cca tři základní konstrukce BŽ:

První nejodolnější žebřík se dá vyrobit z ocelového lanka např.duralových tyček, hodí se zejména díky své odolnosti na pernamentní upevnění na zahradu atd. Tyčky upevníte zespodu klasickýma svírkama na ocelová lanka.

Druhý typ, který jsem si vyrobil i já se skládá z tenčího statického lana (mám cca 7,5mm) a dřevěných příček ( dřevěné násady nebo garnýže cca 50kč/1,5m délky). Provrtáte si díry a z obou stran uzlíkama upevníte příčky, tak jak se vám hodí. (Dá se zvolit také druh upevnění tzv. omotáním.viz.obrázek)

Třetí typ je asi nejjednodušší. Seženete si nějaké statické lano (může být i obyčejné kroucené), nakoupíte si PVC trubky ( trubky od hajzlu, nejlépe ty pevnější), nařežete si je a lana pro případ zlomení provlíkáte vnitřkem a na krajích uděláte suk. Možná je i varianta s dírama. Dále nejen při této variantě doporučuji oblepit tyčky třeba kobercovou páskou ať nekloužou. Na konci karabinu, upevnit na větev, spodní část propnout a může se začít.

Co se týče vzdáleností mezi tyčemi, tak se obecně doporučuje spíše hustěji osazené příčky, pro možnost volby délky pohybu. Borci jako Mofatt mají příčky sprachsprostě přes 60cm od sebe a dělají "lock off" úplné zamčení na jedné ruce. Zlatá střední cesta praví něco o předlokté vaší ruky tj. vzdálenost loket-zápěstí. Abych to neobkecával - je to na vás jestli po 22cm nebo 35cm či jinak.

Stejně tak na vás je i volba délky samotné příčky. Někteří práskači volí úzkou, pouze na jednu ruku, já zvolil 40cm, jako u běžné campus lišty a tato délka mi naprosto vyhovuje. Sklon žebříku prý ideál 20 stupňů a propnout, ale kdo ví.

Ke cvičení jen toto: Tefelner (http://www.nacokoli.com/dokumenty/trenink.pdf ) a mnozí další o cvičení na Bacharu napsali hodně a já je nebudu opakovat. Důležité ale je- lézt staticky! (trénujeme fixy) Koukněte na www.rockstars.cz na video Jana Kareše jak na to. Když na to nemám, tak kratší vzdálenosti nebo lezu s nohama na žebříku, eventuelně se spouštím z vrchních pozic dolů - zde opatrně!vše je nutné držet svaly a nepouštět do úponů, klasické pravidlo méně není nikdy více raději zapomeňte než budete mít odcvičeno pár desítek hodin na tomto vynálezu zkázy.

Zapeklitá otázka za tři bludišťáky: Unikátní fotka z tréninku spárařů v Ádru začátkem 90.let. Poznáte lezce?

Abych vše uvedl na pravou míru, žebřík jsem si pořídil minulý týden, protože jsem marod. Pochopili jste doufám, že celý článek vařím z vody a tudíž nepřebírám odpovědnost nad tím, když spláčete nad výdělkem. Pěkný den přeje Čaj.